Panasonic Lumix FZ45 a FZ100: na vrcholu
Dnes vás jistě potěšíme srovnávacím testem dvou ultrazoomů od Panasonicu. Jsou jimi modely Lumix FZ45 a FZ100. Oba nabízí bohaté možnosti nastavení, 14MPx snímače a objektiv s 24× optickým zoomem. Jak si vedou proti konkurenci i proti sobě?
Kapitoly článku:
- Panasonic Lumix FZ45 a FZ100: na vrcholu
- Autofokus, ostření, makro, expozice, foto režimy
- Videosekvence, stabilizace obrazu portréty a blesk
- Výbava, výdrž, software a displej
- Digitální šum
- Optické vlastnosti objektivu
- Rychlost, zoom, barvy, protisvětlo
- Noční a standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků - Panasonic Lumix FZ45
- Galerie ilustračních snímků - Panasonic Lumix FZ100
- Závěr
Autofokus, ostření
Možnosti ostření jsou opravdu bohaté. Vedle autofokusu (včetně verze pro makro) zde najdete i manuální ostření. To se ovládá otočným voličem, přičemž přeostření mezi krajními polohami vám zabere opravdu hodně času. Kroky jsou poměrně jemné a možnost otočení voličem malá. Náhled na displeji je v obou případech docela zašuměný (u FZ45 ještě vykazuje mírné grafické chyby na pravé straně). Manuální ostření tedy není jednoduché, ale pro případ nouze se určitě dá využít.
Autofokus dále umožňuje použít průběžné ostření Q-AF a C-AF. Q-AF doostří náhled při změně ohniska nebo pohybu fotoaparátu, C-AF doostřuje stále. Osobně bych doporučil zapnout Q-AF. Dopad na spotřebu energie je malý a přitom má v praxi téměř stejnou účinnost jako C-AF. Výhodou je také rychlejší ostření, neboť fotoaparát nemusí tak dlouho hledat správnou rovinu zaostření.
K ostření je možno využít detekci tváří, jejíž účinnost patří k těm lepším. Špatné není ani sledování objektu. Automatika dále umožňuje 23zónové ostření a jak je u Panasoniců zvykem, vybírá zpravidla přesně to, co chcete. Jako poslední je tu jednobodové ostření. To je ve výchozí pozici středové, nicméně stiskem tlačítka FOCUS mu můžete snadno změnit pozici i velikost, což se hodí zejména při focení na stativu.
Ostřící vzdálenosti jsou výborné. V klasickém režimu začínáte na 5 centimetrech a pak to pomalu roste k 25 cm (na 150mm ohnisku). Pak to začne růst rychleji a při zhruba 250mm ohnisku nutná vzdálenost vyskočí na 1,3 metru. S dalším přizoomováním se vzdálenost zvýší na 1,7 metru. Pokud zapnete makro režim, téměř do 40mm ohniska můžete fotit přímo od objektivu a dosáhnout tak 1,1× přepočteného zvětšení!
Poté už makro víceméně kopíruje rozsah normálního ostření, u 250mm ohniska ale není ten výrazný skok. Naopak, minimální ostřící vzdálenost se až do maximálního 600mm ohniska pohybuje mezi 75 až 85 centimetry. Výsledek je jednoznačný, s 0,45× přepočteným zvětšením je fotoaparát vynikajícím pomocníkem na telemakro s možností výborně rozmazávat pozadí. Naopak na nejširším ohnisku nabízí fotoaparát Makro Zoom, což je ale jen hloupý 3× digitální zoom (výřez).
Rychlost ostření je v klasickém režimu dobrá v celém rozsahu ohnisek. Se zapnutým makrem rychlost výrazně klesá. V otázce rychlosti ostření tedy fotoaparáty Panasonic příliš neztrácejí (pokud je předostřeno jsou velmi svižné, pokud ale není, ostření už chvilku zabere). Co se týče úspěšnosti, zde Panasonic již tradičně získává spoustu kladných bodů, protože je schopen zaostřit téměř kdykoli na cokoli. Jen občas se stává, že hlásí správné zaostření, přičemž tomu tak není.
Makro režim
Podle předchozích grafů víme, že na makro jsou nové ultrazoomy Panasonicu skutečně výborné. Jako ukázku zde prezentuji tradiční snímek kleští.
Panasonic Lumix FZ100 (MOS), expoziční čas 1/15 s, clona F3, citlivost ISO 400, ohnisko 31 mm, klikněte pro zvětšení
Trochu jsem zazoomoval, abych dosáhl ještě většího zvětšení (stále bylo možno ostřit od přední čočky objektivu). Jde vidět chromatickou aberaci a kvůli velmi vysoké citlivosti a silnému odšumování je kresba slabá.
Panasonic Lumix FZ100 (MOS), expoziční čas 1 s, clona F5,2, citlivost ISO 100, ohnisko 600 mm, klikněte pro zvětšení
Telemakro jsem fotil pomocí stativu na nejnižší citlivosti ISO 100. Obraz je krásně ostrý a detailní, šum má charakter ustřelených pixelů.
Nastavení expozice, automatika
Co se týče rozsahu expozičních nastavení, i zde patří oba Panasonicy k tomu nejlepšímu na trhu. Nabízí automatiku i prioritu clony, času a plný manuál. Měření expozice může být celoplošné, se zdůrazněným středem nebo bodové. S měřením expozice jsem neměl problém a prakticky vždy volilo expozici přesně tak, jak jsem potřeboval.
Rozsah citlivostí začíná na ISO 80 (FZ45), případně ISO 100 (FZ100) a končí na ISO 1600 u obou přístrojů. Ve scénickém režimu Vysoká citlivost je k dispozici ISO 1600 až ISO 6400 (nastavuje automatika), ale rozlišení je sníženo na 3 megapixely. U obou přístrojů můžete nastavit hraniční ISO citlivost pro automatiku, čímž lze výborně regulovat maximální akceptovatelný šum. Jako horní hranici je možné nastavit ISO 200 až ISO 1600. Dále je zde Inteligentní ISO, které zvyšuje citlivost, pokud detekuje pohyb ve scéně. To je výborný nápad, protože díky optické stabilizaci má fotoaparát tendenci volit poněkud delší časy. Pokud se ale něco hýbe, "kašle" na stabilizaci a fotí pohybově co nejostřeji. I v režimu manuálu funguje automatika ISO citlivosti!
Expoziční časy mají rovněž rozsáhlou nabídku. Automatika volí od 1/2000 s do 1 sekundy (v režimu P), režim priority clony a času umožňuje dosáhnout maximálně osmi sekund a v plně manuálním režimu je k dispozici dokonce 60 sekund. To už musí stačit prakticky na všechno. Chybí už jen bulb režim. V prioritních a automatických režimech zobrazení displeje odpovídá nastavené expozici (při přeexpozici je tedy obrazovka světlá), v manuálním režimu se zobrazuje graf s přeexpozicí a náhled se dle toho upraví až při namáčknutí spouště.
Poslední volitelnou expoziční položkou je clona. Ta závisí na světelnosti objektivu, maximální hodnota je pak F8. Světelnost objektiv patří jednoznačně k těm nejlepším. F2,8 na nejširším ohnisku je tradiční hodnota, pak se pomalu zvedá nahoru. Do cca 40mm ohniska stoupá podobně jako u konkurence, pak ale jiné fotoaparáty rychle stoupají, zatímco FZ45 i FZ100 si uchovávají velmi příjemný pozvolný nárůst.
Objektiv je pak v téměř celém rozsahu o 1/3 až 2/3 EV světelnější. To máte hned citlivost ISO 250 místo ISO 400 a podobně. Teprve na nejdelších ohniscích od 500 mm světelnost výrazněji klesá a srovnává se s konkurencí. Je vidět, že starší Panasonic FZ38 má světelnost téměř stejnou s poněkud lepšími hodnotami na středně delších ohniscích.
Fotoaparát nabízí nebývale rozsáhlou korekci expozice od -3 EV do +3 EV, nechybí ani expoziční bracketing (-2 EV až +2 EV po třech krocích) a lze korigovat i sílu blesku. Opět od -2 EV do +2 EV. Nastavení jsou skutečně bohatá.
Expoziční a fotografické režimy
V této kapitole se podíváme na nabídku fotografických a scénických režimů.
- M (Manual) - Expoziční čas 1/2000 s až 60 sekund, clona od světelnosti objektivu (F2,8-5,2) do F8, citlivost ISO 80 (FZ45), resp. ISO 100 (FZ100) do ISO 1600, funguje i automatické nastavení ISO citlivosti. Využití je jednoduché, chcete dosáhnout nějakého času při nějaké cloně, a tak necháte automatiku, aby k tomu dobře zvolila citlivost.
- S (Priorita času) - Expoziční čas 1/2000 s až 8 sekund, clona se dopočítá. ISO může být automatické nebo ručně v rozsahu jako u manuálu. Lze využít korekci expozice od -3 EV do +3 EV.
- A (Priorita clony) - Clona od světelnosti objektivu (F2,8-5,2) do F8, čas se dopočítá. Citlivost a korekce viz výše.
- P (Program AE) - Automatika volí čas i clonu, ISO může být automatické nebo ruční jako u předchozích režimů. I zde funguje korekce expozice od -3 EV do +3 EV. Pokud stisknete tlačítko AF/AE LOCK, zamkne se expozice a vy můžete otočným voličem upravovat dosažení této expozice. Automatika např. naměří 1/100 s a F4, vy to upravíte na 1/200 s a F2,8.
- iA - Inteligentní automatika vybírá s poměrně slušnou úspěšností adekvátní scénické režimy. Možnosti nastavení jsou minimální.
- Režim Mé barvy - Spousta zajímavých barevných režimů (Vysoká dynamika, Filmové zrno,...)
- Portrét
- Krajina
- Sport
- Zblízka
- Noční portrét
- SCN
- CUST - Uživatelské nastavení s celkem třemi záznamy. Uložíte si sem oblíbené nastavení (např. pro snímání černobílých snímků nebo pro makra), ať vše nemusíte vždy složitě nastavovat.
- Videosekvence - Fotoaparát umožňuje natáčet videosekvence s plným nastavením expozice. Není zde tedy jen automatika, ale i priorita clony, času a plný manuál. Časy lze nastavit od 1/20000 s do 1/30 sekundy, při manuálním ostření dokonce 1/8 sekundy, což vytváří zajímavé pohybové efekty. Máte zde téměř všechna nastavení, která jsou k dispozici i pro statické snímky.
Ještě se v krátkosti podíváme na scénické režimy.
- Panorama Asistent
- Oslava
- Světlo svíčky
- Dítě 1
- Dítě 2
- Mazlíček
- Západ slunce
- Vysoká citlivost - Automatika volí citlivost ISO 1600 až ISO 6400, rozlišení omezeno na 3 MPx.
- H-Sériové snímání (pouze FZ45) - 5,0 nebo 10,0 fps při rozlišení 3 MPx
- Série s bleskem
- Panorámování
- Hvězdná obloha
- Ohňostroj
- Pláž
- Sníh
- Letecké fotky
- Fotorámeček
- Vysokorychlostní video (pouze FZ100) - V rozlišení 320×240 pixelů lze dosáhnout 220 fps - video je přehráváno 7,3× pomaleji.
