Panasonic Lumix TZ18 vs. TZ20: bitva CCD a CMOS

Po LCD displeji jsou videosekvence další věcí, ve které se fotoaparáty výrazně liší. Lumix TZ18 má díky CCD snímači podporu HD videosekvencí v rozlišení 1280×720 pixelů při 30 snímcích za sekundu. Ty jsou ukládány v režimu QuickTime (MOV). K dispozici je optický zoom i stabilizace, zvuk je pouze mono, kvalita obrazu je výborná. Stinnou stránkou je smear efekt.

Mnohem zajímavější je TZ20. Ta nabídne díky MOS snímači rovnou Full HD video v rozlišení 1920×1080 pixelů při 50 prokládaných snímcích za sekundu. Pokud využijete HD rozlišení 1280×720 pixelů, užijete si dokonce 50 progresivních snímků za sekundu. Tyto videosekvence jsou k dispozici v úsporném AVCHD kodeku. Můžete však využít i stejné režimy jako u TZ18 v QuickTime.

Výhodou modelu TZ20 je lepší dynamická optická stabilizace, která i při chůzi dokáže obraz dostatečně stabilizovat (chůze je vidět, ale není roztřesená). Další výhodou je absence smear efektu, na druhou stranu je zde jemný rolling shutter efekt. Potěší i stereo zvuk. Lumix TZ20 navíc nabízí i zpomalené videosekvence v rozlišení 320×240 pixelů s 220 snímky za sekundu. Video je tedy 7,3× zpomalené, ale kvalita není příliš dobrá. Škoda, že zde není režim s lehce vyšším rozlišením, byť by zpomalení nebylo tak velké.

Abyste sami mohli posoudit kvalitu videosekvencí, přináším několik ukázek. Prvně tu máme klasickou venkovní videosekvenci. Jedna verze je Full HD z TZ20 (38 sekund, 76 MB), druhá pak v HD z TZ18 (34 sekund, 124 MB). Pro ilustraci dynamické stabilizace je tu i jedna videosekvence při chůzi (Full HD, 12 sekund, 25 MB). Pak tu jsou ještě dvě zpomalené videosekvence v rozlišení 320×240 pixelů. První má 29 sekund (15,6 MB), druhá pak 49 sekund (26,5 MB). U té druhé s letící vážkou si rovnou "nalistujte" 29. sekundu, kde se něco "děje".

Fotoaparáty nabízí optickou stabilizaci POWER O.I.S. U modelu TZ20 je dokonce i dynamický režim pro videosekvence, kdy můžete natáčet při chůzi a přitom to na videu v podstatě není poznat. Test byl proveden na 182mm ohnisku s velmi dlouhým časem 1/6 sekundy na vzdálenost zhruba dvou metrů.

Je nutno říci, že optická stabilizace u obou fotoaparátů je opravdu vynikající. V podstatě i na delších ohniscích není problém fotit použitelné snímky při časech delších než 1/10 sekundy. S plnou ostrostí samozřejmě nepočítejte, ale upřímně řečeno, v mnoha případech se pohybová neostrost schová za neostrost danou odšumováním.

Detekce tváří je docela slušná, objektiv pak potěší velmi širokým 24m ohniskem, které se hodí do interiérů. Jen škoda počáteční světelnosti F3,3. Delší ohniska mohou být vhodná pro detailnější portréty, ale průměrná světelnost vám dovolí jen jemné rozmazání pozadí.

Fotoaparát volil poměrně vysokou ISO citlivost, která se ve spolupráci s velmi silným odšumováním projevila ve velmi slabých detailech. Pozadí se jemně rozmazává.

Světelnost F5,1 není pro focení detailnějších portrétů úplně ideální, pozadí se moc nerozmazává. Na to byly starší přístroje s lepší světelností přeci jen vhodnější. Vlasy mají slušné detaily, tvář je ale poněkud neostrá. Bílé tričko vytváří silný přepal, což se ale dá vzhledem ke světelným podmínkách chápat.

Integrovaný blesk nabízí klasické režimy jako vypnutí, zapnutí, automatika, slow synchro i režimy s předbleskem a redukcí efektu červených očí.

Při výchozím nastavení je efekt červených očí spíše slabší, což je dobře, zapnutí předblesku jej eliminuje v podstatě úplně.