Panasonic Lumix S1: postřehy z praxe

Dnes jsme se podívali na fotoaparát Panasonic Lumix S1, který je levnější variantou k nedávno testovanému modelu S1R. Oba jsou do značné míry shodné, Lumix S1 je jen více orientovaný na video. Máme tu tedy nižší rozlišení 24 MPx, což pomohlo k trochu lepším výsledkům za horšího světla, nicméně oba dva modely hodně těží i z toho, že statické scény (kdy není třeba mrazit pohyb) zvládají výborně s mechanickou nebo duální stabilizaci, která dovoluje udržet z ruky opravdu velmi dlouhé, i více než sekundové časy.

 

Nejzásadnějším rozdílem je video. I když oba dva fotoaparáty umí 4K/60p, zajímavější je v tomhle 60p režimu spíše dražší bráška, který nemá tak velký crop faktor. Ten je pihou na kráse a značně omezuje využitelnost 60p režimu u Lumixu S1. V dalších ohledech je ale levnější model S1 o dost lepší, a tak tu můžeme mít 10bitový výstup nejen externě, ale i interně (s příplatkovým firmwarem, který bývá někdy už rovnou v ceně, dokonce i ve 4:2:2), podporu H.264 i H.265, V-Log záznamu a další profi funkce. Kvalita videa je vynikající, stabilizace je hodně dobrá, poměrně slušný je i DFD autofokus, byť je tu stále ještě prostor pro zlepšování.

 

 

Ergonomie ovládání je velmi dobrá, oceňuji bohaté možnosti konfigurace fotoaparátu. Počítat však musíte s tím, že jde o opravdu velkého a těžkého macka, což platí i pro základní objektiv, takže tato dvojka váží 1,7 kg, což opravdu není málo. Oceňuji svižnost fotoaparátu, velmi dobrý polohovací dotykový displej, vynikající elektronický hledáček. Obraz má solidní i za špatného světla a manuální zaostření je možné i tam, kde ani svým okem pořádně nevidíte. Máme tu bohatou nabídku portů pro příslušenství, což je další plus.

 

Už tradičně tu máme DFD autofokus, který předvádí excelentní výkony u jednorázového ostření AFS. Je velmi rychlý, přesný a nadmíru citlivý, kdy ostří i za téměř úplné tmy. Průběžná forma je díky způsobu svého fungování sice o něco horší, ale pro většinu běžného použití si asi ani nevšimnete, že by fotoaparát neostřil fázově. Chcete-li však fotit především rychle se pohybující objekty, výkon systému by ale asi nemusel stačit (testoval jsem ale současně i fotoaparáty s ostřením na senzoru a ne vždy byly lepší než Panasonic).

 

Pokud jde o expozici, možnosti nastavení jsou bohaté, máme tu mechanickou i elektronickou závěrku, snad jen počítejte s tím, že fotoaparát poněkud podexponovává. Dynamický rozsah senzoru je však vynikající, takže snadno můžete vytahovat jasy z tmavších stínů. Faktem nicméně je, že dynamický rozsah ve světlech není až tak bohatý jako ve stínech (i tak je ale velmi dobrý), takže podexpozice zde dává i smysl.

 

Co se týče výdrže, zde mě Lumix S1 moc nepotěšil. Za vysoký výkon se platí a výdrž není moc vysoká, takže druhá nebo i třetí baterka nebude na škodu. Výborné však je, že fotoaparát lze nabíjet i napájet z powerbanky, takže pokud je nouze o elektrickou energii, napíchnete ho na kabel, a když fotoaparát nefotí, nabíjí se. Když fotí, tak se napájí z powerbanky a šetří tak akumulátor.

 

Kvalita obrazu je velmi dobrá, šumu je málo i při vyšších citlivostech, odšumování je nastavitelné, takže se dají používat i JPEGy z fotoaparátu a nejde o takové mazanice jako u některých jiných výrobců. Již zmiňovaný dynamický rozsah je vynikající a máme tu i multiexpoziční režim pro zvýšení detailů a snížení šumu.

 

Celkově jde o velmi povedený fotoaparát, který nabídne solidní kvalitu obrazu u fotek i videa, velmi rozsáhlé možnosti nastavení, v zásadě mu až na detaily není moc co vytknout. Konkurence ale nespí a začala dost agresivně bojovat cenou, takže Panasonic přestal vypadat jako až tak zajímavá volba. Koncem minulého roku sice zlevnil na 55 tisíc Kč a to by stačilo na naše ocenění Trefa, nicméně teď už je zase za 65 tisíc Kč (tělo) a za takovou cenu už je to poněkud na hraně. Vynikající fotoaparát, ale trochu dražší, než by měl být. V době, kdy vychází tato recenze, je však dodáván navíc stabilizátor Zhyiun Crane 3 Lab v ceně 18 tisíc Kč.