Panasonic Lumix TZ7: ultrazoom téměř bez chybičky

Testování máme za sebou, nyní vyneseme konečný verdikt nad fotoaparátem Panasonic Lumix TZ7 (spoustu faktů lze vztáhnout i na levnější model TZ6). Panasonic modelem TZ7 pokračuje ve velmi oblíbené řadě kapesních ultrazoomů a nutno říci, že nyní nasadil konkurenci laťku skutečně velmi vysoko. Rozměrově patří k nejmenším, jeho tloušťka byla proti předchůdcům výrazně snížena, takže jde skutečně o malinký fotoaparát.

Přitom má objektiv s 12× optickým zoomem v naprosto geniálním rozsahu od velmi širokoúhlých 25 milimetrů. Světelnost objektivu je ve své třídě rovněž téměř rekordní, většina konkurence má zejména dlouhý konec podstatně méně světelnější, na nejširším jsou až na výjimky vyrovnané. Objektiv má účinnou optickou stabilizaci a jak prokázaly testy, i přes opravdu extrémní ohniska vzhledem k rozměrům, netrpí objektiv téměř žádnými optickými vadami nebo jen slabě. Ostrost, vinětace, zkreslení, to fotoaparát téměř nezná, problémem jsou jen odlesky a trochu potrápí chromatická aberace na delších ohniscích.

Radost udělá i velký LCD displej s nadprůměrně vysokým rozlišením a ostrým obrazem. Negativem ale je, že fotografie na něm díky vyššímu rozlišení vypadají velmi ostře, což ale na PC nemusí být vždy pravda, trochu to mate. Jeho pozorovací úhly jsou rovněž velmi dobré, jen pozorovatelnost na slunci by to chtělo ještě vylepšit. Co se týče ostření, je jen průměrně rychlé, ale režim AF Tracking je docela dobrý.

Makro není hlavní devizou tohoto fotoaparátu, ale s trochou štěstí se dají pořídit i zajímavé snímky a především je dobré fotoaparát si opravdu vyzkoušet a zjistit, že kolem 7 až 10× zoomu ostřící vzdálenosti výrazně klesají. Je dobré to vědět a pak toho v praxi využít. Otevře to bránu do další dimenze focení (zejména to umožní rozmazávat pozadí při poměrně blízkých detailech). Potěší HD videosekvence, které lze nahrávat v úsporném AVCHD kodeku, ale připravte se na složitou editaci. Je však možno využít i klasický QuickTime, který sice vypadá jednodušeji, ale jeho editace rovněž nemusí být snadná a navíc na kartě zabírá opravdu hodně místa.

Je zajímavé, že ačkoli má fotoaparát opravdu velmi vysokou hustotu pixelů (v podstatě totožnou jako dnešní 12MPx fotoaparáty s 1/2,33" snímačem), obrazová kvalita je až překvapivě dobrá. Fotoaparát totiž raději ponechává více jasového šumu (barevný účinně odstraňuje), což se sice projevuje v zazrněnosti už na nejnižší ISO citlivosti, ale díky těmto malým, neagresivním a chytrým zásahům má šum až překvapivě krásnou kinofilmovou strukturu a nějaké patlání detailů je mu naprosto cizí.

To se děje až při citlivosti ISO 400 a vyšších, kde snímky začínají dostávat typičtější digitální šum. Ten však nejeden konkurenční fotoaparát produkuje už na ISO 100, kdy spousta těchto fotoaparátů patlá nebo rozmazává méně výrazné detaily. Kvalitou snímků sice TZ7 nedosahuje např. na ultrazoom Panasonic FZ28, ale jednoznačně patří nejen ve své třídě ke špičce. S touto hustotou pixelů jde zatím o nejlepší výsledek, který jsem viděl. Potěší i možnost nočního focení na režim Hvězdná obloha, kde si lze vybrat expozici 15, 30 nebo 60 sekund. Pochválit lze rozhodně i Inteligentní automatiku, která je skutečně inteligentní. Velmi dobré jsou i některé scénické režimy jako Filmové zrno, kde snad každý pořízený snímek vypadá krásně.

Abych ale pořád jen nechválil, fotoaparát má i nějaké stinné stránky, ačkoli je jich velmi málo. Při kvalitách fotoaparátu zamrzí absence manuálních režimů expozice. Panasonic se v jednom rozhovoru nechal slyšet, že u nástupce TZ7 se s manuálním ovládáním uvažuje, ale v žádném případě to nemůže slíbit. Bylo by to však fajn. Na Lumixu TZ7 vidím pár ergonomických nedodělků. Chvíli trvá, než si zvyknete na páčku zoomu, ale pak je to v pohodě. Kolečko ovládacích režimů je velmi snadné omylem otočit do nesprávné polohy a šoupací tlačítko pro vstup do režimu prohlížení zde rovněž nevítám s nadšením.

Blesk je docela slabý, baterie má slabší specifikace, fotoaparát ale překvapí tím, že se jeho výdrž k těm udávaným 300 snímkům skutečně výrazně blíží. Ale není to mnoho. Ačkoli fotoaparát sám o sobě rozhodně patří k rychlejším, čekal bych mírně svižnější ostření. Stále však patří minimálně do průměru. Největší vadou objektivu jsou odlesky, jinak není co kritizovat.

Celkově lze rozhodně říci, že Panasonic Lumix TZ7 se výrobci skutečně povedl. Koncept předchůdců dovedl téměř k dokonalosti, rozsah ohnisek velmi dobře rozšířil, přitom se jedná o jeden z nejkvalitnějších objektivů u kompaktů vůbec. Kvalitou snímků rovněž předčí svou konkurenci, takže jediné, co může stát pořízení fotoaparátu v cestě, je absence manuálních režimů. Díky tomu se spousta zákazníků rozhoduje buď pro dokonce levnější Panasonic FZ28 nebo ultrazoom této kategorie, ale jiné značky. Lumix TZ7 si právem zaslouží ocenění TREFA, neboť výrobce dbal nejen na papírové specifikace fotoaparátu, ale rovněž také na skutečný fotografický výkon v praxi.