Panasonic Lumix TZ7: ultrazoom téměř bez chybičky

Příslušenství

Fotoaparát je dodáván v tmavé krabici, která byla v našem případě přelepena varovnou nálepkou.
V krabici najdete kromě fotoaparátu poutko na ruku, Li-Ion akumulátor, nabíječku s přívodním kabelem, USB a AV kabel. V našem balení jsme dále měli plnou anglickou verzi manuálu, v klasickém balení by ale měl být i CD-ROM se softwarem a plnou verzí manuálu, kdežto papírová verze je jen jednoduchá.

Výdrž baterie

Lumix TZ7 je vybaven Li-Ion akumulátorem DMW-BCG10PP s nízkým napětím 3,6 V, a neméně tak nízkou kapacitou 895 mAh. Přesto překvapí, že Panasonic uvádí výdrž na 300 snímků, od těchto nízkých specifikací bych čekal ještě horší výsledky. V praxi to na mě tolik nepůsobilo, ale to jen proto, že současně s ním jsem testoval další fotoaparát, který měl výdrž ještě mnohem nižší. V praxi se tedy skutečná výdrž Panasonicu Lumix TZ7 pohybuje opravdu kolem těch 300 snímků, nicméně jednou se mi podařilo dostat dokonce lehce pod 200. V průměru bych počítal tak s 280 snímky na jedno nabití, což opravdu není mnoho, pouze slabší průměr.

Dodaný software

S fotoaparátem je na CD dodáván PHOTOfunSTUDIO viewer 3.0, který slouží k prohlížení, kategorizaci snímků stejně jako jejich načtení z paměťové karty. Pozor, pokud máte verzi 2.0 např. z předchozího fotoaparátu této značky, určitě upgradujte na verzi 3.0, jinak nebudete schopni nijak nakopírovat videosekvence v AVCHD formátu (přes Průzkumník nebo podobný software to nejde jen tak lehce, pokud vůbec).
Rozhraní je podobné předchozí verzi, jen je trochu více "grafičtější". Vlevo je navigační sloupec, uprostřed panel s adresáři, případně snímky v náhledech. Pravý sloupeček slouží k tisku, nastavení wallpaperu a dalším drobnostem. Zajímavější bude spíše horní řádek, kde je tlačítko pro kopírování fotografií (Acquire), kategorizaci, prohlížení, úpravu snímku a lze zde spustit také editační část softwaru pro AVCHD videosekvence.
Po rozkliknutí snímku se zobrazí fotografie ve větším formátu, dole jsou informace z EXIFu ve čtyřech různých záložkách, nalevo přibyl ještě jeden sloupec s náhledy dalších snímků.
V menu Retouch lze jednoduše upravovat jas, kontrast a barevnost, možností však není až tak moc. Ani přehledností mě tento editor příliš nenadchnul.
Editační software pro videosekvence je nejjednodušší, jaký vůbec může být. Jediné, co zde snad lze udělat, je jen vystřižení části scény. V manuálu k softwaru o AVCHD nic není napsáno (patrně je to jen externí plug-in do softwaru PHOTOfunSTUDIO). Z počátku mi software trochu stávkoval, ale nakonec se rozběhl a opravdu dokáže jednotlivé scény z videosekvence vyříznout. Nicméně trvá to velmi dlouho, sotva dvacetisekundovou scénu zpracovával přes 5 minut. Na práci s těmito videosekvencemi bych doporučoval spíše nějaký pokročilejší software než tento.
Jednodušší tedy může být práce s klasickými QuickTime videosekvencemi (hlavně z hlediska kompatibility), ty však na kartě zabírají mnoho místa. Kdo tedy má nějaký rozumný editační software, může AVCHD kodekem ušetřit přes polovinu místa na kartě. CD-ROM dále obsahuje software ArcSoft MediaImpression a Panorama Maker 4.0 pro tvorbu panoramat, který se dobře osvědčuje i u jiných fotoaparátů, se kterými je dodáván.

Zobrazení LCD a menu

Panasonic Lumix TZ7 má velký 3,0" LCD displej s vysokým rozlišením 460.000 bodů (480×320 pixelů). Jeho obraz je tak velmi ostrý. To paradoxně vede k trochu nepříjemnému jevu, kdy na displeji vypadají snímky neuvěřitelně krásně a ostře i při delších časech, nicméně na počítači zjistíte, že jsou trochu neostré. Barvy ukazuje věrně, ale "tak nějak" se snímky prostě jeví velmi ostře. Může to být matoucí a vést k následnému zklamání. Pozorovací úhly jsou velmi dobré, takže LCD displej si rozhodně zaslouží pochvalu.

Zobrazení LCD displeje je pro Panasonic typické, je tedy situováno zejména do horního řádku stejně jako rychlé menu. Zleva je zde tedy ikona motivového programu, následuje blesk, vyvážení bílé, ISO citlivost, nastavení barev, rozlišení, kvalita JPEG komprese a stav baterie. Pod ní je zbývající místo na kartě. Levý sloupec ukazuje kvalitu videosekvencí, vedle je makro režim a případně i zapnutý větrný filtr. Následuje mód stabilizace, měření expozice, kontinuální ostření, sekvenční snímání, vyrovnávání stínů a styl podsvícení LCD displeje. Napravo od něj je ještě korekce expozice. V pravé polovině obrazu může být i histogram.

Po namáčknutí spouště v případě správného zaostření zezelená ostřící rámeček, dole se objeví clona, expoziční čas a ISO citlivost.


Takto vypadá rychlé menu, které je ve všech směrech ve formě cyklického seznamu, takže přecházení z krajních hodnot je mnohem rychlejší (z ikony úplně napravo se na opačnou stranu dostanete jediným stiskem doprava, identicky to platí naopak a ve svislém směru). Napravo je režim iA, tedy automatický výběr scény. Jak je vidět, fotoaparát sám rozpoznal makro snímek. Šipkou nahoru můžete aktivovat predikci ostření (autofokus pohybu).


Šipkou nahoru nastavujete korekci expozice, dalším stiskem můžete použít i expoziční bracketing. Na dalším snímku je nastavení blesku.


Zobrazení displeje můžete obohatit i o pomocnou mřížku. Napravo vidíte režim Schránka, kdy se fotí v rozlišení 2 megapixely do interní paměti (ikonka "IN" vpravo nahoře).


Dále je vidět režim Filmové zrno, který pořizuje snímky s citlivostí ISO 1600, v rozlišení 3 megapixely a se zvýšeným kontrastem. Na dalším snímku je záznam videosekvence. Není zde pro ni žádný zvláštní režim, spouští se s jakýmkoli nastavením pouhým stisknutím tlačítka (takže třeba i v černobílé verzi v režimu Filmové zrno).


Výběr scénických režimů je více než bohatý (dvě stránky), tlačítkem DISPLAY si můžete vyvolat i krátkou nápovědu k danému režimu.


Takto vypadá klasické fotografické menu, které má celkem čtyři obrazovky po pěti nastaveních. Tlačítkem doprava se rozklikne, potvrzování se děje výhradně tlačítkem OK.


Následuje technické menu fotoaparátu, kde můžete rovněž povolit větší řádky s většími písmenky pro snazší čtení.


Protože videosekvence lze spustit kdykoli, mají i své vlastní menu s nastavením. Zde je např. možné navolit, zda budou pořizovány klasické Motion JPEG videosekvence nebo AVCHD Lite. Na pravém snímku je ukázka funkce rozpoznávání tváří s pamětí jmen.


V režimu prohlížení snímků je nahoře rozlišení, kvalita komprese a stav baterie. Následuje číslo složky s názvem souboru, pořadové číslo snímků a celkový počet. V plném zobrazení nechybí ani histogram a řádek s režimem focení, clonou, expozičním časem, bleskem, vyvážením bílé a citlivostí. Dále se zobrazí čas a datum pořízené snímku. Náhled snímku lze zvětšit 2×, 4×, 8× a 16× páčkou zoomu.


U videosekvencí se zobrazuje jen pořadové číslo s celkovým počtem snímků, délka videosekvence a dole čas a datum pořízení. Při přehrávání je nahoře aktuální čas v nahrávce, dole je pak vyobrazeno ovládání přehrávače.