Panasonic Lumix G1: jde to i bez zrcadla!

Krabice, ve které fotoaparát přišel, opravdu není nejmenší. Dává tedy tušit, že fotoaparát nebude právě malý a příslušenství bude poměrně bohaté.

Najdete zde tedy fotoaparát (tělo) s krytkou čipu. Dále nechybí objektiv se dvěma krytkami. Jedna chrání vnitřní část objektivu, druhá pak vnější čočku. Ta nemá šňůrku pro přichycení, takže pozor, ať ji neztratíte. Objektiv můžete uložit do přibaleného pouzdra, k dispozici je i sluneční clona. Dále zde nechybí několik "povinných" lejster a CD-ROM se softwarem. Dále zde najdete USB a AV kabel (HDMI kabel bohužel chybí, je to doplňkové příslušenství), dále je tu nabíječka s přívodním kabelem a Li-Ion akumulátor.

Potěší i stylový popruh s logem Lumix G1. Jestli mi něco udělalo opravdu velkou radost, tak je to papírový manuál v plné verzi. Kdybych měl studovat všechny ty možnosti fotoaparátu z monitoru počítače, tak se asi zblázním. Panasonic naštěstí konečně dodal k fotoaparátu plnohodnotný manuál, a tak můžete studovat i v terénu. Bravo.

Li-Ion akumulátor DMW-BLB13E má napětí 7,2 V a kapacitu 1250 mAh. To zní velmi slibně. Hmotnost akumulátoru však budí trochu podezření, a ani pohled do specifikací nevzbudí příliš nadšení. Výrobce udává výdrž 350 snímků. V praxi je to ale přeci jen o něco lepší. Pokud se budete s bleskem aspoň trochu mírnit, tak lze dosáhnout i o polovinu větší výdrže. Osobně jsem se při testování pohyboval kolem 450 - 600 snímků na jedno nabití, ale často jsem zkoušel jednu scénu třeba dvacetkrát. Takže fotoaparát jsem nevypínal tak často. Při častějším zapínání a vypínání při vyfocení jednoho nebo jen několika málo snímků se dá očekávat výdrž o něco nižší. Nabíjení je rozumně rychlé, výrobce uvádí 155 minut, většinou byl ale akumulátor po dvou hodinách nabitý.

Panasonic již tradičně vybavuje své fotoaparáty softwarem PHOTOfunSTUDIO -viewer-. Jedna z prvních věcí, kterou člověk zkusí, je jistě zkopírování fotografií z fotoaparátu do počítače. Musíte zde chvíli čekat, než se nahrají všechny malé náhledy snímků, což při 500 fotografiích na kartě už chvilku zabere. Vyberete si složku, do které chcete snímky nahrát, bohužel přes program tyto složky nelze vytvářet. Musíte ručně ve Windows a teprve pak si ji zde vybrat. Samotné kopírování fotografií je velmi rychlé. Mazání snímků z karty opět nefunguje.

Po zkopírování fotek znovu uvidíte hlavní okno programu. To je děleno na čtyři hlavní části. Horní řádek je menu, levý sloupec pak naviguje mezi složkami, hlavní střední plocha ukazuje menší náhledy na snímky a pravý sloupeček obsahuje několik záložek.

Po rozkliknutí fotografie se dostanete k většímu náhledu, kdy program ukáže také EXIF informace o snímku. Chcete-li snímek trochu poupravit, stačí stisknout tlačítko Retouch.

Tím spustíte jednoduchý editor fotografií. Jeho funkčnost je značně omezená, jsou zde pouze základní operace. Není ani nikterak rychlý, změny se projeví zhruba do jedné sekundy, ale bohužel nikde ne okamžitě.

U takto pokročilého fotoaparátu pochopitelně nechybí podpora RAW formátu. Proto je s přístrojem dodáván i velmi slušný software SILKYPIX Developer Studio 3.0 SE, který umožní nastavovat obrovské množství parametrů. Pokud vám třeba nevyhovuje odšumování fotoaparátu, zde máte možnost si vše upravit dle svého. Software lze stáhnout ze stránek Panasonicu a na přiloženém RAW snímku (cca 14 MB) si můžete sami vyzkoušet, co všechno software umí. Také uvidíte, jak vypadá snímek z tohoto fotoaparátu v surové podobě.

O LCD displeji jsme již mluvili, takže jen krátké připomenutí. Má velkou 3,0" úhlopříčku a vysoké rozlišení 460.000 bodů (480×320 pixelů). Má poměr stran 3:2. Potěší možnost jeho sklopení a otáčení, takže téměř nelze nalézt úhel, ze kterého byste na něj dobře neviděli. Pozorovací úhly jsou spíše průměrné. LCD displej může mít tři módy podsvícení. Základní je nejslabší, Power LCD naopak jas silně zvyšuje. Prostřední možností je Auto Power LCD, která upravuje jas displeje automaticky dle světelných podmínek.

Údaje jsou ukazovány ve dvou řádcích. Při nastavování vlastností pomocí Q.MENU vždy volená vlastnost zežloutne (zde např. clona) a v případě několika možností vyjede jejich nabídka. To uvidíte na dalších snímcích. Horní řádek zleva obsahuje ikonku blesku, filmového módu, dále ukazuje stabilizaci, samospoušť, digitální zoom, rozlišení snímku, kvalitu JPEG komprese (případně aktivovaný RAW formát), styl podsvícení LCD displeje, Inteligentní expozici a stav baterie. Zelené kolečko o kousek níže indikuje zaostření. Výhradu mám k signalizaci rozlišení fotografie. Jsou zde tři ikonky na 9 různých rozlišení. Jsou zde totiž tři poměry stran a každý z nich má tři různá rozlišení, což dává celkem 9 položek. K dispozici je ale jen L, M a S, tedy fotoaparát ikonkami nedělá rozdíl mezi různými poměry stran. L tedy může znamenat 12 MPx (4000x3000 pixelů) stejně jako 9 MPx (4000×2248 pixelů ve formátu 16:9).

Histogram si můžete umístit kam jen budete chtít, máte k dispozici v podstatě celou plochu displeje. Spodní řádek pak ukáže zleva mód ostření, měření expozice, logo fotografického režimu (zde A - priorita clony), nastavenou clonu, expoziční čas (30 = 1/30 s, 30" = 30 sekund), korekci expozice, nastavenou ISO citlivost, vyvážení bílé a počet volných fotografií.

Navíc je možné zobrazit také "zrcadlovkové" LCD. Zde se logo fotografického režimu přesunulo do horního levého rohu, vedle je clona (a po namáčknutí spouště se zde objeví i expoziční čas), indikace stavu baterie a počet volných fotografií. Levá polovina je jasná, jsou zde tatáž nastavení co v předchozím režimu. Jejich nastavování můžete začít stiskem tlačítka Q.MENU, pak už jen tlačítky čtyřsměrného ovladače procházíte a nastavujete volby. K témuž lze použít přední volič, točení se pohybujete mezi volbami a jednotlivými nastaveními, stiskem daná nastavení potvrzujete. Pravá strana zobrazuje korekci expozice.

Po stisku tlačítka ISO se ukáže tato nabídka ISO citlivostí, opět můžete využít kurzorových šipek (čtyřsměrný ovladač) nebo přední volič. Pokud si to v menu nastavíte, můžete mít ISO citlivosti dokonce po krocích 1/3 EV, místo 100, 200, 400,... tak budete mít 100, 125, 160, 200,... Na dalším snímku vidíte nastavení korekce expozice.

Zde je slibovaná ukázka vysvícení volby a všech dostupných nastavení v Q.MENU. Pravá obrazovka ukazuje filmové režimy. U každého z nich můžete ještě doopravit nastavení kontrastu, ostrosti, barevnosti a redukce šumu. Fotoaparát to pak znázorňuje malým "+" u loga filmového režimu.

Scénický režimů je opravdu málo, jen pět. Tlačítko DISPLAY pak ukáže krátký popis daného režimu.

Manuální ostření zvětší obraz asi 6×, takže se dá velmi dobře ostřit i přes LCD displej s vysokým rozlišením. Kdo chce, může si obraz ještě otočením předního voliče téměř 2× zvětšit. Pak už je manuální ostření takovou hračkou, že to zvládne naprosto každý. Hlavní fotografické menu je rozděleno do pěti panelů (vidíte je v levém sloupci). První dva se týkají fotografických nastavení, třetí je klasické menu fotoaparátu (kde zjistíte např. verzi firmwaru), čtvrtý ukazuje pět posledně volených položek a pátý nastavuje prohlížení fotografií.

Jednotlivá nastavení voleb v menu rozklikáváte pravou šipkou, ta už bohužel jako potvrzování voleb nefunguje. Musíte stisknout tlačítko MENU/SET. Je škoda, že položky nejsou ve formě kruhového seznamu, z poslední položky na první se dostanete jen překlikáním všech předchozích. Na pravém snímku vidíte např. nastavení expozičního vějíře (expoziční bracketing). První číslo udává počet snímků, druhé rozdíl expozice. Na grafu dole krásně vidíte, v jakém pořadí a s jakou expozicí se budou snímky pořizovat.

Zde jen malá ukázka složitosti menu. Pro ostření vidíte pět nastavení na jedné obrazovce, a to ještě nevíte, že na předchozí obrazovce jsou další tři a na další obrazovce ještě jeden.

Zobrazení pořízených snímků odpovídá menu při klasickém focení. Horní řádek zleva ukazuje ikonku prohlížecího režimu, filmový režim, pak je zde rozlišení a kvalita snímku, jas LCD displeje a stav baterie. Pod tím najdete pořadové číslo snímku a jejich celkový počet. Spodní řádek byl ochuzen méně, a tak je zde ikonka blesku, fotografického režimu, clony, expozičního času, dále je tu korekce expozice, ISO citlivost a vyvážení bílé. Pravý spodní roh ukazuje, že stiskem tlačítka "dolů" můžete snímek uložit k oblíbeným.

Tlačítko DISPLAY pak upravuje zobrazení. Můžete si informace zobrazovat i tímto způsobem. Náhled fotografie je maličký, informace jsou však čitelnější. Ve vrchním řádku vidíte clonu a expoziční čas. Na dalším je korekce expozice a blesk, dále vyvážení bílé a měření expozice. Čtvrtý řádek vám ukáže ISO citlivost a nastavené ostření na levém ovládacím kolečku. Další řádek zobrazuje fotografický režim, stabilizaci a Inteligentní expozici, předposlední pak čas a datum pořízení. Poslední řádek obsahuje informace o rozlišení, kvalitě komprese, barevném prostoru a jako poslední je zde název souboru. Další stisk tlačítka DISPLAY ukáže histogram ve všech barevných složkách.

Klasické menu pro nastavení vlastností fotoaparátu je součástí hlavního menu, stejně se tedy i ovládá. Jedná se o třetí panel. Nastavování prohlížení je pak poslední pátý panel.