Olympus SZ-31MR: makroborec

Olympus SZ-31MR nabízí několik druhů výběru ostřících bodů. Automatický výběr s detekcí tváří funguje dobře. Jen zřídka budete chtít ostřit někam jinam (občas je to vhodné u makra), detekce tváří je rychlá a nadprůměrně úspěšná. Následuje bodové ostření a AF Tracking. Ten ale zejména za horšího světla vůbec nefunguje. Jako poslední je tu velmi pohodlné ostření dotykem na displej. Rychlost ostření je velmi slušná, fotoaparát je skutečně rychlý. Za dne to platí i pro nejdelší ohnisko, za horšího světla se ale díky velmi špatné světelnosti objektivu na nejdelším ohnisku ostří opravdu hodně dlouho. Úspěšnost AF systému bych hodnotil jako průměrnou. Občas má problém zaostřit. Protože je ale ostření samo o sobě za dobrého světla rychlé, druhým namáčknutím se dá velmi rychle provést druhý pokus.

U fotoaparátu můžete nastavit běžný a makro režim, v praxi ale mezi nimi nejsou žádné rozdíly co se týče minimálních ostřících vzdáleností. Rozdíl je spíše v ochotě ostřit na kratší vzdálenosti. Proto při focení makra doporučuji makro režim zapínat. Objektiv je schopen ostřit od poměrně nelichotivých 5 centimetrů a postupně to roste nahoru. Na rozdíl od mnoha konkurentů se ale růst zastaví na necelých 50 centimetrech a na nejdelším ohnisku (600 mm) je možno ostřit od 38 centimetrů! Výsledkem je, že od 100mm ohniska máte stále k dispozici 0,6 až 0,7× virtuální zvětšení a na nejdelším ohnisku je zvětšení dokonce 1,07×! Supermakro režim pak znamená pevně nastavené 66mm ohnisko, 3cm vzdálenost a zhruba 1,25× virtuální zvětšení! Na makro je SZ-31MR skutečně přeborník.

Supermakro vidíte na následujícím snímku. Při delším ohnisku dostáváte trochu lepší perspektivu, úhel záběru není přehnaně široký. Zvětšení je skutečně velmi dobré.

Další možností je focení na nejdelším ohnisku. Velmi účinná stabilizace zde hodně pomůže, nicméně kvůli velmi špatné světelnosti F6,9 i tak bude potřeba hodně vysokých citlivostí. Takto dlouhé ohnisko se nehodí na vše kvůli potlačené perspektivě. Překvapivě dobře ale maže pozadí, na což se podíváme v galerii ilustračních snímků.

U fotoaparátu najdete pouze automatické nastavení expozice s možnost korekce expozice od -2 EV do +2 EV. Měření může být celoplošné ESP nebo bodové. V běžných podmínkách je spolehlivé, ale poněkud mu nevoní stíny, např. focení v lese. Tehdy má tendenci fotit snímky opravdu na střední šedou a někdy ani -1 EV nebude stačit pro rozumnou atmosféru snímku.

Citlivosti mají rozsah od ISO 80 do ISO 6400, vše v plném rozlišení. Automatika končí na poměrně vysokých ISO 1600. To ale bude na nejdelším ohnisku se špatnou světelností překvapivě často potřeba. Je zde i AUTO HIGH ISO, které končí dokonce na ISO 3200. Časy mají rozsah 1/1700 až 1/4 sekundy při AUTO ISO a do 1/8 sekundy při AUTO HIGH ISO. V nočním režimu se nicméně dočkáte až 4 sekund.

Zajímavá v pozitivním i negativním smyslu je světelnost objektivu. F3,0 na nejširším ohnisku patří jednoznačně k těm nejlepším ve třídě. Pak plynule roste a do cca 120mm ohniska se drží zhruba v průměru. Pak se ale na rozdíl od konkurence růst nezpomalí a dále se zhoršuje až na opravdu velmi špatnou hodnotu F6,9 na ohniscích přes 450 mm. Potřebujete už opravdu hodně dobré světlo (nebo fotit rovnou v protisvětle), abyste se dostali na nejnižší citlivosti. Clona je řešena pomocí obyčejného ND filtru (na nejširším ohnisku F3,0 nebo F8,7, na nejdelším F6,9 nebo F20).

Olympus SZ-31MR rozhodně potěší Full HD videosekvencemi v rozlišení 1920×1080 pixelů při 60 progresivních snímcích za sekundu! K dispozici jsou i menší rozlišení a zpomalené videosekvence až do 240 fps (přitom v HD rozlišení lze natáčet 60fps videa).

Detailnost videa je solidní, přestože místy je vidět trochu silnější komprese a odšumování. Obraz tedy hodnotím jako dobrý. Stabilizace bohužel nedosahuje na konkurenci. I když je její účinek znát, u delších ohnisek dramaticky klesá a osobně bych doporučoval natáčet videosekvence jen se širšími, max. středními ohnisky. Přicloňování je lehce skokové, autofokus předvádí slušnou práci. Je poměrně rychlý, jen nezapomeňte zapnout makro režim pokud chcete, aby ostřil i na kratší vzdálenosti (viz neschopnost zaostřit na vlčí mák v ukázce venkovní videosekvence).

Zvuk je stereo, smear efekt neexistuje (má CMOS čip), rolling shutter efekt je mírný. Při klasických videosekvencích s 30 fps (jak Full HD tak HD) je možno stiskem spouště pořídit fotografii v plném 16MPx rozlišení, aniž by bylo přerušeno natáčení videosekvence. Zajímavý je i režim natáčení videa s pořízením snímku. Video se natáčí do paměti, stiskem spouště vyfotíte snímek a pak se ještě nahraje několik sekund videa. Výsledná videosekvence pak pořízený snímek zvýrazní. Před pořízením snímku může být natočeno 3, 5 nebo 7 sekund, po něm buď tři sekundy nebo nic. Výběr těchto nastavení je ve quick menu.

Pro vlastní posouzení videa si můžete stáhnout venkovní ukázku (39 sekund, 91 MB), dále interiérovou (33 sekund, 103 MB). Dále se můžete podívat na tři zpomalené videosekvence. Prvně je to HD 60 fps (29 sekund, 32 MB), pak VGA 120 fps (59 sekund, 24 MB) a QVGA 240 fps (88 sekund, 8,4 MB). Nakonec se můžete podívat na VGA video se "zásekem" pro fotografii (10 sekund, 9 MB).

Test stabilizace jsem vyzkoušel při poměrně dlouhém expozičním času 1/5 sekundy s 80mm ohniskem (testovaný účinek 4EV). Vzdálenost snímání byla zhruba 2 metry. Stabilizaci můžete vypnout nebo zapnout, zde má dva režimy. Těmi jsou trvalé stabilizování včetně náhledu nebo jen při focení.

Stabilizace při tomto testu prokázala přiměřený účinek, v běžné praxi mi přišla být o něco účinnější a zařadil bych ji k lehkému nadprůměru. Je zajímavé, že trvalá stabilizace přinesla lepší výkony než stabilizace pouze během expozice (obyčejně tomu bývá naopak). Stativ je ale nenahraditelný. Stabilizace při práci dost chrčí, což platí zejména u delších ohnisek.

S detekcí tváří nebudete mít problémy, ty nastolí spíše objektiv. Na nejširším ohnisku ještě není problém díky širokému ohnisku a vcelku dobré světelnosti, což se hodí zejména v místnostech. Slabší je to u detailnějších portrétů, kde se projeví špatná světelnost objektivu. Pozadí moc nerozmažete a také to bude chtít vyšší ISO citlivosti v případech, že budete fotit bez blesku.

Míra detailů je průměrná, kvůli blesku je kontrast trochu slabší. Pozadí se trochu maže, pochopitelně nečekejte zázraky. Sám blesk je docela slabý a k pořádnému účinku vyžaduje spíše vyšší citlivosti. Efekt červených očí bývá dost patrný.

K napájení zde slouží Li-Ion akumulátor Li-50B s napětím 3,7V a kapacitou 925 mAh. Výrobce neuvádí výdrž, my jsme v recenzi naměřili 265 až 315 snímků na jedno nabití, což je průměrná hodnota. Fotoaparát se nabíjí přes USB kabel, a to buď s adaptérem přímo z elektrické zásuvky nebo přes USB počítače. Přes elektrickou síť se fotoaparát nabíjí poměrně dlouho, zhruba 3,5 hodiny. Přes počítač a jeho USB port nás výrobce straší 10 hodinami a upřímně řečeno, neměl jsem chuť to zkoušet.