Panasonic Lumix LX100: pozoruhodný profi kompakt

Fotoaparát provádí korekci zkreslení v JPEGu a přidává i korekční profily do RAWu. Proto RAW konvertory, které umí s těmito profily pracovat, provádí automaticky korekci a zkreslení je poměrně malé. Na nejširší ohniskové vzdálenosti to znamená mírné sférické zkreslení +0,8 %, na nejdelší ohniskové vzdálenosti pak +0,5 %. V nekorigovaném RAWu se ale ukazuje, že zkreslení je opravdu velmi silné a dosahuje hodnoty +7,9 % na minimálním zoomu. Na tom maximálním se nic nemění a zkreslení zůstává na +0,5%.

S vinětací (tmavými rohy) se můžete setkat při nízkých clonách na obou koncích ohniskového rozsahu kde dosahuje hodnot přes 0,8 EV. Okolo 35-50mm ohniskových vzdáleností vinětace takřka neexistuje. Stejně tak i přiclonění tuto vadu významně snižuje.

Zde se podíváme na kvalitu kresby uprostřed a v rozích obrazu. Začneme ostřením na krátké vzdálenosti v řádech desítek centimetrů.

Se středem nejsou problémy ani při plně otevřené cloně. Rohy pochopitelně nejsou plně ostré a situace se zlepší až s přicloněním. Čekejte mírnou chromatickou aberaci.

Na 35mm ohniskové vzdálenosti je střed opět v pořádku. Při nízkých clonách jsou rohy velmi neostré, ale bez chromatické aberace. Lepší ostrost dostávají až někde okolo F8, to už se ale pomalu objevuje difrakce obrazu.

Podobná situace je i na 50mm ohniskové vzdálenosti. Střed je v pořádku, s nízkými clonami jsou neostré rohy (v případě F2,7 je tu navíc odlesk, který vznikl nasvícením). Vyšší clony rohy zlepšují.

Na maximální ohniskové vzdálenosti střed není úplně ostrý, ale stále je přijatelný. Rohy trpí neostrostí na nižších clonách, s přicloněním se to opět zlepšilo.

Střed je pěkně ostrý už při plně otevřené cloně, nejostřejší je zejména okolo clony F2,8. Při nízkých clonách ale nepočítejte s dobrou rohovou ostrostí. Spodní a horní hrana je docela v pořádku, ale vzdálenější pravá a levá je na tom podstatně hůře a jak vidíte, ani při vysokých clonách není jejich ostrost nějak nadprůměrná. Rohy jsou pak logicky ještě o něco horší.

U 35mm ohniskové vzdálenosti je střed vynikající už při nejnižší cloně zde lze jen chválit. Hrany jsou od F2,8 v pořádku, rohy ale chtějí ještě trošku přiclonit. Každopádně, i tak jde o velmi slušné výsledky.

50mm ohnisková vzdálenost je výborná. Při F4 jsou rohy dosti ostré a na nižších clonách to není o mnoho horší. Počítejte s tím, že od F8 začíná nastupovat difrakce a u F11 si ji už určitě všimnete.

Na maximálním zoomu je vidět kusová neostrost objektivu. Při F4 jsou totiž pravé rohy dosti slušné, zatímco levá strana je neostrá i při F5,6 a F8 zaostřuje jen hranu, ale nikoli rohy.

Tato kapitola se pak podívá na problematiku chromatické aberace.

RAW ukazuje mírnou chromatickou aberaci na nižších clonách, JPEG ji potlačuje. S vyššími clonami se úroveň aberace trochu snižuje.

U 35mm ohniskové vzdálenosti je chromatická aberace nízká, hrany chytají jen jemný fialový nádech.

Při 50mm ohniskové vzdálenosti nižší clony vykazují namodralou aberaci, s přicloněním ale v podstatě úplně zmizí.

Při maximálním zoomu byl problém spíše s odlesky než chromatickou aberací.