Olympus SZ-31MR: makroborec

Ve zkreslení patří objektiv k lehce lepšímu průměru. Na nejširším ohnisku jsou linie téměř rovné a sférické zkreslení +0,5% je opravdu malé. O něco horší je to u nejdelšího ohniska s -1,0% poduškovitým zkreslením, které přeci jen patří k těm trochu výraznějším.

Ztmavení rohů je velmi mírné, prakticky v celém rozsahu se pohybuje okolo 1/3 EV. Pouze na nejkratším ohnisku je ztmavení o něco větší (1/2 EV) a navíc ještě velmi náhlé v úplném růžku fotografie. Proto je občas trochu viditelné. Na nejdelších ohniscích se pak pohybuje kolem 0,4 EV, což je příznivá hodnota.

Zajímavé bude sledovat i úroveň kresby na různých ohniscích.

Při ostření na blízko na tom objektiv není moc špatně. Nejširší ohnisko lehce ztrácí kontrast v rozích a ostrost, vzniká tu i troška chromatická aberace. Další ohniska jsou na tom o něco lépe, při ohniscích kolem 200 mm ale lehce stoupá rohová neostrost. Dobře viditelný je i nárůst difrakce. Ta je při cloně F4,9 ještě akceptovatelná, ale při F5,8 už je střed viditelně neostrý a delší ohniska jsou na tom už jenom hůře.

Je zajímavé, že při ostření na větší vzdálenosti začínají mít rohy o něco větší problém s ostrostí. Čekal bych spíše opak. I zde jde vidět nárůst difrakce (celoplošný pokles ostrosti) u delších ohnisek se špatnou světelností.

V protisvětle vyzkoušíme také úroveň chromatické aberace, která se projevuje barevnými konturami hran.

Na širších a středních ohniscích je chromatická aberace spíše výraznější, má nepříjemně modré zbarvení. U delších ohnisek mizí barevné posuny a vznikají jen bílí duchové kolem hran.