Panasonic Lumix FZ200: ultrazoomové překvapení roku

U fotoaparátu najdete klasický autofokus, autofokus s makrem a manuální ostření. Co se týče toho manuálního, ostřící vzdálenost můžete pomalu měnit zadním voličem a podstatně rychleji páčkou zoomu na objektivu (ta může ovládat zoom nebo ostření dle nastavení v menu). Na páčku je třeba si trochu zvyknout, ale jak se naučíte odhadovat její funkci, bude pro vás manuální ostření poměrně rychlé a přesné. Za horších světelných podmínek samozřejmě musíte počítat s vyšším šumem, ale i přesto se dá ostřit docela pohodlně. Pokud stisknete tlačítko FOCUS na levé straně objektivu, i v manuálním režimu se spustí autofokus a zaostří.

V režimu autofokusu toto tlačítko spouští změnu polohy ostřícího bodu. Volit lze i jeho velikost. Je potřeba ale počítat s tím, že po vypnutí přístroje se nastavení restartuje, což bych chápal u jeho polohy, ale co se týče velikosti, tam by si dle mého názoru měl fotoaparát tuto volbu pamatovat. Fotoaparát podporuje čtyři způsoby výběru ostřících bodů. Prvně je to detekce tváří, která mě příliš nenadchla. Je relativně pomalá a úspěšnost patří spíše k lehkému podprůměru. Ostření se sledováním za dobrého světla funguje solidně, za slabšího osvětlení ale nepředvádí dobrou práci a při větším pohybu objektu jej snadno ztratí. Naproti tomu automatika výběru několika ze 23 zón funguje velmi dobře a jen výjimečně je fotoaparátu nutno trochu pomoci.

Jako poslední je tu možnost jednoho středového bodu, který můžete polohovat a měnit jeho velikost. O tom jsme již mluvili. Pokud jde o úspěšnost ostření, zde už Panasonic tradičně předvádí velmi dobrou práci a je schopen přesvědčivě ostřit i za velmi špatného světla. V oblasti rychlosti ostření je na tom fotoaparát také dobře, pozor ale na delší ohniska, kde v některých případech přeostřuje přes celý rozsah, a to pak trvá opravdu dlouho. Pokud jen doostřuje, což je v mnoha případech, je ostření velmi rychlé na úrovni zrcadlovek. Za horšího světla rychlost klesá, ale stále je akceptovatelná. Pozor si jen dávejte na makro režim, se kterým je sice možno ostřit i na delší vzdálenosti s delšími ohnisky, ale rychlost ostření se opět snižuje.

V běžném režimu ostření je možné ostřit od necelých 10 centimetrů, minimální vzdálenost postupně roste a u 250mm ohniska skokově vyletí na 1,7 až 1,8 metru, kde se drží až do konce ohniskového rozsahu. Makro režim dovoluje ostřit takřka od skla objektivu (1-2 milimetry), kdy lze dosáhnout téměř 1,0× virtuálního zvětšení. Od cca 100 ohniska se už rozdíly mezi režimy smazávají, od 250mm ohniska ale nedochází ke skoku a minimální ostřící vzdálenost se až do 600mm ohniska drží na zhruba 95 centimetrech. Virtuální zvětšení pak postupně vyleze až na 0,45×. Fotoaparát tedy nabídne docela slušné telemakro.

Makro je docela solidní, vidět je lehkou vinětaci objektivu. S delšími ohnisky se ale schopnosti makra postupně zhoršují.

Lumix FZ200 disponuje všemi důležitými expozičními režimy, tedy automatikou, prioritou clony, času i plným manuálem. Měření expozice může být celoplošné, se zdůrazněným středem a bodové. Měření je vcelku spolehlivé, ve stínech má ale trochu tendenci přeexponovávat a není na škodu lehce korigovat směrem do minusu.

Citlivosti mají rozsah od ISO 100 do ISO 3200 po 1EV nebo 1/3EV krocích (lze nastavit v menu). Pokud povolíte tzv. rozšířené ISO, můžete až na ISO 6400. Rozmezí pro automatiku lze snadno ovlivnit v menu, maximální citlivost může být od ISO 200 do ISO 3200, běžně končí na ISO 1600. V manuálním režimu nelze volit automatiku citlivosti. Expoziční časy mohou být od 1/4000 sekundy do jedné sekundy v režimu P. V režimu priority clony A a času S lze dosáhnout maximálně 8 sekund a v manuálu M lze využít až 60sekundovou expozici. Pokud využíváte funkci Inteligentní ISO, pak se při detekci pohybu může citlivost dvakrát zvýšit, čímž se naopak čas sníží na polovinu a zajistí se větší ostrost fotografie (nižší pohybová neostrost).

Velkou výhodou fotoaparátu je světelnost objektivu. Ta činí F2,8 v celém ohniskovém rozsahu. Zatímco tato hodnota je srovnatelná s ostatními ultrazoomy na nejširším ohnisku, už od cca 80mm ohniska je o celé 1 EV světelnější než konkurence (s výjimkou Panasonicu FZ62 a starších doprodávaných modelů FZ45 a FZ150). Na nejdelším ohnisku už má dokonce 2 EV k dobru! Díky tomu můžete na nejdelším ohnisku využít při stejném expozičním času až čtyřikrát nižší citlivost ve srovnání s konkurencí (resp. při stejné citlivosti čtyřikrát kratší čas). To vám umožní i na delších ohniscích snazší focení za horšího světla.

Fotografické režimy jsou volitelné na horním ovládacím kolečku. Na dostupné volby se teď podrobněji podíváme.

Fotoaparát má sice speciální režim pro automatické skládání panoramat, výsledná kvalita je ale natolik nízká, že to v podstatě nemá smysl používat. Rozlišení 7992×1136 pixelů není zrovna nejvyšší a kresba je navíc opravdu velmi silně rozmazaná.