Panasonic Lumix GH5 II: nejen pro vloggery

 

Videosekvence jsou stěžejním tahákem Lumixu GH5 II, podobně to platí o streamování videa. V této kapitole tak strávíme asi nejvíce času. Toto je prostě profesionální kamera a pohlížet na Lumix GH5 II jen jako na fotoaparát by bylo velkou chybou. Pokud jde o natáčení videa, to můžete provést ve většině režimů ihned stisknutím červeného tlačítka. Chcete-li využít i nastavení těchto fotografických režimů pro video (např. expoziční nastavení z focení v PASM aplikovat na video), musíte v menu vypnout "automatickou expozici v P/A/S/M", jinak si s expozicí pohrajete jen ve speciálním videorežimu.

 

Pokud jde o rozlišení, to závisí na formátu souborů. V MP4 jste více omezeni než v MOV, kde je nabídka podstatně širší. Máme zde anamorfické video 6K-A (4992×3744 pixelů, HEVC, 4:2:0/10bit, 200 Mbps) nebo 4K-A (3328×2496 pixelů, AVC, max. 4:2:2/10bit, 400Mbps All-I). Standardní režimy končí na Cinema 4K, tedy na rozlišení 4096×2160 pixelů při 59,94p, kde si můžete vybrat HEVC 4:2:0/10bit při 200 Mbps nebo AVC 4:2:0/8bit při 150 Mbps. Spokojíte-li se ale s 29,97p, pak na vás čeká dokonce i 4:2:2/10bit All-Intra záznam se 400 Mbps. Ve Full HD se k 10bitovému záznamu dostanete i v AVC Long GOP. HDMI výstup dovoluje 4:2:2 i tam, kde záznam na kartu umožňuje jen 4:2:0. Seznam režimů zde opravdu nemá smysl detailněji vypisovat.

 

Nesmí chybět pochopitelně ani slow-motion video, které je zde k dispozici v rozlišení Full HD (1920×1080 pixelů) a najdete ho pod položkou Variable Frame Rate (Variabilní rychlost snímků). Maximem pro natáčení je 180 fps, pak si pochopitelně vybíráte i cílovou frekvenci, a tedy i míru zpomalení. Při natáčení se nenahrává zvuk a nefunguje ani autofokus, nicméně alespoň je možné tlačítkem AF-ON zaostřit před zahájením natáčení. To je obrovská pomoc ve srovnání s některými staršími Panasonicy. Počítejte s tím, že každé navýšení frekvence s sebou přináší degradaci obrazu, takže 120 fps je méně detailní než 60 fps a 180 fps je méně kvalitní než 120 fps. 

 

Srovnání kvality obrazu různých snímkovacích frekvencí u slow-motion videa.

 

Pokud profesionálně natáčíte video, tak přijdou vhod funkce jako časový kód (time-code), zobrazení zebry, nastavení expozice pomocí úhlů a decibelů a spousta dalších funkcí. Mnoho z nich ocení i vloggeři, na které tento fotoaparát míří. Ti jistě ocení možnost připojení externího mikrofonu, pochopitelně nechybí ani jack pro sluchátka. Máme zde funkci pro práci se zvukem, nastavování citlivosti, potlačení hluku větru a dokonce zvuku powerzoom objektivů. K dispozici je rovněž Synchro Scan a Flicker Decrease pro potlačení nepříjemného blikání světel, je zde i záznam do smyčky (nové videosekvence přepíšou ty nejstarší), Live Cropping,...

 

Ukázky barevných režimů fotoaparátu Lumix GH5 II včetně Cinelike a V-Log.

 

Myslím, že pro většinu lidí, a to i těch, kteří s videem dost pracují, bude nabídka funkcí přesahovat jejich potřeby. Lumix GH5 II pochopitelně obsahuje i funkce, které se dostávají do mainstreamu, a tak tu např. najdeme podporu V-Log L záznamu pro záznam videa s vysokým dynamickým rozsahem. Ten byl u původní GH5 k dispozici za příplatek. Toto rozhodně potěší, protože je funkčně dál a dokonce i s Log záznamem přichází nová verze na trh za nižší cenu. K dispozici je také formát HLG a spoustu dalších obrazových profilů. Pokud nechcete koukat na surový Log nebo HLG záznam, můžete si zapnout asistenci zobrazení, který na natáčené a prohlížené video už aplikuje tabulku 3D LUT a video může být trochu kontrastnější (to pochopitelně záleží na aplikované tabulce). Do fotoaparátu si totiž můžete nahrát i vlastní tabulky. Pochopitelně nechybí ani možnost omezení rozsahu jasů, takže např. pro 8bitové video můžete mít rozsah 0-255 i 16-255 a 16-235 (podobně to lze omezit i v 10bitové hloubce).

 

Srovnání výkonu autofokusu při různém nastavení citlivosti a rychlosti.

 

Asi vás hodně bude zajímat autofokus. Zde opět musím konstatovat, že DFD systém Panasonicu udělal další kroky vpřed a průběžná forma funguje zase o něco lépe. Zde si ale musíte dávat pozor na to, v jaké frekvenci natáčíte a také na to, jak máte vlastně fotoaparát nastavený. Můžete nastavit rychlost přeostřování od -5 do +5 a citlivost od -3 do +3. Zatímco nižší hodnoty udělají z AF systému opravdu letargickou záležitost, kolem nuly obojí funguje dost pěkně.

 

Vyšší citlivost nemusí být na škodu, nicméně trochu bych varoval před snahou zvyšovat rychlost. To je pak fotoaparát někdy až příliš rychlý a pak se vrací zpět, což působí nepříjemné skoky. Chce to zlatou střední cestu. Jak bylo řečeno, závisí také na frekvenci. Při 60p funguje autofokus znatelně lépe než při 24p. Pokud tak chcete filmový vzhled při tradiční 24fps frekvenci, připravte se na to, že vás autofokus nebude zdaleka tak poslouchat jako u těch vyšších. Při nižších nastaveních rychlosti a citlivosti jste při 24p v podstatě bez autofokusu.

 

Ukázky výkonu různých režimů stabilizace fotoaparátu Lumix GH5 II s objektivy 10-25mm F1.7, 25-50mm F1.7 a 12-60mm F2.8-4.0 OIS.

 

Posledním tématem je stabilizace. Lumix GH5 II má velmi účinnou stabilizaci v těle, takže dokáže stabilizovat veškeré objektivy. S objektivy Panasonic s optickou stabilizací se dokonce dostanete na duální formu. K tomu je k dispozici i digitální stabilizace a tzv. Boost IS. To je vylepšená digitální stabilizace, která se snaží nahradit stativ a daří se jí to překvapivě dobře. Z ruky udržíte video opravdu stabilně s minimálním pohybem. Protože se ale snaží udržet statický obraz, je nevhodná pro dynamické děje a pohyb s fotoaparátem (panning...). To pak logicky nepříjemně škube obrazem, jak se snaží, aby se nehýbal. Tady bych uvítal, kdyby tyto režimy šly snáz přepnout před zahájením natáčení videa (jde to ve videorežimu, ale ne v PASM).

 

 

 

Jak už bylo řečeno několikrát, Lumix GH5 II míří především na vloggery. Profesionálními video funkcemi je pro mnohé z nich možná až příliš pokročilý (a z toho důvodu i zbytečně drahý), každopádně výrobce se snažil proces streamování co nejvíce ulehčit. Když si tedy nainstalujete nejnovější verzi aplikace Lumix Sync a propojíte přes Bluetooth fotoaparát s telefonem, v položce Others najdete funkci Live Streaming. Zde můžete využít už připravených režimů pro streamování na Facebooku a YouTube, nebo si nakonfigurovat připojení na servery, které podporují streamování přes protokoly RTMP a RTMPS. Pokud je s něčím problém, nemusí být nutně problém Panasonicu, někdy za to mohou samotné služby.

 

 

Např. připojení na YouTube je velmi snadné a nejdéle vám bude trvat si vůbec aktivovat funkci živých přenosů u Googlu. Pak se už jen připojíte ke svému účtu Googlu (pokud už jste k němu připojeni v jiných aplikacích, toto přihlášení je možné využít), zvolíte si kvalitu (nově až 4K/60p při 50Mbps, naopak minimem je FHD 30p 3Mbps nebo HD 30p 4Mbps), Wi-Fi síť, přes kterou bude fotoaparát bezdrátově streamovat, nastavení přístupnosti streamu (privátní, veřejný...) a můžete začít. Podobně tak jednoduché je nastavení u Facebooku pro vlastní účet. Má to ale svá "ale".

 

 

Zatímco u YouTube jde vše jednoduše (byť i zde je jedna překážka), větší problém je u konkurence. Např. účet u Facebooku připojíte, ale pokud spravujete více stránek pod svým účtem, můžete mít problém. Aplikace se dostane jen k hlavnímu účtu a nedokáže reagovat jako stránka. Nefunguje to ani přes aplikaci Facebooku, a to ani tehdy, pokud se v ní připojíte k nové variantě profilu stránek. Lumix Sync má vlastní přihlašovací systém a přes hlavní profil se nedostane (nebo alespoň nevím jak). U YouTube je to už jiná a tam si lze snadno vybrat účet značky. Tam zas můžete pohořet na tom, že nemáte od Googlu povoleno živé streamování (na mém nepoužívaném účtu jsem se k povolení dostal a streamování otestoval).

 

 

Nakonec jsem rozchodil streamování i na Facebooku na účtu stránky, ale bylo to poněkud krkolomnější a musel jsem využít streamování přes RTMP/RTMPS, které je možné provést s mobilní aplikací Lumix Sync i bez ní. Je třeba se ke streamování dostat přes Facebook na webu a zde do menu živého streamování, viz obrázek níže. V případě postupu bez aplikace Lumix Sync může přijít ke slovu aplikace LUMIX Network Setting Software, která umožní vložit RTMPS adresu i streamovací klíč na paměťovou kartu (pokud nechcete pokaždé vytahovat paměťovou kartu, abyste nahráli nový klíč, můžete si zvolit trvalý klíč). Aplikace tedy uloží údaje na kartu, tu vložíte do fotoaparátu, nahrajete údaje a půl je hotovo. 

 

 

Fotoaparát tedy už ví, kam bude streamovat. Ještě v menu přístroje vyberte Wi-Fi připojení (nebo USB tethering), přes které to učiní a zapněte streamování. Zde je pak jeden háček (nicméně logický, abyste nespustili stream příliš brzy). Máte sice připojení na server, je ale pochopitelně nutné nastavit údaje pro každý stream zvlášť (bez názvu vás to dál nepustí). Ačkoli tak streamování spouštíte ve fotoaparátu přes jeho menu a údaje k serverům má k dispozici, pojmenování streamu je potřeba provést přes web (ono by se to stejně velmi špatně zadávalo). Streamování pak nejprve musíte spustit červeným tlačítkem ve fotoaparátu, což aktivuje datový přenos, na webu se zobrazí náhled videa a až pak je k dispozici volba "Vysílat živě" (do té doby je zašedlá).

 

Podobně to funguje, když RTMPS adresu zadáte přes mobilní aplikaci (a ne přes fotoaparát). Zatímco při přímém streamování přes YT a FB tak umožňuje aplikace Lumix Sync zadat název streamu, při streamování přes RTMPS nikoli a musíte na web. Vše projde, můžete odkliknout červené tlačítko v telefonu v aplikaci, což opět spustí datový přenos, ale finální zahájení streamu lze provést až přes web v okamžik, kdy potřebujete. Přeji hodně štěstí, pokud nemáte po ruce počítač nebo tablet, neboť přes mobilní verze stránek to nelze provést. V telefonu si musíte vyžádat desktopovou verzi stránky (což mi šlo jen v mobilním Firefoxu), abyste se k tomuto menu vůbec dostali.

 

Streamovat je možné i přes mobilní hotspot a 4G/LTE/5G datové připojení telefonu, zde ale musím říci, že mi trvalo opravdu hodně dlouho, než jsem to rozchodil. Chyba bude s velkou pravděpodobností na mé straně. Zatímco na Wi-Fi síť doma jsem se připojil hned a streamovat jsem mohl, jen co mi to YouTube dovolil, nastavit fotoaparát na hotspot v telefonu se mi povedlo až po hodně dlouhém úsilí a dodnes nevím, co přesně bylo tím "magickým krokem", který vedl k úspěchu. Několikrát se mi připojení povedlo zopakovat, několikrát zase ne a netuším proč. Pokud na to někdy přijdu, řeknu vám.

 

Novinkou z firmwaru 1.1 je i streamování přes USB tetherting. V podstatě připojíte fotoaparát přes USB-C/RJ-45 adaptér k počítači nebo routeru a streamujete přímo přes LAN. Nevyužíváte tedy bezdrátové připojení Wi-Fi, které opravdu hodně žere energii. Ač mám doma různých kabelů nakilogramy, takový adaptér ani kombinaci kabelů a redukcí, která by mi umožnila to spojit, jsem nenašel. Tady budou mít výhodu např. někteří lidé s (ne)slavnými MacBooky z "dongle" aféry.

 

Pokud streamování pro vás vhodným způsobem rozběháte, nabídne Lumix GH5 II velmi slušné možnosti. Díky výklopnému displeji na sebe můžete snadno vidět, pomůže i detekce tváří. Počítejte s tím, že je zde zpoždění mezi natočením videa a jeho zobrazením na YouTube, ono to až tak úplně živé není a jde asi o 35 sekund. V případě Facebooku je to rychlejší, tam jde o 8 sekund.

 

 

V interiérech přijdou vhod spíše světelnější objektivy, takže něco začínající na F3,5 bych asi vypustil. Leica s F2,8 je o něco lepší, nicméně úplně ideálním byla Leica 10-25mm F1.7. Pro mnoho vloggerů to ale bude hodně drahá legrace. Na druhou stranu se odmění rozmazaným pozadím a díky dobré světelnosti i možností nižší citlivosti a nižším šumem. Pokud budete při streamování chodit, hodí se naopak slušná mechanická stabilizace.

 

Srovnání zvuku z interního mikrofonu a externího RODE Lavalier Go.

 

Myslíte-li to se streamováním vážně, může přijít vhod také externí mikrofon, což fotoaparát pochopitelně podporuje. Přesto je nutné říci, že i interní mikrofon poskytuje velmi solidní výsledky a externí mikrofon bych nepovažoval za nutnost (i když ve videu výše si jistě všimnete výrazně odlišného podání zvuku mezi interním a externím RODE Lavalier GO).