Panasonic Lumix TZ18 vs. TZ20: bitva CCD a CMOS
Výběrem fotoaparátů do dnešní recenze vám jistě uděláme radost. Redakčním testem prošly kapesní ultrazoomy Panasonic oblíbené řady TZ. Máme zde TZ18 s CCD a TZ20 s CMOS čipem. Který z nich bude lepší?
Kapitoly článku:
- Panasonic Lumix TZ18 vs. TZ20: bitva CCD a CMOS
- Autofokus, ostření, makro, expozice, foto režimy
- Videosekvence, stabilizace obrazu portréty a blesk
- Výbava, výdrž, software a displej
- Digitální šum
- Optické vlastnosti objektivu
- Rychlost, zoom, barvy, protisvětlo
- Noční a standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků - Panasonic Lumix TZ18
- Galerie ilustračních snímků - Panasonic Lumix TZ20
- Závěr
Abyste si sami mohli udělat pořádný názor na oba přístroje, přináším nejprve 14 snímků z modelu Lumix TZ18 (první tři snímky pak můžete na další stránce srovnat s modelem TZ20).
Úhel záběru je velmi široký. Fotoaparát potěší slušnými detaily téměř po celé ploše, v pozadí se tráva trochu slévá. Barvy jsou zvoleny vhodně.
Na nejdelším ohnisku to fotoaparátu moc nejde. Není mi jasné, proč na nejdelším ohnisku fotoaparát tak divně odšumuje. Spousta ustřelených pixelů, kresba neostrá.
Střední ohnisko 96 mm se ale jeví velmi dobře. Kresba je ostrá po celé ploše, a to i přes clonu F5 (která při dané hustotě pixelů už může způsobovat lehkou difrakci).
Tento snímek byl focen pomocí rychlého sekvenčního snímání, tedy v rozlišení 3 megapixely. Fotoaparát v takovém případě volil vyšší citlivost ISO 500, která se projevuje vyšším šumem (barevným), ale jinak je kvalita snímků docela příjemná.
Režim Filmové zrno fotí při citlivosti ISO 1600, takže je docela dobře možné fotit i v noci z ruky, jako v tomto případě. Optická stabilizace je totiž velmi účinná a případná neostrost se snadno schová za uměle navýšený šum.
Toto je další ukázka účinku optické stabilizace. Ruce jsem měl opřené o parapet, snímek je ale opravdu focený z ruky. Není roztřesený a jeho mírnou neostrost lze připsat spíše vlivu vyšší citlivosti a odšumování.
Telemakro je slušné, je dobré ale počítat s tím, že vyšší clona daná horší světelností vyžaduje větší vzdálenost pozadí od objektu, jinak může být pozadí rozmazáno "tak nějak nedostatečně".
Opět se ukazuje světelnost F5,9, která si vynutila vyšší ISO citlivost. Ta zase působila silnější šum i odšumování, kresba je tedy lehce neostrá. Nutno však říci, že i tak patří přístroj k těm lepším ve své kategorii.
Je fajn, že se zde nevyskytuje chromatická aberace. Odšumování lehce třepí linie a ostrost je v rámci kompaktů jakž takž v pořádku.
expoziční čas 1/250 s, clona F5,9, citlivost ISO 100, ohnisko 384 mm, korekce -0,7 EV, klikněte pro zvětšení
Telemakro se opět ukazuje v dobrém světle, zde je i pozadí docela příjemné. Naopak nepříjemným překvapením je silný jasový šum (ustřelené pixely) na dlouhém ohnisku i nejnižší ISO.
Kvalita snímku je na svou kategorii nadprůměrná. Na středních ohniscích nemá objektiv žádný problém. Samozřejmě při takto expozičně náročné scéně můžeme čekat přepaly i chromatickou aberaci, ta je ale softwarově odstraňována.
Snímek je opravdu kvalitní. I když se pole v určitých místech trochu rozmývá, celkově jsou detaily skutečně velmi dobré. Všimněte si domů na pozadí, jak jsou ostré.
Detailnost osvětlených ploch je velmi dobrá. Stinná místa jsou na tom ale hůře (střecha vlevo dole, strom vpravo dole). Zde najdete ustřelené pixely a nevýraznou kresbu.
Míra detailů je sice s ohledem na ostatní kompakty docela dobré, nelíbí se mi ale příliš digitální vzhled šumu a také stín v pravém spodním rohu, což je daň za široké 24mm ohnisko.