Panasonic Lumix TZ18 vs. TZ20: bitva CCD a CMOS
Výběrem fotoaparátů do dnešní recenze vám jistě uděláme radost. Redakčním testem prošly kapesní ultrazoomy Panasonic oblíbené řady TZ. Máme zde TZ18 s CCD a TZ20 s CMOS čipem. Který z nich bude lepší?
Kapitoly článku:
- Panasonic Lumix TZ18 vs. TZ20: bitva CCD a CMOS
- Autofokus, ostření, makro, expozice, foto režimy
- Videosekvence, stabilizace obrazu portréty a blesk
- Výbava, výdrž, software a displej
- Digitální šum
- Optické vlastnosti objektivu
- Rychlost, zoom, barvy, protisvětlo
- Noční a standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků - Panasonic Lumix TZ18
- Galerie ilustračních snímků - Panasonic Lumix TZ20
- Závěr
Autofokus, ostření
Fotoaparáty nabízí pouze autofokus, nicméně v docela slušném počtu režimů. Je zde středové ostření, dále bodové. Nechybí ani přiměřeně úspěšná detekce tváří, AF Tracking (rovněž s průměrnou úspěšností, chce to malé pohyby objektu) a jako poslední je tu automatický výběr z 23 zón, který již tradičně pracuje dost slušně. Různé průběžné režimy doostřování zmizely a zůstalo jen Q-AF, které průběžně doostřuje náhled na displeji a tím zrychluje ostření, když je potřeba. Přeostření obrazu pomocí Q-AF trvá zhruba dvě sekundy, takže rychlé změny ostřících vzdáleností nezrychlí, ale při běžném focení budete mít obraz na displeji ostrý skoro pořád.
Ostřící vzdálenosti začínají na 6 centimetrech v klasickém režimu ostření. Pak postupně stoupají až k 1,75 metru. Pokud zapnete makro, můžete ostřit již od centimetru. Dokud se na displeji ukazuje minimální vzdálenost 0,03 metru (do cca 50mm ohniska), můžete ostřit zhruba při 2 centimetrech a získat tak téměř 1,3× přepočtené zvětšení! A to vše při docela přijatelném ohnisku. Pak ale minimální ostřící vzdálenosti rychle rostou, zvětšení klesá. Na nejdelším ohnisku (pouze na něm) náhle klesne minimální ostřící vzdálenost na cca 90 - 95 centimetrů a dosáhneme slušného 0,35× zvětšení.
Při zapnutém Q-AF je rychlost ostření dobrá zejména na širokém ohnisku. Na delších ohniscích je to trochu horší, ale stále dobré. Pokud si ale omylem necháte zapnuté makro, dovolím si rychlost ostření označit pojmem "zoufale pomalá". Makro používejte skutečně jen na makro. I za horšího světla je ostření slušné na širokém ohnisku, ale pomalé na těch delších. Úspěšnost je při denním focení výborná, bohužel výrazně horší světelnost proti předchůdci docela komplikuje interiérové focení s větším zoomem. Pověstná schopnost Panasoniců zaostřit téměř kdykoli na cokoli vzala u modelů TZ18 a TZ20 za své.
Makro režim
Na nejširším ohnisku můžete ostřit již od centimetru, což ale při velmi širokém ohnisku dává trochu zvláštní obraz. Je dobré trochu přizoomovat, kdy se ještě vejdete do dvoucentimetrové vzdálenosti. Virtuální zvětšení je pak ještě větší.
expoziční čas 1/25 s, clona F3,3, citlivost ISO 100, ohnisko 24 mm, klikněte pro zvětšení
Na tomto snímku makro při nejširším ohnisku, kdy by to přeci jen mohlo být ještě lepší. Na ilustračních snímcích si pak ukážeme makro na lehce vyšších ohniscích, které budou mnohem zajímavější.
Nastavení expozice, automatika
Oba dva fotoaparáty podporují vedle automatiky i prioritu času, clony a plný manuál. Měření expozice může být celoplošné, celoplošné se zdůrazněným středem a bodové. Všechny režimy jsou docela spolehlivé, samozřejmě ale musíte počítat s tím, že jak MOS, tak CCD čip mají docela omezený dynamický rozsah a obloha má často tendenci se přepalovat, takže lehká záporná korekce expozice nemusí být na škodu. V šeru (např. v lese) také musíte počítat s tím, že to bude chtít snímky trochu přitmavit.
U obou přístrojů najdete rozsah citlivostí od ISO 100 do ISO 1600. V režimu Vysoká citlivost a rozlišení 3 megapixely pak můžete dosáhnout až ISO 6400. Automatika končí na ISO 400, v režimu Inteligentní ISO je fotoaparát schopen při detekci pohybu (třesu fotoaparátu nebo pohybu ve scéně) zvýšit ISO až na čtyřnásobek do maximální hodnoty ISO 800.
Rozsah expozičních časů je na tuto kategorii fotoaparátů doslova fantastický. Začíná na velmi krátkém čase 1/4000 sekundy, což je vhodné už jen díky tomu, že maximální clona je F6,3 (v některých režimech ale až F8). Naopak nejdelší nastavitelný čas je 60 sekund, takže na noční hraní ideální kandidáti. U obou přístrojů můžete nastavit maximální čas expozice, kterou může automatika nastavit, a to od 1/250 s do 1 sekundy.
Nastavování clony je další kapitola. Fotoaparát obsahuje irisovou clonu, takže možností nastavení je více, než kdyby zde byl jen ND filtr. Problém je jen v tom, že maximální hodnota clony je F6,3. Na nejdelším ohnisku, kde je světelnost F5,9, tak máte na výběr pouze dvě hodnoty, F5,9 a F6,3, tedy v podstatě žádný rozdíl. V režimu priority času jsou ale fotoaparáty schopny v případě příliš dlouhých časů nastavovat clonu až F8. Ta ale v manuálu ani prioritě clony není k dispozici.
Co se týče světelnosti jako takové, je smutné, co dokáže malé navýšení zoomu natropit. Zatímco předchůdci TZ8/TZ10 byly nejsvětelnějšími ultrazoomy své kategorie, nové TZ18 a TZ20 naopak patří k nejhorším přístrojům a téměř v celém rozsahu je s výjimkou nejširších ohnisek o cca 1/3 EV až 2/3 EV horší než TZ8/TZ10. Fotoaparát podporují korekci expozice od -2 EV do +2 EV, dokonce zde najdete i expoziční bracketing s rozdíly expozic až 1 EV.
Expoziční a fotografické režimy
Nabídka scénických režimů je velmi bohatá. Ačkoli jsou si oba modely hodně podobné, jsou zde menší rozdíly dané především MOS čipem u TZ20.
- M (Manual) - Volíte čas od 1/4000 s do 60 sekund, clonu od F3,3 (nebo dle světelnosti) do F6,3. ISO může být automatické! Samozřejmě je možné jej zvolit ručně od ISO 100 do ISO 1600. Fotoaparátu ukazuje graf pod(pře)expozice, náhled ztmavne/zesvětlá podle nastavení až po namáčknutí.
- S (Priorita času) - Čas se volí v rozsahu jako v režimu M, totéž platí o citlivosti. Clonu volí fotoaparát, a to až do hodnoty F8 (jediný režim, ve kterém automatika může navolit tak vysokou clonu). Můžete korigovat expozici od -2 EV do +2 EV.
- A (Priorita clony) - Volíte clonu od F3,3 do F6,3, fotoaparát dopočítává čas (max. 8 sekund). ISO může být ruční i automatické, viz předchozí případ. K dispozici je korekce expozice od -2 EV do +2 EV.
- P (Program AE) - Fotoaparát volí čas i clonu. Maximální čas se volí v menu (od 1/250 s do 1 sekundy). ISO může být ruční nebo automatické. I zde lze využít korekci expozice a stejně jako ve všech PASM režimech i expoziční bracketing pro 3 snímky s kroky až 1 EV.
- iA - Inteligentní automatika, která sama volí scénický režim, aktivuje makro a podobně. Výběr ostřících bodů je poměrně spolehlivý. Maximální dosažitelný čas je 1/4 sekundy.
- MS1, MS2 - Vybrané scénické režimy. Sem si můžete uložit vámi vybraný scénický režim, který nechcete vždy lovit v SCN menu. Velmi dobrý nápad.
- SCN - Scénické režimy
- 3D - 3D snímky, poněvadž je nemám na čem zobrazit, nemohu povědět, jak dobře vypadají.
- CUST - Vlastní režim, místo pro 3 profily (režim, rozlišení, ISO,...). Tedy pro oblíbená nastavení, která chcete mít rychle k dispozici.
Dále se podíváme na přehled scénických režimů.
- Portrét
- Jemná pleť
- Roztažení
- Autoportrét
- Krajina
- Panorama Asistent
- Sport
- Noční portrét
- Noční krajina
- Noční záběr z ruky (multiexpozice, pouze TZ20)
- Potraviny
- Oslava
- Světlo svíčky
- Dítě 1
- Dítě 2
- Mazlíček
- Západ slunce
- Vysoká citlivost
- H-Sériové snímání (pouze TZ18)
- Série s bleskem
- Hvězdná obloha
- Ohňostroj
- Pláž
- Sníh
- Letecké fotky
- Dírková komora
- Filmové zrno
- Vysoká dynamika
- Fotorámeček
- Pod vodou
- Vysokorychlostní video (pouze TZ20, 220fps v rozlišení 320×240 pixelů)
