Panasonic Lumix TZ35 a TZ40: o čtyři více

Zkreslení objektivu je drženo v rozumných mezích. Na nejširší ohniskové vzdálenosti je tu mírné sférické zkreslení s hodnotou okolo +1,2 %, na nejdelší pak velmi mírné poduškovité s hodnotou -0,2 %.

S vinětací nebudou problémy. I když na nejširší ohniskové vzdálenosti vykazuje zhruba 0,5 až 0,6 EV, změna jasu je pozvolná a v podstatě nepostřehnutelná. Postupně klesá na nulu a zhruba od 200mm ohniskové vzdálenosti se zpátky vrací na 0,2 EV (při cloně F8) až 0,3 EV (při plně otevřené cloně). To si nemáte šanci všimnout.

V této části se budeme věnovat kresbě objektivu.

Středová ostrost je slušná, rohy mají slabší kontrast a lehkou chromatickou aberaci. Clonění nepomáhá, se zvýšením clony ale stoupá difrakce, a to prakticky okamžitě.

U 47mm ohniskové vzdálenosti už střed není úplně ostrý, rohy jsou přiměřené (pravá strana je u testovaného kusu slabší), aberace zmizela.

96mm ohnisková vzdálenost už kvůli počínající difrakci vykazuje průměrnou středovou ostrost, rohy jsou jen o trošku slabší.

U 199 milimetrů se situace opakuje, středová ostrost by mohla být trochu lepší, rohy jsou na tom dobře, u testovaného kusu zde vyvstává neostrost na horní straně.

Podobná situace se opakuje i zde. Difrakce snižuje ostrost kresby po celé ploše.

Nejdelší ohnisková vzdálenost je totéž. Celoplošně vyrovnaná ostrost, kvůli difrakci ale trochu slabší. Podíváme se i na snímky pořízené na větší vzdálenost.

Střed je v pořádku a ani rohy na tom nejsou vůbec špatně.

Zde je to slabší. Zatímco střed je ještě v pořádku a s přicloněním kvůli difrakci o ostrost postupně přichází, rohy jsou poněkud neostré.

Střed je docela slušný, rohy jsou na tom jen o trochu hůře. Neostrost v pravém spodním rohu bych opět viděl na "kusovou" neostrost.

U 187mm ohniskové vzdálenost je střed docela ostrý s trochu nižším kontrastem, rohy jsou slěbší a přiclonění je zlepšuje jen trochu.

Další zazoomování dává středu už dost nevýraznou ostrost (při F5,9 je difrakce dost silná), rohy jsou lehce slabší.

Na nejdelší ohniskové vzdálenosti je celoplošná ostrost vyrovnaná, kvůli difrakci má snímek poměrně malý kontrast.

Nyní se podíváme na úroveň chromatické aberace objektivu.

Chromatická aberace je softwarově potlačovaná, není tedy moc výrazná. Okolo F5,6 mizí téměř úplně.

U 51mm ohniskové vzdálenosti je aberace rovněž dost mírná, jsou tu jen velmi slabí duchové na hranách.

Ani zde není aberace výrazná, hrany jen chytají světlý závoj.

U 176mm ohniskové vzdálenosti se vyskytuje lehké barevné změny, po přiclonění už modré a nažloutlé okraje mizí.

Zde se situace v podstatě opakuje, u otevřené clony je vidět jen velmi lehké nažloutnutí, po přiclonění mizí.

Na nejdelší ohniskové vzdálenosti začínají být výsledky o něco horší, zde je trochu výraznější modré ladění hran. S přicloněním opět lehce klesá.