Olympus XZ-1: trefa do černého

Fotoaparát disponuje na kompakt poměrně velkým 1/1,63" CCD čipem od Panasonicu (známý z modelu LX5) s efektivním rozlišením 10 megapixelů, celkové pak činí 11,3 megapixelů. Pixelová hustota je velmi pěkných 25 MPx/cm2. Na snímcích CD se podíváme, jaký je šum v JPEGu i RAWu, tedy i na sílu odšumování. K převodu RAWů jsem použil Camera Raw 6.4, který dokáže data převést i bez redukce šumu.

Nejnižší citlivost ISO 100 přináší velmi kvalitní výsledky. RAW má velmi jemný jasový šum, který je v JPEGu odstraněn. Můžete si všimnout i doostřování.

Ani citlivost ISO 200 nevypadá špatně. Jemné detaily se trochu ztrácí, šum je nicméně zejména v JPEGu minimální.

Citlivost ISO 400 už v RAWu docela výrazně šumí. Zpracování jej velmi účinně odstraňuje, prolisy na disku však mizí.

S dalším navýšením citlivosti na ISO 800 výrazně zvyšuje barevný šum, JPEGy se začínají poněkud rozmývat.

ISO 1600 je už silně zašuměné, JPEGy pak ztrácí některé detaily.

Další citlivost ISO 3200 je už viditelně nad síly čipu. Barevný šum je velmi silný, JPEGy se jakž takž snaží zachovávat původní obraz, výsledek je nicméně rozmytý a barvičky se začínají ztrácet.

Nejvyšší ISO 6400 je v podstatě nepoužitelné. RAW je celý puntíkovaný a JPEG pak totálně ztratil barvy a je v jednom barevném nádechu. Dále si ukážeme šum na detailu vousů plyšového zajíce. Zde bude krásně vidět, jak moc dobře jsou zachovávány detaily.

Je škoda, že už při ISO 200 je odšumování zbytečné silné, přitom jak ukazuje RAW, do ISO 400 je kvalita a detailnost snímků velmi slušná. Od citlivosti ISO 800 je šum silnější a JPEGy se také výrazněji patlají. ISO 6400 má natolik silný barevný šum, že je v podstatě zbytečné. Na totéž se podíváme ještě jednou, tentokrát jako snímky bílé plochy.

Na JPEG obrázcích lze velmi dobře vidět, jak silné je odšumování. V RAWu je naopak dobře pozorovatelný vysoký barevný šum už od poměrně malých citlivostí.