Panasonic Lumix LX100: pozoruhodný profi kompakt

Zde se můžete podívat na několik ilustračních snímků.

S 24mm objektivem dosáhnete příjemně širokého úhlu záběru. Středová ostrost je velmi pěkná (můžete se podívat i na snímek v RAWu), s rohy je to trochu horší a tam se ostrost lehce snižuje.

Telemakro objektivu nepatří zrovna mezi nejlepší. Nějak výrazného zvětšení se nedočkáte, stačí to jen na základní focení. Ostrost je ale velmi pěkná a bokeh rozumný.

Zkusil jsem i makro předsádku Raynox DCR-150, která má 4,8 dioptrie a na objektiv jde namontovat bez redukce. Zvětšení se zhruba zdvojnásobilo. Ani to není sice mnoho, ale už to stačí na trochu větší detaily. S předsádkou si objektiv stále zachovává excelentní optickou kvalitu a příjemný bokeh.

Díky výborné světelnosti jsem nemusel volit příliš vysokou ISO citlivost, což se příznivě projevilo i na kvalitě obrazu. Ta je vzhledem k tomu, že snímek byl focený z ruky, opravdu hodně dobrá. K dispozici je i RAW snímek. Zde mě překvapilo, že je poměrně málo šumu i ve tmavé obloze.

Zde se ukazuje malá hloubka ostrosti a na zoomovací objektiv u kompaktu až překvapivě jemný bokeh. Tohle se Panasonicu povedlo.

U této scény mě zajímal zejména dynamický rozsah senzoru. Se standardním odšumováním je vidět, že stíny dostávají pořádně na frak a jsou hodně rozpatlané. Ze stínů můžete v RAWu vytáhnout mnohé a především se můžete vyvarovat tomu přehnanému odšumování (naštěstí jde snížit).

Tady přišla ke slovu elektronická závěrka a velmi krátký expoziční čas 1/16000 sekundy. Jinak by nebylo možné dobře exponovat při cloně F1,7 a citlivosti ISO 200. I při nejširším úhlu záběru lze dosáhnout velmi malé hloubky ostrosti a potěší zejména velmi příjemný bokeh. Na druhou stranu mě moc nepotěšil šum, u ISO 200 bych čekal méně šumu.

Lumix LX100 zde nabídl celoplošně pěkné detaily, výrazný kontrast, zde není co vytýkat.

Opět malá hloubka ostrosti, zde ale kvůli náročnějšímu popředí i pozadí vypadá bokeh trochu nervózněji. Je tu trochu více barevného šumu, než bych čekal.

Výborná světelnost F1,7 dovoluje fotit při nízkých citlivostech i za mírného šera. Díky tomu je šum stále v normě, v JPEGu zůstává spíše ten barevný. RAW působí ostřeji a je s příjemnějším šumem.

ISO 1600 už fotoaparátu dělá problémy. Šum v obloze je poměrně výrazný, patlání kresby zejména ve spodní části fotky je opravdu hodně silné. Z RAWu se dá rozhodně dostat lepší výsledek s lepšími detaily ve stínech (byť s vyšším šumem).

Při plně otevřené cloně je hloubka ostrosti trochu menší, a tak jsou vzdálenější objekty mírně rozmazané. V zaostřené ploše jsou detaily vynikající. Můžete se podívat na snímek v RAWu, který ukáže hodně slušný dynamický rozsah (snadno pomocí vytažení stínů a stáhnutí jasů uděláte efekt HDR fotografie, aniž byste nějak nadměrně zvýšili šum).

Na tomto snímku stativu Rollei C5i-II vidíte, že Lumix LX100 skutečně dokáže dost slušně mazat pozadí (na kompakt).

S rohy to zde není moc slavné, ostrost je poněkud slabší. Prostředek je v pořádku. K dispozici je i RAW.

Levé okraje fotografie jsou dost neostré, což kontrastuje s pravými rohy, které jsou lepší. Můžete se podívat na snímek v RAWu.

Dobrá světelnost objektivu umožňuje focení i za hodně špatného světla. Snímek je poněkud podexponovaný, takže i v RAWu bude trochu problém z něj dostat něco rozumnějšího.