Samsung Galaxy S22 Ultra: pětioký fotografický král?

Portréty a selfie

Za tohoto světla má režim PRO problém s jasem. Snímek je dost tmavý, ale obloha se hodně přepaluje. Vidíme také silné rozmývání. Síla snímače se slučovanými pixely se ale ukáže v RAWu. Kresba dokáže být ostrá a detailní, přepaly zachráníte a stíny prosvětlíte. Jen asi budete bojovat s vyvážením bílé, kde se mi moc nedařilo zbavit se zeleného nádechu.

 

 

Režim Portrét umožní rozmazávat pozadí v mnoha různých krocích a navodit tak dojem z fotoaparátu s velkým senzorem. Připravte se občas na artefakty a výrazné rozmazání vlasů. Na telefonu a sociálních sítích to bude vypadat dobře, na velké fotce už moc ne.

 

 

Navzdory malému snímači si i 3× teleobjektiv troufne na portréty a díky dobré světelnosti vám dovolí máznout lehce pozadí. Toto nedopadlo špatně a pohrát si můžete také s RAWem. Tam budete bojovat se šumem, ale pro nepříliš velké výstupy je to OK.

 

 

V režimu Portrét je opět možné nechat telefon softwarově rozmazat pozadí, ale moc dobré výsledky nečekejte. Pozadí se maže pěkně, to ano, ale přechody jsou občas plné artefaktů.

 

 

Selfie kamerka se 40MPx senzorem ve výchozím stavu fotí do 6,5 MPx. Slučováním jde o 10MPx snímek, ze kterého se vyřízne část a dojde k přiblížení. To je vhodné pro ty, kteří se fotí sami. Bez softwarového rozmazávání jde o docela pěkný výsledek s nervózním bokehem.

 

 

V mém případě s krátkými vlasy je SW rozmazání pozadí docela přirozené a bez artefaktů.

 

 

Takhle to vypadá, když odzoomujete a fotíte plnou plochou snímače selfie kamerky. To už se do záběru docela snadno vejdou tři osoby.

 

 

Lidé se často fotí v interiérech a toto je snímek, kde jsem využil i rozmazání pozadí. Nedopadlo to špatně. Vysoká citlivost jde vidět, ale pro typické použití těchto snímků to stačí.

 

 

Telefon dokáže fotit i za opravdu velmi špatného světla (v noci), kdy si pomůže displejem. Na něm se objeví jasně bílé kolečko, které v podstatě funguje jako blesk a snímek se pořizuje více než sekundu (multiexpozicí). Tohle je ale téměř nejhorší světlo, kterému ho můžete vystavit, a jak vidíte, výsledek není dobrý ani v malém rozlišení tady na stránce. U lidí s brýlemi pak bude bílé kolečko vytvářet jasné bílé kruhy na fotce. Nicméně musím uznat, že pro trochu lepší podmínky a lidi bez brýlí toto funguje solidně a přisvícení dokáže vytvořit překvapivě koukatelné snímky.

Podstatně více do tuhého půjde s ultra-širokoúhlým modulem. Ten už nemá stabilizaci, takže i přes širší úhel záběru bude nutné použít kratší čas. Když se k tomu přidá horší světelnost a znatelně menší snímač, je na šum a odšumování zaděláno. Obraz je tak trochu omalovánka kvůli potlačování šumu. Můžete se podívat na RAW.

 

 

S automatikou je to o dost lepší. Není to sice něco, co byste mohli poslat na fotobanku, ale až tak moc se to nerozmývá a má lepší prokreslení ve světlech i stínech.

 

 

Výpočetní fotografie dokáže dostat použitelné snímky pro sociální sítě i z 3× teleobjektivu. Pochopitelně, tady se opravdu bavíme už jen o těch sociálních sítích a dobrém výsledku tak při použití v 1 MPx. Více nečekejte.

 

 

Tohle je krásná ukázka, jak jsem si bláhově myslel, že dokážu více než Samsung a jeho automatika. Režim PRO, snaha o co nejdelší čas a co nejnižší citlivost. Snímek naprosto nepoužitelný. Na RAW se snad ani nedívejte, to je jen modré moře barevného šumu.

 

 

Když si vezmu, jak vypadají vzorové RAWy, tak i s multiexpozicí, umělou inteligencí a kdo ví, čím vším ještě, mě neustále udivuje, že z toho může vzniknout něco takového. Tohle je naprosto bezproblémově použitelný snímek pro sociální sítě, který nebude nevzhlednou mazanicí jako ten nahoře. Tohle je už extrém a ani v 1 MPx to nevypadá všude perfektně (natož ve 12), ale přesto... klobouk dolů.

 

 

Podobná situace panuje i u hlavního fotoaparátu. Tam to není tak dramatické, protože velký snímač dokáže do RAWu dodat aspoň trochu rozumná zdrojová data, nicméně ani tak bych neřekl, že z něj dokážete dostat solidní fotku v nějakém vyšším rozlišení (v JPEGu to nestačí ani na 1 MPx, v RAWu asi ano).

 

 

S automatikou je to o něčem jiném. Sice i zde byste museli zmenšovat opravdu hodně, aby to vypadalo skvěle v každém pixelu, ale použitelnost je výrazně lepší než v předchozím případě.

 

 

Poslední srovnání, kdy ještě nejde o extrémní podmínky. S trochou citlivého zmenšování a postupného odšumování se mi z RAWu povedlo dostat poměrně slušný cca 4MPx snímek.

 

 

Automatické HDR zde bohužel dost potlačilo atmosféru a srovnáním jasů v obloze úplně zabilo atmosféru doby krátce po západu slunce. Každopádně je vidět lepší prokreslení detailů a znatelně menší vliv odšumování (viz tráva napravo). Za rozumného světla není rozdíl mezi možnostmi obou režimů nějak zásadní (z RAWu toho dostanete hodně), ale čím horší je světlo, tím větší propast mezi nimi zeje a tím horší jsou rezervy RAW snímků. Tady má SW jasně navrch nad HW.

 

 

V případě ultra-širokoúhlého modulu a nočního focení je potřeba opravdu zůstat s citlivostí co nejníže. Už ISO 100 přináší docela výrazné rozmývání.

 

Hlavní fotoaparát je do citlivosti ISO 200 včetně docela v pohodě, pak se to postupně zhoršuje a nad ISO 800 bych už nechodil (a i tam bych byl už dost opatrný).

 

Moduly s teleobjektivem mají menší snímač a odšumování je patrné už od nejnižší citlivosti. Jak ale vidíme, z RAWu lze dostat přijatelné výsledky u nejnižších citlivostí.