Olympus XZ-1: trefa do černého
Dnes se podíváme na zoubek profi kompaktu Olympus XZ-1, který po letech proseb vrací značku Olympus do této prestižní třídy. S objektivem i.Zuiko Digital s vynikající světelností F1,8-2,5 slibuje nevšední možnosti. Dokáže je naplnit i v praxi?
Kapitoly článku:
- Olympus XZ-1: trefa do černého
- Autofokus, ostření, makro, expozice, foto režimy
- Videosekvence, stabilizace obrazu portréty a blesk
- Výbava, výdrž, software a displej
- Digitální šum
- Optické vlastnosti objektivu
- Rychlost, zoom, barvy, protisvětlo
- Noční a standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků
- Závěr
Autofokus, ostření
Fotoaparát nabízí mnoho způsobů ostření. Předně je zde klasika, makro režim a pak supermakro, které ale funguje pouze na nejširším ohnisku. Dále tu najdete AF Tracking, tedy ostření se sledováním objektu. Nemohu říci, že by bylo všemocné, ale objekty dokáže sledovat docela přijatelně. Jako poslední je zde manuální ostření. Hodně připomíná Canony, kdy se v prostředku obrazu objeví zvětšený náhled, ten je ale jen zvětšeninou toho, co je na displeji (bez jakékoli dodatečné informace - tedy výrazně kostičkovaný náhled). Výsledkem je, že manuální ostření je sice možné, ale k nejsnadnějším určitě nepatří.
Detekce tváří je docela slušná a přiměřeně rychlá. Autofokus si umí vybírat z 11 ostřících bodů, často ale preferuje ten středový. Kdo by se nechtěl spoléhat na automatiku, najde zde i možnost manuálního výběru z oněch 11 bodů. Fotoaparát průběžně zaostřuje náhled na LCD displeji. Rychlost je různorodá, většinou dobrá, oceňuji především ticho, se kterým vše probíhá. Ostřící motorek je opravdu neslyšný.
Ostřící vzdálenosti jsou dobré. V klasickém režimu se pohybují od 25 do 50 cm, v makro režimu je pak možno snímat od cca 7 centimetrů až do 60mm ohniska, pak kolem 15 cm do 90mm ohniska a zbytek rozsahu kolem 25 centimetrů. Přepočtené zvětšení tak v klasickém režimu dosahuje pouhých 0,1 až 0,2×, v makro režimu ale střídavě roste z 0,3× na 0,5×, což vůbec není špatné. Na 60mm ohnisku máte k dispozici velmi pěkné telemakro, to ale není špatné ani na delších ohniscích. Supermakro režim se svým půl centimetrem dokáže dosáhnout až 1,2× zvětšení, ale jak to tak už bývá, dochází ke stínění si objektivem, což dokážou potlačit makrosvětla MAL-1.
Rychlost ostření je nejen díky vynikající světelnosti velmi dobrá, dokonce i v horších světelných podmínkách fotoaparát ostří poměrně svižně. Úspěšnost patří k lehce lepšímu průměru.
Makro režim
Nejprve se podíváme na supermakro režim, tedy situaci, kdy můžete snímat ze vzdálenosti zhruba půl centimetru.
expoziční čas 1/40 s, clona F1,8, citlivost ISO 200, ohnisko 28 mm, klikněte pro zvětšení
Vzhledem k velmi krátké snímací vzdálenosti a plně otevřené cloně může být hloubka ostrosti opravdu minimální.
expoziční čas 1/40 s, clona F2, citlivost ISO 200, ohnisko 55 mm, klikněte pro zvětšení
Zde jsem vyzkoušel telemakro při 55mm ohnisku. Zvětšení není už tak velké, v praxi se ale projevuje jako velmi dobře použitelné. Šum je minimální.
expoziční čas 1/160 s, clona F2,5, citlivost ISO 100, ohnisko 28 mm
Supermakro je skutečně výborné. My si nyní ale ukážeme, jak lze využít makro světla MAL-1. Světlo přichází zejména zepředu, šiška je tedy ve stínu.
expoziční čas 1/160 s, clona F2,5, citlivost ISO 100, ohnisko 28 mm, klikněte pro zvětšení
S makrosvětly byly stíny potlačeny a fotografie vypadá docela zajímavě (odpověď na otázku, zda lépe nebo hůře, nechávám na vás). Díky polohování světel si můžete hodně vyhrát.
expoziční čas 1/80 s, clona F2, citlivost ISO 100, ohnisko 28 mm
Toto je typický problém. Při supermakru můžete jít tak blízko, že si budete často stínit. Stačí ale vybalit světla a hned to bude lepší.
expoziční čas 1/100 s, clona F2,5, citlivost ISO 100, ohnisko 28 mm, klikněte pro zvětšení
Osvětlení je hned o něco lepší. Přirozenost světla už záleží na tom, jak si světla nastavíte.
Nastavení expozice, automatika
Možnosti nastavení expozice jsou u Olympusu XZ-1 velmi bohaté. Pochopitelně zde vedle automatiky najdete i prioritu času, clony a plně manuální režim. K dispozici je měření ESP, se zdůrazněným středem a bodové. Expozice je nastavována většinou správně, občas má ale jako většina kompaktů tendenci trochu přepalovat, naopak v noci má tendenci dělat snímky hodně tmavé.
Citlivost můžete nastavit od ISO 100 do ISO 6400 v 1/3EV krocích (jsou zde tedy k dispozici i hodnoty jako ISO 160, 640 a podobně). Automatické ISO podle výrobce pracuje v rozsahu ISO 100 až 800. Je a není to pravda. Mám-li být konkrétnější, automatika pracuje drtivou většinu doby pouze v rozsahu ISO 100 až 200. To mi přijde velmi málo i přesto, že výborná světelnost objektivu a nadprůměrně účinná mechanická stabilizace jsou schopny hodně zachránit.
Teprve pokud je nastavena nejnižší clona, citlivost ISO 200 a 1/2 sekundy (!!!) nestačí, volí automatika vyšší citlivost do hranice ISO 800. Proč Olympus v nových firmwarech opravuje takové "zbytečnosti" jako možnost převrácení snímků v režimu prohlížení a nepřidá tak důležitou možnost nastavení chování automatického ISO, obzvlášť, když je výrobcem tak nesmyslně nastaveno, mi je záhadou.
Rozsah expozičních časů začíná na tradičních 1/2000 sekundy. Kdo by se bál, že by to nemuselo při silném slunci stačit (u konkurenčního Samsungu EX1 byly občas problémy, neboť jeho 1/1500 s a max. cca F7 někdy nestačilo), nechť nezoufá. K dispozici je i 3EV ND filtr, takže přemírou světla v běžných podmínkách nikdy trpět nebudete. Režim P a A nabídne maximální čas do 1/2 sekundy, v režimu priority času S a plného manuálu M si můžete dopřát skvělých 60 sekund a manuální režim má ještě bonus v podobě bulb režimu, který je ve třídě profi kompaktů, pokud vím, ojedinělý. Maximem je dle výrobce 16 minut.
Ačkoli na první pohled to vypadá, že XZ-1 lehoučce zaostává za EX1 ve světelnosti na nejdelším ohnisku, uvažte, že u Samsungu se končí na 72mm se světelností F2,4, kdežto XZ-1 nabídne lehce horších F2,5, ale až na 112mm ohnisku. Praxe je taková, že XZ-1 je jasně nejsvětelnější profi kompakt na trhu s cca 10% náskokem vůči EX1 a cca 40% náskokem proti LX3 a LX5 (ostatně na 60mm ohnisku má LX3 F2,8, kdežto XZ-1 pořád F2,0! Tedy 100 % světla navíc. Maximální hodnota clony je v celém rozsahu F8, k dispozici je i zmíněný 3EV ND filtr a maximální clona je tak vlastně F22.
Korekci expozice je možno nastavit v rozmezí od -2 EV do +2 EV. Nechybí ani expoziční bracketing, vždy se třemi snímky a rozdílem expozic od 1/3 EV po maximálně 1,7 EV. Nebýt tedy nelogického automatického nastavování ISO citlivosti, získal by Olympus XZ-1 za možnosti nastavení expozice jedničku s hvězdičkou.
Expoziční a fotografické režimy
Ovládací kolečko je na horní straně přístroje úplně vpravo. Voleb je zde poněkud méně, ale to vůbec nevadí.
- M (Manual) - Manuální nastavení expozice. Clona dle světelnosti objektivu až do F8, lze aktivovat ND filtr jako dalších režimech S, A a P. Časy od 1/2000 s do 60 sekund, nechybí ani bulb režim do 16 minut. Citlivost se v případě automatiky z předchozího režimu automaticky nastaví na ISO 100. Clonu nastavujete okružím objektivu, čas pak otočným voličem vzadu (musíte ale nejprve stisknout korekci expozice). Náhled na displeji odpovídá nastaveným hodnotám do doby, než to přeženete o více než 2 EV. Pak už náhled zůstává stejný nezávisle na navolené hodnotě, abyste stále viděli, co vlastně fotíte. Blikající červené hodnoty vás náležitě upozorňují na hodně tmavý/světlý snímek.
- S (Priorita času) - Čas lze nastavit od 1/2000 s do 60 sekund. Citlivost může být automatická (zde ISO 100-800 funguje pochopitelně bez potíží) nebo manuálně nastavená od ISO 100 do 3200 po 1/3EV krocích. Korekci expozice lze nastavit od -2 do +2 EV, obraz na displeji se podle toho mění.
- A (Priorita clony) - Clonu můžete nastavit od hodnot světelnosti objektivu F1,8-2,5 do maximální hodnoty F8. Čas se dopočítá automaticky, maximem je 1/2 sekundy. Citlivost se zde chová nelogicky, jak již bylo zmíněno. Pokud při citlivosti ISO 200 stačí čas 1/2 sekundy, s citlivostí nejde výš. To pouze v případě, že by polovina sekundy opravdu nestačila. Citlivost můžete pochopitelně volit i manuálně, nechybí ani korekce expozice.
- P (Program AE) - V podstatě režim A bez možnosti volit clonu. Rozsah časů, divné chování automatického nastavování ISO citlivosti tedy zůstává. Programový posun fotoaparát podle všeho nepodporuje.
- iAuto - Inteligentní automatika, která sama vybírá vhodný režim focení, zapíná makro a podobně.
- ART - Umělecké filtry
- SCN - Scénické režimy
- Slabé osvětlení - Maximální čas 1/8 sekundy, automatika jde s citlivostí až na ISO 3200.
- C (Uživatelský režim) - Sem si uživatel může uložit oblíbený režim, já si sem dal např. prioritu času s vypnutou stabilizací pro focení panningu.
expoziční čas 1/640 s, clona F3,5, citlivost ISO 100, ohnisko 112 mm, klikněte pro zvětšení
Jedním z uměleckých režimů je Dioráma, simulující miniatury. Uměleckým filtrům se budu více věnovat v kapitole o barvách.
