Samsung NV100HD: lovec megapixelů

Optický a digitální zoom

Objektiv Schneider-KREUZNACH nabízí pouze 3,6× optický zoom, přiblížení tedy není právě největší. Výhodou je jeho začátek na 28 milimetrech, díky čemuž poskytuje široký úhel záběru, a tedy i méně překážek v kreativitě. Zejména focení architektury bude menším problémem než s tradičními kompakty.
Samsung NV100HD zde podává přijatelné výsledky. Ostrost je dobrá, v rozích se však ztrácí kontrast. Méně potěší aberace, která je průměrně silná, jenže navíc zabírá velkou plochu. Lze si ji dobře všimnout na střeše školky vpravo nahoře, patrná je také na šipkách na silnici vlevo dole a na dveřích školky, rovněž vlevo dole. Úroveň šumu je v normálu.
Tato fotografie je špatná po stránce kompoziční (srostlice kluka na traktůrku a dopravní značky), ale toto není předmětem posuzování fotoaparátu. Není zde moc co vytýkat. Ostrost a kontrast jsou průměrné, aberace zde nenajdeme a šum se zde vyskytuje v malé míře. Barevný překvapivě není ani ve stínech, spíše je zde jasový, ale v poměrně příjemné charakteristice. Nicméně lze vidět, že maximální ohnisko neznamená právě velké přiblížení.
Digitální zoom vždy přináší zhoršení výsledků. Nejinak je tomu i zde. Snímek je spíše rozmazaný a s minimem detailů. Určitě jsem viděl i kvalitnější digitální přiblížení, stejně jako horší. Osobně doporučuji se digitálnímu zoomu vyhýbat nebo jej používat jen v minimální míře (do 2× přiblížení).

Protisvětlo

Fotoaparát snímky na LCD displeji mírně zesvětluje, takže následující fotografie vypadala při pořízení poměrně dobře exponovaná ve stínech a mírně přepálená na obloze. Ve skutečnosti je dole podexponovaná a obloha je na tom dobře. Fotoaparát nabízí funkci ACB, která má automaticky zvyšovat jas ve stinných místech, ale při testech jsem si nevšiml, že by se na snímcích nějak projevila. A to jsem zkoušel mnoho scén.
Na širší ohniska nabízí fotoaparát přiměřenou kvalitu snímků. Dynamický rozsah je typický pro kompakty, tedy žádný zázrak, ale není to úplně nejhorší. Odlesky zde v podstatě nenajdete, pouze kolem slunce je načervenalé okolí. Změna ale nastane při vyšších ohniscích.
Na delší ohniska se kolem slunce vyrojí osm červených kruhů a po straně ještě jeden obrovský, svým průměrem snad takových 40 % výšky fotografie. Tento problém je patrný zejména při nízké cloně F5,9. Pokud se přicloní na maximum, tedy F15, kruhy kolem slunce zůstanou, ale okolní velkoplošné odlesky již zmizí.
Se širokým ohniskem musíte počítat s chromatickými aberacemi.Ty se objevují na rozhraní světlých a tmavých ploch v protisvětle, vidět jste je také mohli v kapitole o zoomu na hraně střechy nebo na hranách čar na silnici. Clona se nijak významně na úrovni aberace neprojevuje.
Nejdelší ohnisko sice v minulém testu přineslo silné odlesky objektivu, naopak však potěší minimem chromatických aberací. Pochopitelně je lze nalézt, nicméně plošně nejsou příliš rozsáhlé a ani jasové a barevné změny nejsou tak viditelné, aby kazily dojem z fotografie.

Noční scéna

CCD čip s takto vysokým rozlišením nemůže produkovat v noci pěkné fotografie. Když se k tomu přidá agresivní, leč docela neúčinná redukce šumu typická pro fotoaparáty Samsung, není divu, že většina fotografií stále disponuje výrazným šumem a silnou ztrátou detailů. Samsung NV100HD má navíc větší problémy s ostřením ve tmě, nicméně s trochou štěstí se dá přemluvit a skutečně zaostřit.
Ač jsem k pořízení této fotografie potřeboval několik pokusů pro správné zaostření, asi po pátém pokusu se podařilo. Výsledek mě překvapil, fotografie je na dané podmínky ostrá, vysoké rozlišení přináší slušnou úroveň detailů, a až na travní porost nemá snímek oblasti s rozpitějším charakterem po odšumování. Ve tmavších oblastech je i přes ISO 80 patrnější šum, zejména barevný. Ač má snímek k dokonalosti daleko, je poměrně dobrý.
I na další fotografii nabízí NV100HD při citlivosti ISO 80 solidní ostrost. Opět se projevuje barevný šum, který bude pochopitelně s rostoucími citlivostmi narůstat. Přeskočme téměř totožnou citlivost ISO 100 a podívejme se na ISO 200.
ISO 200 je maximální citlivost základních automatických režimů. Zdá se to málo, ale Samsung ví, co dělá. Je to totiž poslední citlivost, která dává ještě docela přijatelné fotografie. Snímek je ještě stále přijatelně ostrý, i když některé plochy už působí rozpitě. Sílí barevný šum.
U citlivosti ISO 400 si již můžete všimnout znatelné degradace obrazu. Ve stínech je snímek silně postižen barevným šumem, spoustou zelených a fialových fleků. K tomu se přidává vysoká míra zrna a ztráty detailů.
Zde prvně nastupuje redukce šumu v plné síle. ISO 800 už skutečně nevypadá dobře, vše je přežehleno a bez detailů. Výrazně je snížen jasový šum. Co se týče šumu barevného, je trochu potlačen. Fleky především narostly do velkých rozměrů, nicméně rozdíl barev je méně znatelný, neboť i celá fotografie začíná postrádat barvy.
U citlivosti ISO 1600 dostal snímek namodralý nádech. Redukce šumu udělala ze snímku naprostou patlaninu, připomíná efekt mozaiky z Photoshopu nebo něco podobného. Opravdu nepoužitelné.
Maximální citlivost ISO 3200 je k dispozici pouze v rozlišení 3 megapixelů. Je jasné, že o ostrosti nemůže být vůbec řeč, díky menšímu rozlišení zde už nejsou ani žádné detaily a navíc je snímek poset zvláštními tmavými fleky. Vypadá to, jako by padal černý sníh. ISO 3200 skutečně nedoporučuji.

Standardní scéna

Fotografie vypadá vcelku rozumně, překvapila mě ale přítomnost jasového šumu, který trochu degraduje detaily i na ISO 80. Těch ale díky vysokému rozlišení téměř 15 megapixelů zachytíte více než dost, a to právě do doby, než vám je vyšší ISO citlivosti (ISO 200, ale především ISO 400 a vyšší) úplně zničí.