Panasonic Lumix G1: jde to i bez zrcadla!

Vracíme se tedy k vyřčené otázce? Je Lumix G1 kompakt s výměnnými objektivy nebo zrcadlovka bez zrcadla? Pojďme si tedy shrnout fakta a dát na tuto otázku odpověď.

Lumix G1 zaujme pěkným designem a možností vyměňovat objektivy. V základu je vcelku slušný objektiv s 3,2× zoomem a velmi účinnou optickou stabilizací . Oproti zrcadlovkám není fotoaparát o mnoho menší, ale jistý rozdíl zde je. Skvělou vymožeností je přední volič, který výrazně urychluje práci s fotoaparátem. Potěší parádní 3,0" LCD displej, který má díky rozlišení 460.000 bodů krásný obraz. Navíc je plně polohovatelný, takže i přes průměrné pozorovací úhly nebudete mít žádné problémy.

Samostatnou kapitolou je LVF hledáček. Zde budou asi majitelé zrcadlovek hodně namítat, že klasickou optiku nic nenahradí. Mýlíte se, nahradí. Tady ale pozor! Neříkám vždy a všude. V klasickém náhledu na snímek bude mít optika vždy navrch. Co se však týče manuálního ostření, díky opravdu famóznímu rozlišení hledáčku (800×600 pixelů) a možnosti si náhled mnohonásobně zvětšit je manuální ostření pohádkové. S tímto přístupem můžete ostřit tak, jak se vám na zrcadlovce ani nesnilo. Více než 10× zvětšený obraz při vysokém rozlišení krásně překoná sice spojitý, ale přeci jen nezvětšený obraz.

Není vše zlato, co se třpytí, a tak při horším světle začíná narůstat šum a ostření začíná být nesnadnější. S dále zhoršujícími se světelnými podmínkami přestává fungovat zvětšený náhled (vidíte jen tmu) a poté lze už ostřit pouze s nezvětšeným obrazem a optický hledáček začíná mít navrch. Dalším pozitivem je funkce přepínání obrazu LCD a LVF při přiblížení oka, ta je neuvěřitelně návyková.

Fotoaparát má neskutečně bohaté možnosti nastavení, namátkově např. nechybí expoziční bracketing, který lze nastavit ve 12 režimech, je zde bulb režim, nechybí RAW, inteligentní automatika, bohatá nastavení stylu ostření (kolem 10 položek v menu se týká jen ostření), režim náhledu expozice a clony a mnoho dalšího. Touto výbavou se nejen vyrovná levným zrcadlovkám, ale dokonce je i předčí. Radost udělá i taková maličkost, jako je polohovatelný histogram.

Pokud jste zvyklí na rychlé ostření zrcadlovek, ani G1 nezklame. Za dne se jedná bezkonkurenčně o nejrychlejší ostření na bázi detekce kontrastu, takže se rychlostí minimálně vyrovná levnějším zrcadlovkám. Ostatně celková práce s fotoaparátem je dosti svižná. O velkém rozsahu expozičních časů se nemá smysl v této třídě fotoaparátů bavit. Radost udělá slušné příslušenství včetně softwaru pro práci s RAW soubory.

Co se týče šumu, potěší absence jasového šumu do ISO 800, kdy jsou snímky bez tohoto nepříjemného společníka. Protisvětlo zvládá objektiv většinou bez výraznějších odlesků, nicméně na poměrně velký čip bych čekal větší dynamický rozsah (ve světlech).

A co negativa? Těch není mnoho, ale bohužel se najdou. Tak předně je to zatím velmi slabá nabídka objektivů. Menu je sice rychlé, ale občas má člověk trochu pocit, že se ztratil, i když menu jako takové je přehledné. Fotoaparát nemá příliš rád noc. První důvod je rychle vzrůstající šum na displeji i v hledáčku, druhý důvod je rychle klesající svižnost ostření, která se v noci řadí ke klasickým ultrazoomům. Velmi mě zklamala nemožnost zamknutí náhledu expozice na displeji. Jak namáčknete spoušť, sice si zamknete expozici, ale obraz v LCD displeji se tím vůbec neřídí a dále si žije vlastním životem. Lze to řešit zmáčknutím dalšího tlačítka, ale to je strašně nepohodlné a nejisté. Nový firmware toto částečně řeší tím, že je možné náhled expozice uzamknout pomocí tlačítka AF/AE LOCK, ale pro tlačítko spouště to pořád nefunguje.

Nepochopitelná je absence videosekvencí. Není zde žádný důvod, aby tu nebyla. Panasonic to v tomto ohledu zbytečně s podobností k zrcadlovkám přehnal. Překvapí poměrně slabý výkon blesku. Výdrž na baterie není tak špatná, jak uvádí technické údaje, ale o zázrak se také nejedná. Spíše o takový slabší průměr. Objektiv nepotěší přílišnou vinětací s nízkými clonami. Co se týče kvality snímků, jasový šum je pro fotoaparát téměř neznámou, ale o barevném to naopak vůbec neplatí. Občas není problém jej najít i na snímcích s ISO 100, což mě trochu nepříjemně překvapilo. Nicméně barevný šum se dá velmi snadno odstraňovat v odšumovacím softwaru bez ztráty detailů.

Vyvážení bílé by mohlo být trochu přesnější a totéž platí o barvách na LCD displeji, které nejsou úplně věrné. Jsou dost blízko, ale přeci jen některé snímky (zejména interiérové) mají lehce jiný nádech, než by měly mít. V protisvětlu nepotěší horší reprodukce světlých oblastí. Zatímco dynamický rozsah krajina-nebe je v pořádku a nelze k němu mít větší námitky, samotný zdroj světla se ale silně přepaluje.

Takže jaký je verdikt, odpověď na naší otázku? Je Lumix G1 kompakt s výměnnými objektivy, nebo zrcadlovka bez zrcadla? Majitelé zrcadlovek to uslyší asi dost neradi, ale druhá možnost je správná. Lumix G1 není žádný fotoaparát na pomezí zrcadlovek a EVF kompaktů, je to prostě a jednoduše zrcadlovka s Live View, které bylo odejmuto zrcadlo. A díky opravdu solidní práci Panasonicu s LVF hledáčkem si dovolím tvrdit, že je to srovnatelné řešení s klasickým průhledovým hledáčkem. Někdy je lepší to, podruhé zas ono. LVF je lepší ve dne, optika zase v noci.

A co tedy s tou cenou? Je Lumix G1 předraženým fotoaparátem? Nad touto otázkou jsem se zamýšlel docela dlouho a odpověď je asi tato: Ano, i ne. Podívejme se třeba na konkurenční Olympus E-520. Lumix G1 nabízí navíc např. větší polohovatelný LCD displej, přední volič a další vymoženosti. Olympus stojí 14 tisíc korun, Lumix G1 pak 17 tisíc.

Vidíte tedy, že G1 by mohl být o něco levnější, ale názory o tom, že G1 by měla stát třeba do 10 tisíc, aby měla na trhu smysl, jsou mimo realitu. Ano, bylo by to skvělé, ale když je to fotoaparát na úrovni přístrojů za cca 15 tisíc, proč by měla G1 stát méně? Každopádně, v double zoom kitu stojí G1 25 tisíc, a to už je bez diskuzí skutečně přestřelená cena. Panasonic Lumix DMC-G1 tedy mohu doporučit, je to opravdu dobrý fotoaparát.

Za zapůjčení Panasonic Lumix DMC-G1 a objektivu děkujeme Panasonicu.