Panasonic Lumix FZ200: ultrazoomové překvapení roku

Panasonic Lumix FZ200 je vybaven snímacím čipem s tradiční 1/2,3" úhlopříčkou. Jde o senzor typu MOS, jehož rozlišení je na dnešní dobu příjemně rozumných 12 megapixelů. Pixelová hustota tedy dosahuje zhruba 45MPx/cm2, což rozhodně není málo, na druhou stranu dnešní standard je mnohem vyšší, a tak by nám FZ200 mohla díky nižší hustotě dělat spíše radost. Uvidíte snímky v JPEGu i RAWu při konverzi přes Adobe DNG Converter a Camera Raw s vypnutým odšumováním.

Nejnižší citlivost ISO 100 dává v RAWu i JPEGu krásně ostrý a detailní obraz bez nadměrného šumu. V RAWu je jen jasový šum, a to velmi slabý, JPEG je plně odšuměný a lehce doostřený.

Citlivost ISO 200 trochu zvyšuje jasový šum v RAWu, nicméně stále jde o velmi kvalitní a detailní výsledek.

ISO 400 už přináší v RAWu viditelný barevný šum. Detaily jsou nicméně stále velmi dobré, což ukazuje i dobrá kvalita obrazu v JPEGu. Ten začíná trpět na lehké hrudkování.

ISO 800 opět zvyšuje barevný šum v RAWu, JPEGy ztrácejí slabší detaily, ale jinak jsou i nadále překvapivě dobře použitelné.

Dokonce i ISO 1600 je v JPEGu jakž takž koukatelné. Hrudky jsou větší a slabší detaily sice neexistují, ale ty střední a silné jsou dále velmi dobře patrné.

ISO 3200 už přineslo silné rozmazání obrazu. Začínají se ztrácet i barvičky. Režim Vysoká citlivost snižuje rozlišení na 3 megapixely, ale kvalitě snímku to moc nepomohlo. Je nekontrastní a rozmazaný. Dále vyzkoušíme focení s nejslabším odšumováním na vousech plyšového zajíce. Zde bude dobře vidět zachování detailů.

Do citlivosti ISO 400 je snímek bez výraznějšího šumu (RAW lehce šumí barevně), detaily jsou dobře zachovány a dochází jen k jemnému hrudkování. Od citlivosti ISO 800 už to začíná být o něco horší, ale je to ještě použitelné. ISO 1600 a výše už přináší výraznější rozmývání obrazu. Totéž vyzkoušíme na bílé ploše.

V RAWu jde vidět pomalý nástup barevného šumu, zlehka při ISO 200, postupně rostě a při ISO 3200 a 6400 zde jsou už jen barevné fleky. JPEGy jsou v podstatě bez barevného šumu. Fotoaparát umožňuje nastavení odšumování od -2 do +2, na což se podíváme při citlivostech ISO 100 a ISO 400.

Rozdíl mezi nejnižší a střední sílou odšumování není nějak dramatický, u slabšího režimu je vidět trochu více šumu, ale ten zároveň působí dojmem kresby, kterou také lépe zachovává. Nejvyšší odšumování už viditelně rozmývá obraz.

U citlivosti ISO 400 jsou už rozdíly mnohem výraznější. Na nejsilnější odšumování se doslova nedá dívat, je to škaredá rozplizlá omalovánka. Střední síla má sice více jasových hrudek, ale působí o něco lépe. Nejslabší odšumování je sice zašuměné, ale aspoň to vypadá jako fotografie. U většiny snímků v recenzi bylo použito nastavení -2 až +0.