Panasonic Leica Summilux DG 9mm f/1.7 ASPH.

 

Další část testu se bude věnovat focení v protisvětle. To vzhledem k velmi širokému úhlu záběru jistě nebude zřídkavou disciplínou. Např. slunce se do snímku dostane hodně snadno.

 

 

Zde se neobjevil žádný výraznější odlesk a nemáme tu ani chromatickou aberaci, ostatně ani není místo, na kterém by mohla ve větší míře vznikat. K dispozici dávám snímek ve formátu RAW.

 

 

Zde už aberace měla kde vzniknout a v horním levém rohu ji trochu najdete. Nejde však o výrazný problém.  Tentokrát se koná světelný odlesk (na domě zhruba uprostřed). Solidní je rohová ostrost, objektiv navzdory silnějším korekcím kreslí celoplošně velmi dobře. I zde se můžete podívat na RAW.

 

 

Celoplošně dostatečně ostrý výsledek. S přicloněním se můžete dostat k hvězdičkám kolem světelných zdrojů, v tomto případě ale i s poněkud duhovým zbarvením. Osobně se mi to u tohoto snímku příliš nezamlouvalo.

 

 

Tady si možná odlesku na první pohled nevšimnete, ale přece jen se na snímku objevil. Celoplošná ostrost je opět solidní. Můžete si stáhnout snímek v RAWu.

 

 

Optický zoom (úhel záběru)

Jak se dalo čekat, úhle záběru je skutečně velmi širokoúhlý. Na kresbu si nelze stěžovat, ta je celoplošně velmi solidní. Můžete se podívat na RAW a jeho korekce. Ukážu vám snímek ale i bez ní.

 

 

Tady je vidět, jak se bez optických korekcí snímek docela zakulacuje. To už si všimnete, nicméně přesto to působí přirozeně.

 

 

I u tohoto snímku je patrný velmi širokoúhlý záběr. Znovu lze ocenit velmi dobrou kresbu od prostředka až do rohů.