Panasonic Lumix TZ10: kapesní dělo
O Panasonic Lumix TZ10 je dle papírových specifikací velký zájem. My se v dnešní recenzi podíváme, zda je oprávněný. Jak fotí malý ultrazoom s 12MPx rozlišením, objektivem Leica s 12× optickým zoomem, manuálními režimy a integrovanou GPS?
Kapitoly článku:
- Panasonic Lumix TZ10: kapesní dělo
- Autofokus, ostření, makro, expozice, foto režimy
- Videosekvence, stabilizace, portréty a blesk
- Výbava, GPS, software a displej
- Digitální šum
- Sférické zkreslení, vinětace, vyvážení bílé, barvy
- Rychlost, zoom, protisvětlo
- Noční a standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků
- Závěr
Autofokus, ostření
Ostření u kompaktu Panasonic Lumix TZ10 je překvapivě nabité možnostmi. Kdo by od kompaktu čekal dva tři režimy, bude překvapen, že je jich zde mnoho násobně více. Prvně je zde detekce tváří. Ta funguje poměrně rychle a nemá problémy ani s natočením tváře. AF Tracking, neboli sledování objektu, rovněž není vůbec špatné a pokud na objekt zaostří, docela dobře je schopno jej sledovat.
Automatický výběr ostřících bodů (z 11 možných) rovněž vybírá v drtivé většině právě ty body, které by člověk čekal, výjimkou jsou pouze situace, kdy jste příliš blízko a fotoaparátu nezbude nic jiného, než ostřit někam dozadu. Následují dva středové režimy, jeden normální a druhý vysokorychlostní. Výrazných rozdílů ve výkonu jsem si ale nevšiml. Jako poslední je tu bodové ostření.
Aby toho nebylo málo, vedle klasického ostření při namáčknutí spouště je možno využít i průběžné ostření. Jsou zde dvě varianty. První Q-AF ostří pouze v případě, že dojde ke změně ohniska nebo se fotoaparátem výrazněji pohne. Druhý režim C-AF ostří neustále, tzn. i když je ohnisko stálé a fotoaparátem se nehýbe. Pokud se tedy scéna před fotoaparátem změní, režim Q-AF zaostření upraví, Q-AF nikoli. Osobně doporučuji spíše režim Q-AF, který je v praxi téměř stejně tak funkční, ale šetří trochu baterii.
Ostřící vzdálenosti fotoaparátu jsou dobré. I bez makro režimu je možno ostřit od 6 centimetrů a do 100mm ohniska tato vzdálenost roste jen pomalu. Od cca 130mm ohniska se drží kolem 90 centimetrů a až těsně před koncem roste k 1,5 metru.
Průběh ostřících vzdáleností je trochu jiná než u TZ7, pravděpodobně tedy byly na objektivu provedeny některé změny. Vylepšeno bylo totiž i makro. Ačkoli se pořád uvádí tři centimetry, v praxi můžete jít k objektům až na cca jeden nebo jeden a půl centimetru. Na nejdelším ohnisku opět funguje telemakro, kdy můžete na nejdelších ohniscích ostřit zhruba od 70 až 80 centimetrů.
Jak sami vidíte na grafu, na nejširším ohnisku je možno dosáhnout velmi slušného přepočteného zvětšení 0,9×. Pak to rychle klesá a až na konci lehce vyleze na hodnotu 0,3×. To je sice velmi málo, ale aspoň to umožní rozmazávat pozadí.
Rychlost ostření je v normální ostřícím režimu poměrně dobrá, na nejdelším ohnisku je znát úbytek rychlosti. Pokud zapnete makro režim, připravte se na delší ostření, zejména u delších ohnisek. Úspěšnost ostření hodnotím jako naprosto vynikající. Tenhle fotoaparát při dodržených minimálních ostřících vzdálenostech zaostří (s troškou nadsázky) snad na všechno.
Makro režim
Lumix TZ10 je podle měření ostřících vzdáleností docela dobrý fotoaparát na makro. Jen je škoda, že minimálních ostřících vzdáleností nedosahuje na delších ohniscích.
expoziční čas 1/30 s, clona F3,3, citlivost ISO 200, ohnisko 25 mm, klikněte pro zvětšení
Ke kleštím jsem mohl na opravdu krátkou vzdálenost. Je tak zde výrazná perspektiva. Při citlivosti ISO 200 je šum přijatelný.
expoziční čas 1/50 s, clona F4,9, citlivost ISO 400, ohnisko 300 mm, klikněte pro zvětšení
Následuje ukázka telemakra ze vzdálenosti cca 80 centimetrů. Perspektiva je úplně jiná. Je vidět, že citlivost ISO 400 se na kvalitě snímku velmi negativně projevuje.
Nastavení expozice, automatika
Panasonic Lumix TZ10 udělá svým majitelům radost. Vedle automatického nastavení expozice totiž nabízí nově i prioritu clony, času a plně manuální režim. To řadě TZ chybělo už od začátku a konečně byly naše nářky vyslyšeny a dočkali jsme se. Pro Panasonic bohužel trochu pozdě, dnes má tak bohatou konkurenci, že bude muset bojovat i jinými zbraněmi. Automatické měření expozice může měřit celoplošně, se zdůrazněným středem nebo bodově. Pracuje vcelku dobře, občas je ale dobré expozici trochu stáhnout, světla mají tendenci se přepalovat docela brzy.
ISO citlivost může být nastavena od ISO 80 do ISO 1600, ve scénickém režimu Vysoká citlivost dokonce v rozmezí ISO 1600 až ISO 6400 (pouze v rozlišení do 3 MPx). Režim iA končí na ISO 800, P pak na ISO 400. Pokud povolíte Inteligentní ISO, které při detekci pohybu zvyšuje ISO citlivost, aby nedošlo k rozmazání, můžete sami automatiku omezit do ISO 400, 800 nebo 1600. Dále je možno nastavit i nejdelší čas, který může být automatikou nastaven, a to od 1/250 s až do 1 sekundy.
Expoziční časy mohou být od 1/2000 s do 1 sekundy, v režimu priority clony a času dokonce 8 sekund a plně manuální režim umožní uživateli nastavit čas až 60 sekund, což musí stačit opravdu každému. U dlouhých expozic musíte počítat s odšumováním po každém snímku, které trvá tolik, co expozice fotografie.
Objektiv patří ve své třídě k těm nejsvětelnějším. F3,3 na začátku sice není úplně nejlepší a několik konkurentů jej lehce překonává, ale od cca 50mm ohniska je s výjimkou Canonu PowerShot SX120 IS nejsvětelnějším objektivem. Ostatně hodnota F4,9 na nejdelším ohnisku je také příznivá. Maximální clona v celém rozsahu je jen F6,3, což manuální a poloautomatické režimy expozice trochu limituje. Např. na nejdelším ohnisku lze zvolit pouze F4,9, F5,6 a F6,3. Docela malý výběr.
Nesmí chybět korekce expozice v rozmezí od -2 EV do +2 EV, nepříliš obvyklý je v této třídě expoziční bracketing. Ten nabízí rozdíl expozic do 1 EV.
Expoziční a fotografické režimy
Hlavní ovládací kolečko s fotografickými režimy je na horní straně přístroje a od dob TZ7 bylo pěkně obohaceno.
- CUST - Sem si můžete uložit až tři oblíbené režimy (např. priorita clony, zapnuté makro a clona na minimum pro focení květin a podobně.)
- M (Manual) - Manuální nastavení expozice. Čas od 1/2000 s do 60 sekund, clona od F3,3 (až F4,9 dle světelnosti) do F6,3, citlivost ISO od 80 do 1600 a kupodivu je zde možno využít automatické ISO! Vy tedy zvolíte čas dle svých potřeb, totéž u clony a o citlivost se nestaráte. Vynikající nápad. Ukazuje se graf expozice, náhled se dle expozice změní až v okamžiku namáčknutí spouště.
- S (Priorita času) - Čas lze nastavit od 1/2000 s do 8 sekund, clona se řeší automaticky, ISO pak automaticky i ručně. Je zde i korekce expozice od -2 EV do +2 EV.
- A (Priorita clony) - Clonu nastavujete od F3,3 (až F4,9 na nejdelším ohnisku) do maximální výše F6,3. Čas je dopočítán automatikou, ISO může být automatické i ručně zvolené. I zde je k dispozici korekce expozice.
- P (Program AE) - O expoziční čas (1/2000 s až 1 s dle nastavení) a clonu (F3,3 až F6,3) se stará automatika, vy můžete, ale nemusíte nastavit ISO citlivost. K dispozici je opět korekce expozice.
- iA - Velmi dobře fungující automatika, ať se to týká výběru scénických režimů, tak i např. ostření.
- Schránka - Fotografie v rozlišení 2 megapixelů jsou pořizovány do vnitřní paměti přístroje.
- SCN - Scénické režimy
- MS1 a MS2 - Sem si můžete uložit oblíbené scénické režimy, které pak nemusíte složitě hledat v menu. Osobně bych doporučil zejména Filmové zrno.
Ještě se podíváme na nabídku scénických režimů
- Portrét
- Jemná pleť
- Roztažení
- Autoportrét
- Krajina
- Panorama Asistent
- Sport
- Noční portrét
- Noční krajina
- Potraviny
- Oslava
- Světlo svíčky
- Dítě 1
- Dítě 2
- Mazlíček
- Západ slunce
- Vysoká citlivost
- H-Sériové snímání
- Série s bleskem
- Hvězdná obloha
- Ohňostroj
- Pláž
- Sníh
- Letecké fotky
- Dírková komora (zvyšuje vinětaci a dává snímkům starý vzhled)
- Filmové zrno (černobílé snímky při ISO 1600 s uměle zvýšeným šumem, vypadají krásně)
- Vysoká dynamika (režim Standardní, Umění a B&W)
- Fotorámeček
- Pod vodou
expoziční čas 1/20 s, clona F4,9, citlivost ISO 1600, ohnisko 320 mm, režim Filmové zrno, klikněte pro zvětšení
Oblíbeným režimem fotoaparátů Panasonic je Filmové zrno. Přístroj fotí ve vysoké citlivosti ISO 1600, výrazně zvyšuje kontrast a ještě posílí šum. Výsledkem jsou velmi zajímavé snímky a nutno říci, že ať vyfotíte cokoli, téměř vždy to bude vypadat dobře. Problémem režimu je to, že citlivost ISO 1600 je volena i za dne, čímž je v těchto podmínkách značně limitována jeho využitelnost (nízká maximální clona F6,3 za ostrého světla skutečně nestačí).
expoziční čas 1/400 s, clona F4, citlivost ISO 125, ohnisko 25 mm, režim Dírková komora, klikněte pro zvětšení
Dalším zajímavým režimem je Dírková komora. Ta přidá snímku výraznou vinětaci a zeslabí barvy, což dá fotografii zajímavý historický vzhled.
expoziční čas 1/500 s, clona F5,6, citlivost ISO 80, ohnisko 55 mm, režim Panorama, klikněte pro zvětšení
Ačkoli fotoaparát neumí skládat panoramata přímo, je focení těchto snímků velmi velmi dobré. První pozitivní bod je možnost snímat nejen na šířku, ale i na výšku v obou směrech. Můžete tedy snímat celkem ve všech čtyřech směrech (zleva doprava, zprava doleva, seshora dolů, zdola nahoru). Snímání na výšku má tu výhodu, že oněch 4000 pixelů, které máte normálně na šířku, nyní dostanete na výšku (lze tak v podstatě ještě více zvýšit rozlišení snímků). Po ořezu je to o sice něco méně, ale např. ukázkové panorama má rozlišení 7039×3860 pixelů. Program PHOTOfunSTUDIO navíc umí panoramata skládat skutečně vynikajícím způsobem.
