Panasonic Lumix FZ300: opět na špici
Nástupce Lumixu FZ200 na sebe nechal čekat tři roky. Stále je to ale vynikající fotoaparát, a proto se dnes podíváme, o kolik je jeho nástupce FZ300 lepší. Přináší např. vodě odolnost, 4K videosekvence a zůstala konstantní F2,8 světelnost.
Kapitoly článku:
Nyní se podíváme na možnosti focení v protisvětle. To klade vysoké nároky na objektiv i dynamický rozsah senzoru.
Kolem slunce je vidět světelný závoj, nechybí ani odlesky. V JPEGu je dobře potlačena chromatická aberace (ale ani RAW neukazuje, že by byla nějak velká). V trávě je kresba poněkud slabší, což platí už o RAWu a odšumování v JPEGu to ještě trochu více rozmaže. Toto je na střední sílu odšumování a doporučuji vám srovnat kmeny bříz v JPEGu a RAWu. Je vidět, že výchozí odšumování je příliš silné a doporučuji jej snížit. Mohu pochválit dynamický rozsah senzoru. Vzhledem na maličkou 1/2,3" úhlopříčku se dá ze stínu ještě něco vytáhnout.
expoziční čas 1/2000 s, clona F8, citlivost ISO 100, ohnisko 25 mm, korekce +0,7 EV, klikněte pro zvětšení
Objektiv zde vytvořil jeden odlesk, díky maximální cloně F8 čekejte výraznou difrakci a slabší celoplošnou ostrost. Ve tmavších částech snímků roste šum, ale dá se s ním v RAWu citlivě pracovat.
Velký dynamický rozsah scény způsobil, že snímek v JPEGu nevypadá zrovna dobře. Obloha se přepaluje, tmavá krajina se topí ve stínu, které je navíc výrazně rozmyté agresivním odšumováním. V RAWu dostanete do stínů i jasů docela slušné množství kresby, ale počítejte se šumem. Více vynikne také odlesk dole uprostřed.
S funkcí pro rozšíření dynamického rozsahu (i.Dynamický) vidíte kapánek více kresby v jasech díky kratšímu času a fotoaparát také trochu více prosvětlil krajinu. Opět je vidět příliš agresivní odšumování, doporučuji jej stáhnout na minimum.
Na maximální nastavení této funkce je už výsledek zajímavější. Obloha má opět o něco více kresby a krajina je znovu o něco světlejší. Bohužel kresba ve trávě je skutečně velmi špatná.
Hardwarové HDR hodně pomohlo stínům. Ty jsou sice poněkud tmavé, ale nejsou příliš rozpité a spíše mají jen slabší ostrost. Stinnou stránkou HDR je ale hodně divná práce s jasy. Většina snímků končí s nepřirozeně šedou, nekontrastní oblohou a vypáleným kotoučem slunce.
Tato scéna dává zabrat nejednomu senzoru. Stíny jsou rozmyté, což při tak malém množství světla není nic zvláštního. Pojďme se ale raději podívat na RAW. Jak ve stínech, tak ve světlech máte trochu rezervy a můžete vytáhnout docela slušnou kresbu, pokud ale nebudete chtít vyloženě používat maximální rozlišení. Tam už je úbytek kvality zřetelný.
S funkcí i.Dynamický je kresba ve světlech mnohem lepší (expozice je o 2/3 EV slabší), ale to se samozřejmě podepsalo ve stínech, které jsou ještě hůře exponované a jejich silnější prosvětlování se projevilo ve velmi silném rozpatlání.
Hardwarové HDR zde jednoznačně zafungovalo nejlépe. Ve světlech jde vidět i sloupy lampy, tady je kresba bez potíží, snad jen ta našedlost je záležitostí, se kterou by se mělo pak pracovat v editoru (ale aspoň je s čím pracovat). Také stíny mají mnohem lepší kresbu, nejsou tak výrazně rozpatlané jako u předchozích snímků.