Panasonic Lumix TZ10: kapesní dělo

Na nejširším ohnisku fotografie mají mírné sférické zkreslení, patří tedy k lehkému nadprůměru. Na nejdelším ohnisku problém se zkreslením neexistuje.

Vinětace objektivu je na kratších ohniscích nepatrná, v druhé polovině ohniskového rozsahu se ale začíná trochu projevovat. Rohy jsou o zhruba 0,5 EV tmavší než prostředek obrazu.

V další části se podíváme na kresbu objektivu, uvidíme zde i vinětaci, případně chromatickou aberaci.

Na nejširším ohnisku není vinětace žádným problémem, chromatická aberace je mírná, vyskytuje se zejména u nižších clon. Ostrost v rozích je sice slabší než uprostřed, nedochází však k úplnému rozmazání.

Na 55mm ohnisku je s plně otevřenou clonou rohová neostrost trochu patrná, s přicloněním se problém snižuje. Zmizela i chromatická aberace.

111mm ohnisko přináší velmi dobrou kresbu. Rohy nejsou o nic horší než prostředek, zejména u vyšších clon. Ale i při plně otevřeném objektivu je výsledek velmi dobrý.

Od ohniska cca 200 mm se ale obraz začíná zhoršovat. Rohy jsou trochu neostré, překvapivě s vyššími clonami jsou méně ostré. Začíná se také objevovat i chromatická aberace.

Na nejdelším ohnisku se situace opět trochu zlepšila, rohy se lehce zaostřily a chromatická aberace zmírnila svou sílu. Podíváme se ještě jednou na totéž, ale tentokrát při scéně venku a na větší vzdálenost.

Objektiv při svém velmi širokém ohnisku 25 milimetrů dost potěší příznivou kresbou i v rozích. U vyšších clon se do snímků začíná plížit difrakce, která jej lehce rozostřuje.

Ohnisko 78 milimetrů se také ukázalo v dobrém světle. Nejlépe vypadá na první pohled překvapivě plně odcloněný snímek. To je ale dáno tím, že při F5,6 se už začíná objevovat difrakce objektivu.

Střední ohnisko kolem 137 milimetrů je opět bez výraznějších problémů. Objektiv má v těchto oblastech kvalitní obraz.

Ohnisko 210 milimetrů při focení na větší vzdálenost dává obraz velmi dobrý a detailní. Kontrast by mohl být ale o něco vyšší.

I nejdelších 300 milimetrů je bez problémů. Objektiv patří skutečně k těm nejkvalitnějším.

Vyvážení bílé pracuje má své mouchy. Potěší dobrou barevností ve stínu, kde dává snímkům trošku teplejší nádech a nevypadají tak smutně jako u mnoha jiných (někdy jsou ale teplé až moc). Při žárovkovém osvětlení nejsou snímky zbytečně laděné do tepla, mají však ladění do takového velmi zvláštního odstínu, nazval bych to studenou oranžovou. Při silném slunečním svitu mohou být někdy snímky trošku do žlutozelena. Vlastní nastavení bílé je vždy nutno konfigurovat přes hlavní menu, což poněkud zdržuje.

Ve fotoaparátu je možno nastavit i několik barevných ladění.