Olympus SP-590UZ: 26× zoom pro každého
Nový Olympus SP-590UZ přichází s největším optickým zoomem ve své kategorii (26x). K tomu přišel 12MPx snímač a spousta nových funkcí. Jak si povede ve srovnání s již testovanými konkurenty? Půjde o bombu mezi ultrazoomy? Odpovědi naleznete v dnešní recenzi.
Kapitoly článku:
Noční scéna
Na focení nočních fotografií je fotoaparát poměrně dobře vybaven, je ale nutno zásadně používat manuální režim expozice. Ve všech ostatních (s výjimkou nočních scénických režimů) jste omezeni na čas 1/2 sekundy, což je velmi málo. V manuálním režimu se vám však žádné meze nekladou, můžete nastavit ISO citlivost, clonu od hodnoty světelnosti objektivy (F2,8-F5,0) až po maximální F8,0 v celém rozsahu ohnisek, expoziční čas pak může mít přednastaveno až 15 sekund, můžete využít také bulb režim o délce maximálně 8 minut. V tomto případě se vždy nastaví ISO 64 a odšumování, které trvá stejně dlouho jako expozice.
Ostření v těchto podmínkách občas způsobovalo autofokusu problém, při ostření např. na sloup veřejného osvětlení se však fotoaparát občas chytal. Míra detailů je v normě, na snímku je spousta barevného šumu, celkově je to ale přijatelné.
Na této fotografii vidíte, co způsobí, když při nočním focení nezapnete redukci šumu. Dobu pořízení snímku sice stáhnete na polovinu, ale vyrojí se spousta vypálených pixelů. Takže doporučuji redukci zapnout. Snímek je mírně prosvětlen gamma korekcí.
Na nočních snímcích jde vidět, že 12 megapixelů je sice pěkné lákadlo, v praxi se však při malém čipu dočkáte obrovského množství šumu. Olympus hodně ponechává barevný šum, který lze ve speciálním softwaru snadno odstranit bez toho, aniž by byly snímky rozpatlané. Bohužel snímek díky šumu už v základním stavu nemá příliš mnoho detailů. Potěší aspoň, že má na nižší citlivosti spíše kinofilmový charakter, takže při převodu do černobílé vypadají fotografie pěkně.
Tady se fotoaparát snaží trochu bojovat s barevným šumem a celkově snímek není o moc horší než na ISO 100. To ale není chvála citlivosti ISO 400, ale spíše pokárání nízké citlivosti ISO 100, která by určitě mohla být za šera a tmy kvalitnější.
Citlivost ISO 800 nárazově přidala spoustu jasového šumu, celý snímek jím zakryla. Na rozumné fotografie to už opravdu není.
Zde už není moc o čem mluvit. Snímek je zašuměný, i když se výrazně zmenší, začíná ztrácet barvy a při detailnějším pohledu si lze všimnout jasné modrofialové fleky v obrazu.
Od citlivosti ISO 3200 výše je k dispozici maximální rozlišení 5 MPx. To je trochu překvapivé, neboť většina fotoaparátů snižuje až na 3 megapixely. Co se týče šumu, není to až tak hrozné. Detaily, ač žádný zázrak, bývají trochu lepší, než je u nejvyšších citlivostí ve sníženém rozlišení zvykem. Hlavní problém je v tom, že při takto vysoké citlivosti výrazně klesá barevnost, kterou se fotoaparát snaží sám softwarově dohnat. Výsledkem jsou např. zde naprosto nereálné červené plochy.
Na nejvyšší citlivost ISO 6400 rovněž můžete využít pouze 5 megapixelů a méně. I zde se fotoaparát snaží hodně dobarvovat, ale praxe ukázala, že to moc dobře nefunguje. Občas se stává to, že barevné plochy velmi výrazně přibarví a ty méně výrazné naopak úplně odbarví, takže fotografie poněkud připomíná obrázky v limitované barevné škále (jako byste je uložili např. do 16 barev).
Možností nočního focení jsou sice u fotoaparátu Olympus SP-590UZ bohaté a každý si bohatě vyhraje, bohužel díky velmi vysoké hustotě pixelů je na snímcích obrovské množství barevného šumu i na nejnižší citlivosti, což je velká škoda.
Standardní scéna
Nyní přejděme ke třem standardním venkovním scénám. Jako první jsou zde šenovské mlýny.
Vzhledem k nepříjemnému ostrému protisvětlu se budova utápí ve stínu. V takových podmínkách se velmi nepříjemně projeví vysoká hustota pixelů a výrazný barevný šum i při nízké ISO citlivosti. Je však vidět, že ve světlech šum prakticky není. Vzhledem k špatným výsledkům 12MPx fotoaparátů Olympus mju mě potěšila rozumná kresba trávy a stromů.
Ačkoli objektiv má trochu měkčí kresbu, je dobré, že jasově podobné oblasti se neslévají do jednolité plochy, takže snímek působí pěkně ve všech částech obrazu. Chromatická aberace je minimální a stejně tak šum.
Velmi nepříjemná scéna z jasového hlediska. Obloha byla tak světlá, že se celá přepálila. SAT jen prosvětlilo stíny, takže snímku moc nepomohlo a tato fotografie je tedy bez něj. Míra aberace je v normě, tenké větvičky modrají jen slabě, podstatně více mě zklamala velmi špatná ostrost v rozích. Tam roste i aberace. Na druhou stranu jsem byl velmi mile překvapen minimálním šumem a celkově poměrně rozumnými detaily.