Panasonic Lumix TZ18 vs. TZ20: bitva CCD a CMOS

Na nejširším ohnisku se dočkáte středně silného sférického zkreslení (+2,7 %), které se zazoomováním mizí a na nejdelším ohnisku jsou linie podstatně rovnější s -0,1% (lehce vlnité, nejprve lehce poduškovité zkreslení, které se těsně u rohů vrací k lehkému sférickému).

Vinětace je spíše menším problémem. Můžete si jí všimnout na nejširším ohnisku a pak na delších ohniscích, s přicloněním pak jen na nejdelších ohniscích.

Nejprve se budeme věnovat kresbě objektivu při ostření na kratší vzdálenosti v řádech desítek centimetrů.

Nejširší ohnisko se projevuje překvapivě dobře. Rohová ostrost je slušná i při plně otevřené cloně, lehce v nich klesá kontrast. Středová ostrost je dobrá, ale u F5,6 je už viditelný vliv difrakce.

Ani ohniska kolem 50 milimetrů nejsou vůbec špatná, řezavou ostrost pochopitelně kazí odšumování, ale výsledky jsou dobré.

Další navýšení ohnisek začíná mít tu nevýhodu, že i při plně otevřené cloně se projevuje difrakce a snímky nejsou plně ostré. Každopádně míra detailů je vyrovnaná jak uprostřed, tak i v rozích.

Navýšení ohnisek na cca 200 milimetrů opět ukazuje vyrovnanou ostrost uprostřed (zde vpravo dole) i v rozích (vlevo nahoře). Čtyřpolíčkové zobrazení bylo zvoleno proto, že fotoaparát nebyl schopen zaostřit z takových vzdáleností, aby testovací obrazec vyplnil celou plochu snímku (minimální ostřící vzdálenost je 2 metry).

Na nejdelším ohnisku je kresba slabší. To je opět dané i difrakcí na všech clonách. Bohužel nechybí ani chromatická aberace, naštěstí nepříliš výrazná.

V běžných podmínkách se objektiv projevuje celkem dobře. Středová ostrost je solidní, rohy jsou o něco méně kontrastní.

Ohniska kolem 50 milimetrů jsou na tom s rohovou ostrostí o něco lépe. Výsledky jsou dobré.

Ani ohniskům lehce přes 100 milimetrů není moc co vytýkat. Chybičky jdou spíše na vrub zpracování obrazu.

Delší ohniska už mají kresbu přeci jen trochu slabší, zejména na vyšších clonách. Difrakce je neúprosná.

Pro nejdelší ohnisko platí v podstatě totéž. Difrakce je silnější a kresba není plně ostrá.

Nyní se budeme věnovat problematice chromatické aberace, která se může objevovat na kontrastních hranách. Jak je na tom Panasonic Lumix TZ18 a TZ20?

Na nejširším ohnisku se chromatická aberace výrazněji nevyskytuje (je softwarově odstraněna).

Ani na ohniscích kolem 50mm se chromatická aberace téměř nevyskytuje.

Při ohniscích kolem 100 milimetrů je objektiv rovněž bez problémů.

Kolem 200mm ohniska se už začínají objevovat modré kontury kolem kontrastních hran. Fotoaparát se jí snaží trochu odstraňovat, s přicloněním vada lehce klesá.

Na nejdelším ohnisku je chromatická aberace slabá, což je dobře.