Panasonic Lumix S1: postřehy z praxe

Nyní se budeme věnovat míře šumu. Snímač má rozumné rozlišení 24 megapixelů, což by mohlo znamenat dosti nízký šum, přitom ale stále dostatečné množství detailů. Snímky byly převedeny přes Camera Raw se sníženým odšumováním na minimum. Podívali jsme se ale také na multiexpoziční režim, který pořizuje 96MPx snímky. Pokud jde o JPEGy, ty byly pořizovány na nastavení odšumování -2,5 (z rozsahu -5 až +5).

 

 ISO 50 (JPEG)

 

 ISO 50 (konverze z RAWu)

 

 ISO 50 (konverze z 96MPx RAWu)

 

Nejnižší ISO 50 je pochopitelně naprosto čisté, zde se šumem skutečně nebude problém.

 

 

Ani u citlivosti ISO 100 není žádný problém. Multiexpozice má sice vyšší rozlišení, ale nevypadá to, že by zde bylo skutečně nějak zásadně více detailů.

 

 

Také ISO 200 je velmi čisté, není divu.

 

 

Ani při citlivosti ISO 400 na snímku nenajdete mnoho šumu. Vše je stále velmi čisté.

 

 

Teprve při citlivosti ISO 800 se do RAWů začíná dostávat velmi jemný jasový šum. Nadále jsou snímky bez problémů.

 

 

ISO 1600 začíná do obrazu vnášet mírnou degradaci. Jasový šum je v RAWu už patrný, JPEGy jsou nadále dosti kvalitní, byť mírně hrudkovaté.

 

 

ISO 3200 je nejvyšší citlivostí, která je podporována u multiexpozičního režimu. V RAWu je pak viditelný jasový šum, JPEGy stále ještě mají rozumné odšumování bez výraznější ztráty barev.

 

 

S citlivostí ISO 6400 se už v obraze objevuje i barevný šum. Ten je v JPEGu odstraňován, mírně ale už začíná klesat saturace barev. Nadále jde ale o použitelnou citlivost.

 

 

Barevný šum stoupá a s ním i barevné odšumování v JPEGu. To má za následek pokles barevnosti snímků.

 

 

Míříme k citlivosti ISO 25600 a zde je to už pro full frame snímač asi konečná. Barevného šumu je v RAWu opravdu dost, JPEGy jsou hrudkované a jejich barevnost je už dost slabá.

 

 

Lumix S1 ale s vysokými citlivostmi zdaleka nekončí. Nabídne i ISO 51200, které má spoustu barevného šumu v RAWu a téměř žádné barvy v JPEGu. Zdaleka ale nejde o maximum.

 

 

Máme tu i ISO 102400, u něhož jde kvalita logicky ještě více dolů.

 

 

Maximem je pak ISO 204800. To už ani v RAWu není skoro nic vidět a JPEG je pak bez těch barev, které by tam měly být a s barevnými fleky, které by tam být neměly. Podívejme se ještě na snímky převedené na standardizovaných 12 MPx.

 

 výřezy z 12MPx snímků (vlevo JPEG, vpravo RAW)

 

Velký snímač má svá pozitiva a do ISO 1600 jsme v podstatě bez ztráty kvality. ISO 3200 a 6400 už přináší jemné hrudkování, ale i ISO 12800 vypadá být použitelně. O moc výše bych už ale nechodil.

 

 výřezy z 12MPx snímků (vlevo JPEG, vpravo multiexpoziční RAW)

 

Multiexpozice má sice 4× vyšší rozlišení, takže po zmenšení by měla být detailnější (lépe obejde Bayerovu interpolaci), nějak dramatické rozdíly ale nejsou vidět. Trochu lepší kresba je v některých detailech, jako je přední maska Mercedesu, ale v zásadě nic zázračného.

 

 výřezy z 24MPx snímků (vlevo JPEG, vpravo RAW)

 

Na snímcích vousů plyšového zajíce vidíme, že až do ISO 1600 včetně je kresba detailní a bez nějak výraznějších negativních vlivů šumu. ISO 3200 a 6400 začínají lehce degradovat detaily, nicméně i ISO 12800 bych označil za použitelné.

 

 výřezy z 12MPx snímků (vlevo JPEG, vpravo RAW)

 

Tady máme snímky převedené na standardizované rozlišení 12 MPx pro vzájemné srovnání mezi recenzemi. I zde to vypadá použitelně až do ISO 12800, dokonce ani ISO 25600 nebude k vyhození.

 

 výřezy z 24MPx snímků (vlevo RAW, vpravo multiexpoziční RAW)

 

Zde je ještě srovnání klasických RAWů s těmi pořízenými v 96MPx rozlišení multiexpozicí a zmenšenými na 24 MPx. Multiexpozice je celistvější a méně zašuměná, paradoxně ale vypadá být méně ostrá. Nakonec tu máme ještě snímky bílé plochy.

 

 výřezy z 24MPx snímků (vlevo JPEG, vpravo RAW)

 

Barevný šum se začíná do RAWů vkrádat někde okolo ISO 6400, pak logicky postupně nabírá na síle. V JPEGu je znatelně potlačován, při ISO 204800 už ale mají snímky znatelné barevné fleky (u nižších citlivostí jsou málo výrazné).