Panasonic Lumix GH2: Micro 4/3 v útoku

Dnes se budeme věnovat Micro Four Thirds fotoaparátu Panasonic Lumix DMC-GH2. Zapůjčili jsme si variantu se 14-140mm objektivem, přičemž v téhle kombinaci přesahuje cena 35 000 Kč. Jenže, dostáváte do ruky 10× optický zoom ve stále poměrně kompaktním balení, nový 18MPx Live MOS čip s možností fotit nejrůznější poměry stran při stejném ohnisku (fotí tedy cca 16MPx snímky), plně polohovatelný LCD displej, který je navíc dotykový, podporu Full HD videa a mnoho dalšího. Bude tedy na první pohled vysoká cena oprávněná? To zjistíme v dnešní recenzi.

 

 

Fotoaparát jsme dostali v černé variantě. Jak je už u řady G od Panasonicu zvykem, fotoaparát se docela dobře drží (grip by však mohl být větší, vynikne to zejména s těžším 14-140mm objektivem) a má vynikající ergonomii ovládání. Tlačítka se snadno ovládají, najdete zde tři funkční tlačítka Fn1 až Fn3, které si můžete dle libosti naprogramovat. Zpracování je slušné, na svou kategorii je nicméně tělo už přeci jen trochu "plastové".

Uvnitř naleznete nový Live MOS čip se 4/3" úhlopříčkou. Jeho celkové rozlišení je sice 18 megapixelů, ale nanejvýš se používá 16 MPx. Důvod je ten, že fotoaparát nabízí různé poměry stran bez toho, aniž by se měnilo ohnisko (úhel záběru je stejný, ať už fotíte na 4:3 nebo 16:9 - výsledkem je, že 16:9 fotografie má na šířku výrazně více pixelů než 4:3 snímek). Nad bajonetem je výklopný blesk, napravo (z tohoto pohledu) je tlačítko pro odjištění objektivu. Směrem výše je indikátor samospouště, který slouží i jako pomocná AF dioda.

Objektiv Lumix nabídne 10× optický zoom s reálnými ohniskovými vzdálenostmi 14 až 140 mm. Při crop faktoru 2 to znamená přepočtená ohniska 28 až 280 milimetrů. Tedy slušný široký úhel záběru i dobré přiblížení. Méně nadšení vyvolá světelnost, která na nejširším ohnisku dosahuje nelichotivé hodnoty F4,0 a F5,8 na nejdelším ohnisku rovněž není žádný zázrak. Objektiv však na druhou stranu disponuje nebývale kompaktními rozměry. Nechybí mu ani optická stabilizace MEGA O.I.S.

Seshora vidíte na těle slušný stereo mikrofon umístěný na výklopném interním blesku. Pochopitelně najdete i sáňky pro externí blesk. Směrem nalevo je páčka pro jeho vyklopení (mechanická) Otočné kolečko volí mezi ostřícími režimy, páčka u kolečka pak vybírá mezi manuálním ostřením a autofokusem. Napravo je pak hlavní ovládací kolečko fotografických režimů s poměrně tuhým chodem a výraznou aretací. Vedle něj je páčka, která zapíná fotoaparát. Při spuštění se provede čištění čipu, osobně bych ale uvítal, kdyby tato funkce šla i vypnout. Druhá páčka pak nastavuje sekvenční snímání, bracketing a samospoušť.

Směrem doprava najdete tlačítko Fn1, které ve výchozím stavu zapíná inteligentní automatiku iA, nicméně můžete zvolit i jinou funkci. Nabídka je více než bohatá. Červené tlačítko slouží k natáčení videosekvencí, prodleva je poměrně krátká, což je dobře. Ke tlačítku spouště nemám vážnějších výhrad.

Na zádi je plně polohovatelný 3,0" LCD displej. Jeho rozlišení činí 460.000 bodů (320×480 pixelů), což zajišťuje dostatečně ostrý obraz. S pozorovacími úhly jsem neměl problém. Vadil mi jen režim prohlížení, který po zvětšení náhledu na 8× a 16× používá nevhodný resamplovací algoritmus (patrně bilineární). V čem je problém? Představte si, že vyfotíte bílou a černou čáru. Pokud náhled hodně zvětším, stále očekávám bílou a černou čáru (jen v jiném měřítku). Displej na GH2 ale toto vyhladí a vznikne plynulý přechod od bílé po černou. Dobrá věc pro nekostičkovaný obraz, jenže právě kostičkovaný obraz je to, co bych od displeje fotoaparátu očekával. Jak mám poznat ostrost snímku, když mi to algoritmus zvětšování rozmaže?

EVF hledáček je už typicky pro G a GH řadu výborný. Má rozlišení 1.530.000 bodů, což znamená doslova neskutečně ostrý obraz. Zejména při manuálním ostření jej opravdu oceníte, protože na rozdíl od optického hledáčku umožňuje zvětšení náhledu. Ostření je pak hračka. Za horšího světla pochopitelně narůstá šum, pokud je ale v obraze aspoň trochu kontrastní hrana, neměli byste mít problém na ní zaostřit. K dispozici je i dioptrická korekce. Nalevo je sice tlačítko pro přepínání EVF a LCD displeje, osobně jsem ale preferoval automatické přepínání, které je skutečně velmi rychlé a mnohem pohodlnější.

Napravo je tlačítko pro vstup do menu. Pokud se na kartu zapisuje (např. při focení do RAWu), musíte počkat, až se zápis uloží. Tlačítko AF/AE LOCK zamyká ostření, expozici nebo oboje. Funguje pokud se tlačítko drží, nicméně v menu lze nastavit, že bude aktivní i po jeho puštění. Tímto tlačítkem zamknete i expozici náhledu na LCD displeji, což se může hodit. Po zmáčknutí spouště totiž sice dojde k zamčení expozice (nastavení času a clony), ale LCD displej i EVF hledáček pro překomponování upravují expozici náhledu (naměřené hodnoty clony a času zůstávají). Pokud nepřekomponováváte, není problém. Jinak ale nikdy nevíte, jak po překomponování bude snímek vlastně expozičně vypadat, čímž se ztrácí jedna z hlavních výhod EVF hledáčku. Letitá nectnost Micro 4/3 fotoaparátů Panasonic.

Otočný volič slouží k rychlému nastavování času a clony. V režimu P slouží po jeho zmáčknutí k nastavení korekce expozice, v manuálním režimu M pak přepíná mezi časem a clonou. Následuje tlačítko Q.MENU pro spuštění rychlého menu, ve kterém se pohybujete také otočným voličem. Poněkud rychlejší je ale stisknutí Q.MENU na LCD displeji a dotykové ovládání. Musíte však mít tenčí prsty, protože ikonky jsou poměrně malé a přesnost není vždy nejlepší. Tlačítko DISPLAY mění styl zobrazení displeje.

Tlačítko ISO umožní rychle nastavit ISO citlivost, vpravo pak nastavujete vyvážení bílé. Tlačítka Fn2 a Fn3 jsou opět programovatelná. Osobně se mi na Fn3 zalíbilo jednorázové spuštění RAW (pro jeden snímek). Uprostřed je potvrzovací tlačítko MENU/SET, které také slouží ke vstupu do hlavního menu. To má docela hodně záložek, viz kapitola o zobrazení displeje. Poslední tlačítko maže snímky v režimu prohlížení, při focení pak aktivuje clonu, a tedy i náhled hloubky ostrosti.

Napravo je jen krytka prostoru pro baterii. Můžete vidět maximální vysunutí objektivu.

Nalevo je trochu více prvků. Krytka schovává HDMI a USB port. U ouška na provlečení popruhu je zdířka pro externí mikrofon, případně dálkové ovládání.

Vespod je v ose objektivu kovový závit pro stativ. Nalevo pak najdete krytku prostoru pro baterii.

Jedná se o Li-Ion akumulátor DMW-BLC12E s napětím 7,2 V a vysokou kapacitou 1200 mAh.

Panasonic Lumix GH2 tedy potěšil výborným ovládáním a ergonomií, stejně jako bohatými možnostmi nastavení. Nedostatků je jen málo. V dalších kapitolách se podíváme na fotografické výsledky.