Panasonic Lumix TZ70: krůček k profi ultrazoomu

 

 

Lumix TZ70 přišel do redakce v nenápadném černém provedení. Design je jednoduchý bez výraznějších výstřelků, a i když místy působí trochu plastově, kvalita zpracování a tuhost těla je výborná. Malý grip vepředu a přiměřený výstupek vzadu krásně vylepšují držení přístroje, který skvěle padne do ruky, takže zde nelze mít ani nejmenších námitek.

Na přídi je vedle objektivu vidět malá dioda, která slouží jako kontrolka samospouště, případně k přisvětlení za horšího světla. Nad gripem je pak malý blesk, jehož umístění je takto ale velmi nešikovné. Třetinu blesku vám totiž zakryje prst na gripu a v rohu tak uvidíte velmi výrazný stín. Abyste jej neměli, musíte posunout prsty níže nebo fotoaparát držet jako smartphone při focení (v prstech a nikoli v ruce). Jednoduše řečeno, pozor na prsty.

Objektiv Leica DC Vario-Elmar nabídne 30× optický zoom v rozsahu od širokoúhlých 24 po maximálních 720 milimetrů. To jsou pěkné hodnoty, v této kategorii však možná až nadbytečné, což se projevuje i ve špatné světelnosti objektivu. F3,3 na nejširší ohniskové vzdálenosti není sice nějak moc dobrá hodnota, ale také žádný průšvih, mnohem horší je to s koncovou hodnotou F6,4. I když i ta je dnes v podstatě už průměrná, neznamená to, že by nebyla špatná. Právě naopak, hovoří to akorát o tom, že celý průměr této třídy se posunul do dost nepříjemných hodnot. K dispozici je naštěstí optická stabilizace obrazu, která zachrání alespoň statické snímky.

Kolem objektivu je otočný prstenec s velmi příjemným chodem. Naprosto hladký, odpor není ani malý, ani velký, prostě přesný ideál. O něco horší je to po softwarové stránce, kdy samotná odezva je trochu pomalejší. Nastavujete čas nebo clonu a hodnoty se nastavují až s menším zpožděním. U manuálního ostření rovněž nejprve naskočí menu pro ostření, ale až za pár desetinek sekundy se zvětší obraz. Tyto prodlevy sice nejsou moc dlouhé, ale nepůsobí dobře.

Na horní straně vidíte dva mikrofony pro stereo zvuk a reproduktor. Směrem doprava je kolečko fotografických režimů rozumnou tuhostí, dále je tu dvourychlostní páčka zoomu a tlačítko spouště s příjemným chodem, ať už mluvíme o namáčknutí nebo domáčknutí. Fotoaparát se zapíná tlačítkem ON/OFF. Nad ním je pak červené tlačítko pro natáčení videa. To má středně dlouhou prodlevu, video se začne natáčet zhruba za 0,7 až 0,9 sekundy od zmáčknutí tlačítka. Poněkud zajímavé je ukončení natáčení. Fotoaparát obvykle nenahrál posledních cca 0,8 sekundy videa. Takže raději natáčejte ještě chvilku déle, než máte v úmyslu. Pak by vám totiž mohl chybět konec.

3,0" displej má rozlišení 1,04 milionu bodů (720×480 RGB pixelů), tedy s poměrem stran 3:2. Při snímání 4:3 fotografií tak uvidíte dva tenké černé proužky po stranách, naopak při snímání 16:9 videa jsou černé proužky nahoře a dole. Obraz je krásně ostrý a detailní, pozorovací úhly jsou rovněž slušné a pokles kontrastu při pohledu ze strany je minimální.

Nad displejem vlevo je malý 0,2" elektronický hledáček. Jeho zvětšení je 2,59×, tedy 0,46× po přepočtu, což by mělo odpovídat nejlevnějším APS-C zrcadlovkám. Abych pravdu řekl, působí ještě o něco menším dojmem. Určitě se hodí, pokud potřebujete snímek ještě více stabilizovat nebo za silného světla, kdy je pozorovatelnost displeje trochu omezená. Ať tak či onak, obraz v hledáčku je poněkud pomalejší a lehce se cuká i za relativně dobrého světla (zamračený den) pokud necháte 30fps obnovovací frekvenci. Doporučuji zapnout 60 fps, což sice žere baterii navíc, ale obraz je ve dne i horším počasí krásně plynulý a cuká se až v interiérech a špatných světelných podmínkách. Přepínání mezi displejem a hledáčkem může být automatické a k tomuto nemám nejmenších výhrad.

Napravo od displeje je již zmíněný pomocný zadní grip, který slušně vylepšuje kvalitu držení přístroje. Pod ním je tlačítko Wi-Fi a malá dioda jako indikátor nabíjení nebo zapnuté Wi-Fi. Tlačítku Fn1 (stejně jako tlačítku Fn2 nad displejem) můžete přiřadit jednu z 10 možných funkcí. Napravo od něj je tlačítko po vstup do režimu prohlížení. Zde mě už tradičně štvalo 15 sekund, po jejichž uplynutí se fotoaparát přepnul do úsporného režimu a zatáhl objektiv. Kontrolujete snímek, jeho ostrost a podobně, a když už máte posouzeno, objektiv se začne zatahovat. Takže chcete fotit, musíte počkat, než se objektiv úplně stáhne, pak než se zase vysune, musíte zpátky zazoomovat. Pokud jste náhodou ostřili manuálně a snímek si prohlíželi 15 sekund proto, že jste chtěli pořádně posoudit ostrost a tento úsporný režim vám zaostření rozhodí, budete mít občas chuť fotoaparát o něco praštit. Kdyby to šlo alespoň nastavit, nic by se nestalo.

Následuje čtyřsměrný otočný ovladač, kterým se lze pohybovat v menu nabídkách, případně jím lze nastavovat expoziční hodnoty. Lze si dokonce nastavit to, co vůbec bude ovládat, neboť může být použit klidně i pro zoomování objektivu. Bohužel nelze nastavit to, kterým směrem se bude hodnota zvyšovat a kterým snižovat. Ve směru hodinových ručiček tak clonu snižujete a expoziční čas prodlužujete, ačkoli osobně bych čekal přesně opačný způsob a za nic na světě jsem si na to nemohl zvyknout (pletlo se mi to zejména proto, že druhý souběžně testovaný fotoaparát od Panasonicu to měl naopak). Když už zde chtějí mít obrácenou možnost, proč to aspoň nejde uživatelsky nastavit?

Směrem nahoru se nastavuje korekce expozice, vpravo je blesk, dole sekvenční snímání a samospoušť (v menu lze nastavit, zda se má automaticky vypínat nebo ne, výborně) a vlevo pak makro režim a manuální ostření. Prostřední tlačítko slouží jako potvrzovací, spouští také hlavní menu. K potvrzení voleb lze využít i klasické namáčknutí pouště. Dole je ještě tlačítko DISP. pro změnu zobrazení displeje a koš pro mazání snímků, případně v režimu focení zobrazuje quick menu v horizontální podobě. Šipkami se pohybujete mezi nastaveními, kolečkem pak vybíráte konkrétní hodnoty pro dané nastavení. I zde se simuluje zobrazený kruhový volič, takže hodnoty zvyšujete opačně, než byste čekali, a to směrem doleva (protože vyšší hodnoty jsou vpravo, je nutné "kolečkem" otočit vlevo, aby se tato vyšší "pravá" hodnota dostala "doprostřed" na ukazatel vybrané položky - z tohoto úhlu pohledu jde o logické uspořádání, přesto nepřirozené). Více v kapitole o zobrazení displeje.

Na pravé straně je ouško na provlečení poutka nebo popruhu. Pod krytkou je HDMI a USB port. Panasonic ale použil nějaký zvláštní typ USB, takže baterii sice klidně můžete nabíjet přes USB port počítače, ale pouze s dodaným USB kabelem. Na rozdíl od jiných fotoaparátů jej tedy nenabijete nabíječkou na mobil.

Na levé straně vidíte pozici NFC antény a druhé ouško na provlečení popruhu (popruh se k fotoaparátu nedodává, v balení najdete pouze poutko).

Vespod je kovový závit pro stativ a krytka prostoru pro baterii a paměťovou kartu.

Krytka je jištěna pojistkou a pod ní najdete akumulátor DMW-BCM13E s napětím 3,6 V a kapacitou 1250 mAh. Použít lze paměťové karty SD, SDHC a SDXC.

V příslušenství najdete poutko, Li-Ion akumulátor, základní manuál, nabíjecí adaptér, USB kabel a DVD disk se softwarem (plný manuál v elektronické podobě a PHOTOfunSTUDIO 9.6PE).

Panasonic Lumix TZ70 jsme si tedy představili, v dalších kapitolách se podíváme, jak je na tom po praktické stránce při focení.