Olympus Stylus XZ-10: to nejlepší z 1/2,3"
Dalším fotoaparátem, který prošel naším testem, je Olympus Stylus XZ-10. Má sice jen 1/2,3" čip, ale nechybí mu vysoce světelný objektiv, irisová clona i ND filtr, bohatá nabídka manuálních nastavení a podpora RAWu.
Kapitoly článku:
Nesmí chybět ani několik ukázkových snímků.
I když nelze říci, že by zde byly řezavě ostré detaily, musím pochválit příjemné prokreslení a zpracování obrazu, které nerozpatlává snímek. V RAWu se můžete podívat, jak to vypadá ve skutečnosti. Výsledek není špatný, chybí tam ale lepší prokreslení detailů objektivem.
Tady se krásně projevila výhoda irisové clony i ND filtru, který umožňuje fotoaparátu docela zajímavé časové efekty i při docela dobrém světle. Samozřejmě přiclonění na maximum zvýší difrakci (celoplošnou neostrost) a rozhodně doporučím vypnout stabilizaci (ta si se stativem nerozumí).
Supermakro je velmi slušné, jen musíte počítat s tím, že je k dispozici pouze při 26mm ohniskové vzdálenosti, což znamená velmi široký úhel záběru a s tím i velkou pravděpodobnost stínění si objektivem. Někdy dá docela práci vyfotit snímek tak, aby tam onen stín nebyl. S nejnižší clonou se dočkáte také malé hloubky ostrosti.
V ploše snímku vidíte dva odlesky (červený u slunce a šedivý směrem k pravému spodnímu rohu). U tohoto snímku bylo nastaveno výchozí odšumování, takže si můžete dobře všimnout mydlení obrazu ve stínech. V RAWu je vidět o něco lepší kresbu, chybí ji však větší ostrost. Ve větvích si tam můžete všimnout docela výrazné chromatické aberace. Musím však ocenit překvapivě velký dynamický rozsah snímače.
Tady bylo použito snížené odšumování a na výsledku je to vidět. Kresba i ve vzdálených plochách nemá tendenci k rozmývání, a to dokonce ani na jemné zelené ploše.
Tady není co vytýkat, na 1/2,3" je to výborný výsledek s dostatkem detailů.
Další ukázka supermakra. Zde už je stín objektivu trochu vidět, ale není to příliš nápadné (musel jsem jít kousek dál, než by dovoloval objektiv).
Opět se vracíme k ukázce se středním odšumováním, což je hodně vidět na stromech v pozadí. Snímku by prospěla trochu výraznější expozice.
Zde zamrzí silná chromatická aberace a ve stínech i silné odšumování (bylo nastaveno na střední síle). V RAWu se můžete podívat, že většinu z přepalů snadno zachráníte, dokonce se dá něco vydolovat i ze stínů, pokud je chcete světlejší. Pochopitelně nějak dramaticky detailní kresbu už v nich nečekejte.
expoziční čas 1/250 s, clona F2,7, citlivost ISO 200, ohnisko 130 mm, korekce +0,3 EV, klikněte pro zvětšení
Telemakro fotoaparátu je slušné, dočkáte se i rozmazaného pozadí. Šum je při citlivosti ISO 200 poměrně nízký.
Automatika se umí dobře poprat i s výrazným dynamickým rozsahem fotografované scény. Střední odšumování je opět vidět v rozpatlaném pozadí lesa a některých kmenech stromů.
Občas se vám může hodit i některý z uměleckých filtrů. Neočekávejte realistické výsledky, ale spíše docela zajímavá zbarvení. Záleží pochopitelně na scéně a na použitém filtru, každopádně Olympus je má "zmáknuté" velmi dobře a zde mě dokonce bavilo je i používat, což u jiných značek většinou neplatí.
Výhodou velmi dobré světelnosti objektivu je možnost využívat rozumné ISO citlivosti i při špatném osvětlení. Jasový šum je docela vysoký, ale detaily jsou velmi dobře zachovány. Ve snímku se vyskytují dva odlesky. Můžete se podívat na snímek v RAWu.
Ne vše je ale tak dobré a při velké tmě vás ani dobrá světelnost nezachrání a citlivost může vyskočit dost vysoko, zde např. na ISO 1600. Kresba ve stínech je rozpitá, šum ve světlech má nepříjemný digitální charakter. Z RAWu dostanete trochu lepší výsledky.