Olympus Stylus XZ-2: jednoduše skvělý

Předchozí Olympus XZ-1 byl velmi oblíbeným fotoaparátem a zejména s představením novinky Stylus XZ-2 se stal ještě oblíbenějším. Jeho cena totiž spadla na vynikajících 7000 Kč s DPH a novinka převzala cenu podstatně vyšší. Olympus ale slibuje nápravu většiny neduhů předchůdce mezi něž patřilo např. nekvalitní video. Nyní tu máte rovnou Full HD videosekvence, lepší grip, nový procesor a zejména mnohem modernější 1/1,7" 12MPx CMOS BSI snímač, který nahradil sice dobrý, ale už přeci jen zastaralý 1/1,63" CCD model. Nechybí ani výklopný LCD displej. Pro Olympus Stylus XZ-2 to tedy vypadá hodně nadějně. Jaká ale bude skutečnost? Na to odpoví dnešní recenze.

 

 

Jak již bylo řečeno, Olympus Stylus XZ-2 staví na základech svého předchůdce, s nímž sdílí i stejný objektiv i-Zuiko Digital. I když na první pohled fotoaparát disponuje poměrně tenkým tělem, vystouplý objektiv z něj dělá trochu objemnější fotoaparát a ani předchozí XZ-1 nebyl zrovna kapesní přístroj jako např. Sony Cyber-Shot RX100. U modelu XZ-2 se Olympus ani nesnažil něco změnit, ono by se to se stejným objektivem stejně nepovedlo, a tak si dovolil přidat polohovatelný displej, který rozměry ještě trochu navýšil. Na tloušťku tak nyní má místo původních cca 42 mm rovnou 48 mm. Rozhodně ani tak nejde o žádného obra, ale s hmotností téměř 350 gramů to už opravdu není fotoaparát, který strčíte do kapsy u kalhot.

Zpracování je výborné, tělo působí hodně tuhým a bytelným dojmem, do značné míry byly potlačeny i vůle objektivu. Zakoupit si můžete černou nebo bílou variantu, my jsme do testu dostali tu černou. Na přední části si můžete všimnout nového gripu, který proti XZ-1 výrazně zlepšuje komfort držení, to ale ani teď není na výši. U objektivu si můžete všimnout malé páčky a funkčního tlačítka Fn2. Olympus je nejen u PENů, ale i u tohoto kompaktu doslova přeborníkem v uživatelské nastavitelnosti, a tak oběma prvkům můžete přiřadit vlastní chování. Tlačítko Fn2 spouští quick menu pro vybrané položky. V menu si lze vybrat z mnoha nastavení, která se pak po stisku tlačítka zobrazí a můžete pak volit konkrétní volby (např. stabilizaci, po dalším stisknutí třeba vyvážení bílé a podobně). Počet položek, které sem nastrkáte, je jen na vás.

Páčka pak přepíná objektiv z aretovaného ovládání na plynulé. V původním nastavení se okruží objektivu otáčí s pevně vymezenými kroky a umožňuje tak nastavovat třeba expoziční čas nebo clonu. Pokud jej přepnete na plynulé ovládání touto páčkou, můžete využít elektronického zoomu nebo je tu i manuální ostření. Zoom reaguje trochu gumově s lehkou prodlevou. Naproti tomu manuální ostření, to je prostě fantazie. Automaticky se zvětší náhled, chod je rychlý, přesný a naprosto hladký. Pokud jde o manuální ostření, neumím si představit, že by to na kompaktu (a nejen na kompaktu) šlo udělat ještě nějak lépe. Nad objektivem je kontrolka samospouště fungující také jako AF dioda.

Fotoaparát má stejný objektiv se svým předchůdce. Jde o i-Zuiko Digital se 4× optickým zoomem v rozsahu od 28 do 112 milimetrů. Vyniká výbornou světelností. F1,8 na nejkratší ohniskové vzdálenosti sice už dnes není rekordní, stále ale patří k naprosto skvělým hodnotám a F2,5 na maximálním zoomu je s ohledem na ohniskovou vzdálenost stále nejlepší. Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, okruží objektivu umožňuje nastavovat clonu, případně po přepnutí páčkou pod objektivem lze takto plynule zoomovat (byť s trochu gumovou vazbou) nebo velmi pohodlně, rychle a přesně manuálně ostřit.

Fotoaparát je vybaven vyskakovacím bleskem. Ten se vyklápí manuálně posuvným tlačítkem, takže vás nebude obtěžovat automatickým vyskakováním.

Horní strana je docela členitá. Vidíte tu již zmiňovaný interní blesk. Směrem doprava tu jsou sáňky na blesk (případně jiné příslušenství) a před nimi dva mikrofony pro stereo zvuk. Dále doprava tu vidíte tlačítko pro spuštění přístroje, spoušť s velmi příjemným chodem a páčka zoomu. Ta nastavuje ohniskovou vzdálenost v dostatečném počtu kroků, docela rychle i přesně. Kolečko fotografických režimů má docela tuhý chod, kvůli dostatečnému vyvýšení se ale i tak dá dobře ovládat. Po stranách jsou ouška na provlečení popruhu.

3,0" LCD displej je naklápěcí, mechanismus působí podstatně tužším dojmem, než na první pohled vypadá. Rozlišení činí 920.000 bodů, což odpovídá 640×480 pixelům. Pozorovací úhly jsou slušné, ze stran jen lehce klesá kontrast. Displej je rovněž dotykový, umožňuje např. velmi snadné polohování AF bodu a automatické vyfocení snímku. Je možné posouvat snímky při prohlížení, zvětšovat a zmenšovat je.

Dále jej lze použít ve speciálním quick menu (super ovládací panel). Tam je ale jeho použitelnost místy trochu komplikovaná. Výborná je možnost rychle si dotykem na displeji vybrat nastavení, které chce člověk upravovat, poklikáním pak lze hodnotu změnit na následující. Je jasné, že pokud se chcete dostat třeba k desáté volbě, váš prst si na displeji pěkně pokliká, nemluvě o tom, pokud danou volbu přejedete. Pro výběr druhé, třetí následující volby je to naprosto OK, pro větší proklikávání bych spíše doporučil otočné okruží objektivu.

Nad objektivem je posuvné tlačítko pro vyklopení interního blesku. Pod sáňkami na blesk vidíte konektor pro připojení příslušenství jako je např. externí hledáček. Nahoře je ještě červené tlačítko pro spuštění nahrávání videosekvencí. Prodleva patří spíše k průměrným, činí 1 sekundu. Napravo od displeje vidíte tlačítko pro vstup do režimu prohlížení snímků, dále je tu funkční tlačítko Fn1. Tomu můžete také přiřadit nějakou funkčnost, nabídka čítá 7 položek.

Dále tu vidíte čtyřsměrný ovladač s tenkým okružím. Vystoupnutí je dostatečné, a tak se i při docela malém průměru otáčí vcelku bezproblémově a palec moc neklouže. Směrem nahoru se nastavuje korekce expozice, vpravo je blesk, dole samospoušť, sekvenční snímání a bracketing, vlevo se pak vybírají ostřící body. Zde se mi už tradičně moc líbí výběr automatiky. Stačí dojet na kraj obrazovky a další posunutí "ven" (a to jak na hraně vpravo/vlevo, tak i dole/nahoře) zapne všechny ostřící body. Další kliknutí opět zapne jednobodové ostření o sloupeček nebo řádek dál. Uprostřed je potvrzovací tlačítko OK, které spouští také povedené quick menu (jen pokud přecházíte z Canonu, bude vás nejprve mást opačná funkce kolečka - otáčením vybíráte nastavení a ne konkrétní volby, ty vybíráte šipkami). Dole je pak ještě tlačítko MENU pro vstup do hlavního menu a INFO, které upravuje zobrazení displeje.

Na levé straně je v podstatě jen ouško na provlečení popruhu.

Na pravé straně je dobře vidět šroub gripu a krytka prostoru pro HDMI a USB port.

Vespod je téměř uprostřed kovový závit pro stativ. Dále je tu krytka prostoru pro baterii a paměťovou kartu.

Fotoaparát využívá služeb Li-Ion akumulátoru LI-90B a poradí si s kartami SD, SDHC a SDXC včetně UHS-I modelů a bezdrátových variant Eye-Fi a FlashAir.

Olympus Stylus XZ-2 tedy vypadá více než slibně. Pojďme se v dalších kapitolách podívat, jak vlastně fotí.