Panasonic Lumix LX7: kompaktní hvězda noci

Fotoaparát má 1/1,7" CMOS snímač s rozlišením 12,8 megapixelů, z čehož se využívá zhruba jen 1/2" plocha a 10 megapixelů. Nemá tedy nižší pixelovou hustotu ve srovnání s některými konkurenčními fotoaparáty, jak by se mohlo na první pohled zdát. Následující výřezy jsou z JPEGu se středním odšumováním a konverzi z RAWu přes Adobe DNG Converter s vypnutým odšumováním.

S nejnižší citlivostí ISO 80 dosáhnete velmi kvalitního obrazu. RAW má jemný jasový šum, JPEGy jsou hladké, ale nerozpatlané.

Rovněž citlivost ISO 100 vypadá slušně, jasový šum je mírný a snadno potlačitelný.

Citlivost ISO 200 zvyšuje jasový šum v RAWu, ostrost není tolik výrazná. JPEG je bez šumu a s velmi dobrými detaily.

ISO 400 je na tom už přeci jenom hůře. RAW vykazuje střední jasový šum, ostrost začíná znatelněji klesat, JPEGy vypadají ještě docela dobře, byť už mizí některé ze slabších detailů.

Citlivost ISO 800 přidává zejména barevný šum. JPEGy se trochu hrudkují, ale na kompakt je to i nadále velmi slušná kvalita obrazu.

S dalším navýšením citlivosti se situace pochopitelně dále zhoršuje. RAW má silný barevný šum, JPEG vypadá ještě vcelku schopně, částečně je potlačena barevnost, silnější a střední detaily jsou stále docela dobré.

ISO 3200 je první citlivost, která vypadá opravdu špatně. RAW je poset spoustou barevného šumu, JPEGy už ukazují silné hrudkování a roztřepené detaily.

Citlivost ISO 6400 už ukazuje i řádkování v obraze. JPEG ztrácí barevnost, naopak získává mnoho ustřelených pixeelů nebo výraznějších jasových hrudek.

Nejvyšší citlivost ISO 12800 je k dispozici pouze v JPEGu v rozlišení 3 megapixelů. Jak vidíte, moc dobrou kvalitu od toho nečekejte. Dále se můžete podívat na míru zachování detailů na snímcích vousů plyšového zajíce.

V tomto testu bylo nastaveno odšumování na -1. ISO 80 a 100 jsou čisté, bez šumu s přijatelným odšumováním. ISO 200 v RAWu vypadá dobře, bez znatelného šumu, v JPEGu je už odšumování trochu výraznější. Při vyšších citlivostech odšumování moc neroste a i při ISO 800 je obraz dobrý. ISO 1600 už má v RAWu hodně vysoký barevný šum, JPEG je bez detailů a ostrosti. Vyšší citlivosti jsou už zbytečné a nekvalitní.

Barevný šum se začíná objevovat už od poměrně malých citlivostí, nicméně nepříjemnou strukturu začíná mít až na ISO 1600. Tam už je vidět, že JPEG si s ním moc neporadí a vznikají hrudky. Ty pak trápí zejména vyšší citlivosti.

Při nejnižší citlivosti střední odšumování nevadí, hladké plochy jsou vyžehlené, tráva zůstává detailní. Vyšší odšumování už trávu znatelně rozpatlává.

Se zvyšujícími se citlivostmi je lepší používat nižší sílu odšumování, která ještě zachovává nějaké detaily a nepatlá obraz.