Panasonic Lumix FZ45 a FZ100: na vrcholu

Natáčení videosekvencí je pro fotoaparáty druhým domovem. Podle některých vlastností se až zdá, že jsou lepšími kamerami než fotoaparáty. Ale nepředbíhejme. Oba přístroje nabízí základní Quick Time Motion JPEG do rozlišení 1280×720 pixelů, toto rozlišení je k dispozici i v AVCHD kodeku. Model FZ100 ale díky velmi rychlému MOS čipu přidává i Full HD video v rozlišení 1920×1080 pixelů a zpomalené videosekvence v rozlišení 320×240 pixelů při 220 fps (tj. cca 7× zpomalené).

U obou přístrojů je k dispozici trvalá optická stabilizace, plný optický zoom včetně digitálního a nechybí ani stereo zvuk! FZ100 dokonce dovolí použít externí mikrofon. Aby toho nebylo málo, videosekvence jsou plně konfigurovatelné. Od módu vyvážení bílé a dalších efektů až k expozici! To znamená, že můžete navolit nejen korekci expozice, ale použít vedle automatiky i prioritu času, clony a dokonce i plný manuál. Nikdo vám tedy nebrání si nastavit libovolnou citlivost, clonu a expoziční čas. Ten může nabývat 1/30 sekundy, v režimu s ručním ostřením lze dokonce navolit 1/8 sekundy a dosáhnout tak velmi zajímavých expozičních efektů. Ostření je průběžné a velmi rychlé.

Abyste sami mohli posoudit úroveň videosekvencí, nabízím vám až 5 ukázek. Z modelu FZ100 je zde jedna venkovní Full HD videosekvence (48 sekund, 95 MB), jedna interiérová (31 sekund, 62 MB) a jedna zpomalená (20 sekund, 11 MB), která je jako jediná ve formátu MOV - Quick Time. Z modelu FZ45 pak přináším dvě HD videosekvence. Jedna je denní exteriérová (27 sekund, 43 MB), druhá pak noční s expoziční časem nastaveným na 1/8 sekundy (21 sekund, 11 MB).

Fotoaparáty disponují optickou stabilizací POWER O.I.S. Tu lze vypnout nebo nechat zapnutou, na výběr jsou dva režimy. Mode 1 stabilizuje pořád, tedy nejen focení, ale i komponování obrazu. Mode 2 pak stabilizuje pouze fotografování, čímž šetří energii. Snímky byly pořízeny s časem 1/8 sekundy a 141mm ohniskem na vzdálenost 2 metry.

Účinnost stabilizace byla různorodá. I bez ní se mi občas dařily dost ostré snímky, ale v zásadě vypadaly tak, jak vidíte nahoře. Stabilizace Mode 2 dávala jen trochu ostřejší snímky, zde mi nepřišla nijak zvlášť účinná. Naopak se stabilizací v Mode 1 (trvalá stabilizace) se jednak snáze komponovalo, jednak její účinek byl často výrazně lepší. Stativ dává snímky pochopitelně ještě ostřejší.

Focení portrétů jde s fotoaparáty snadno. Je zde slušná detekce tváří a obrovský rozsah ohnisek spolu s poměrně slušnou světelností objektivu dovoluje lehce rozmazávat pozadí.

Míra detailů je slušná, ve scénickém režimu Portrét (rozpoznaný automatikou) je zvyšováno doostřování, což zvyšuje šum.

FZ100 zde potěšila trochu lepším nastavením expozice (menší přepaly), šum je ale vyšší. I zde je vidět slušná míra detailů.

Blesku můžete upravit sílu expozice, nabízí i synchronizaci na první a druhou lamelu závěrky. Možnosti nastavení jsou tedy dostatečně bohaté. Síla blesku je dostatečná. Efekt červených očí jsem příliš často nepozoroval, byl spíše slabší.