Samsung WB1000: fotoaparát s přístrojovkou

Autofokus, ostření

Samsung WB1000 nabízí automatické i manuální ostření. U manuálního ostření si tuto volbu stačí najít pod ikonkou makro režimu na čtyřsměrném ovladači. Poté už jen buď zaostříte klikáním vpravo/vlevo, nebo o něco rychleji točením čtyřsměrného voliče. Tlačítkem OK tuto volbu potvrdíte, případně opětovným tlačítkem OK se vrátíte do menu nastavování vzdálenosti zaostření. Jste-li v režimu A, S nebo M, tlačítkem OK se ještě překlikáváte mezi nastavováním expozice, ostřením a potvrzením těchto voleb.

Jako nedostatek vidím to, že po změně režimů se hodnota zaostření nuluje. Např. na programovou automatikou zaostříte, ale zjistíte, že automatika volí zbytečně vysokou clonu a vy chcete menší. Přepnete se tedy do režimu priority clony a můžete ostřit znovu, protože fotoaparát si toto zaostření při přechodu mezi režimy nepamatuje. Jinak se manuálně ostří vcelku dobře a rychle, výhodou je zde vysoké rozlišení displeje, a tak i při horších světelných podmínkách a vyšším šumu jde na displeji něco vidět.

Automatika nabízí středové ostření, pak manuální výběr na některou ze zón (se stejným systémem potvrzování OK tlačítkem jako u manuálního ostření, výběr zóny může opět probíhat klikáním do směrů i točením) a jako poslední režim je zde automatický výběr jedné nebo více zón. Nechybí možnost detekce tváře. Díky poměrně dlouhým ostřícím vzdálenostem při snímcích na kratší vzdálenosti bude mít automatika tendenci ostřit někam jinam, než chcete. Je to jednoduše dáno tím, že fotoaparát není schopen na tak krátké vzdálenosti zaostřit, a tak zvolí alespoň objekty vzadu, kam už to zvládne. Pokud ale dodržíte minimální vzdálenost potřebnou pro ostření a ještě mu nějaký ten centimetr přidáte, fotoaparát nemá problémy a zvolí hlavní objekt správně.
Ostřící vzdálenosti jsem již nakousnul. V klasickém režimu nejde o žádný zázrak. Na nejkratším ohnisku potřebuje 23 centimetrů, což je hodně. Pak se to ale moc nezhoršuje a ke konci se dopracuje k rozumnému půl metru, jen na nejdelším ohnisku bude chtít přes 60 cm. Makro režim výrazně zkrátí vzdálenosti na nejkratších ohniscích, kde lze ostřit zhruba od 3,5 až 4 centimetrů, v praxi ale raději počítejte se vzdáleností o polovinu vyšší. Zaostřit na květiny ze 4 centimetrů je hodně těžké.

Rychlost ostření patří k poměrně dobrým. Na krátkém ohnisku je to zhruba průměr, ale s delšími ohnisky se to příliš nezhoršuje, takže na nich patří spíše k těm lepším. Za horšího osvětlení se pochopitelně výkon snižuje a stejně tak i úspěšnost. Ta je za běžných podmínek dobrá a nelze mít větší výhrady. Pokud v noci fotoaparátu nabídnete aspoň trochu rozumně nasvícenou plochu, tak zaostří nejen s krátkým , ale i dlouhým ohniskem. WB1000 dokonce není ani příliš háklivý na nastavený makro režim. Fotoaparáty Samsung totiž se zapnutým makro režimem většinou nechtějí ostřit na větší vzdálenosti, WB1000 s tím nemá větší problém.

Makro režim

V makro režimu lze tedy s trochou štěstí fotit zhruba z necelých 4 centimetrů. Spolu s vysoce širokoúhlým ohniskem to ale vypadá, že by snímek mohl být snímán z mnohem větší vzdálenosti.
Při prvním pohledu na snímek je vidět, že minimální ohnisko ani s minimální clonou nedokáže příliš rozostřit pozadí. Je také vidět, že fotoaparát bude mít velký problém se šumem a 12 megapixelů na 1/2,33" snímači není nejlepší nápad. U WB1000 to ale není ani tak problém snímače, jako nevhodného zpracování obrazu, neboť Samsung IT100 ukázal, že i 12MPx fotoaparát této značky dokáže produkovat přijatelné snímky.

Nastavení expozice, automatika

Přestože je Samsung WB1000 malý stylový kompakt, nabízí vedle automatických režimů i prioritu clony, času a plně manuální nastavení expozice. Rozsah expozičních časů je od 1/2000 s do jedné sekundy, v režimu priority času a manuálním nastavení lze použít čas až 16 sekund. Co se týče clony, tak ta je řešena skutečnou irisovou clonou, a nikoli hloupým ND filtrem. Přicloněním tedy získáte větší hloubku ostrosti, nicméně kvůli malým ohniskům a horší světelnosti v téměř celém rozsahu ohnisek bude rozmazávání pozadí docela těžkým úkolem.

Jak vidíte na následujícím grafu, na krátkých ohniscích je světelnost velmi dobrá, F2,8 je pěkná hodnota. Pak to ale celkem rychle roste a např. Samsung IT100, který má rovněž 5× optický zoom, má téměř v celém rozsahu ohnisek lepší světelnost. Maximální clona je F7,2 na nejkratším ohnisku a F7,7 na nejdelším. Počet mezistupňů clony je vcelku dostatečný, na nejdelším ohnisku ale mezi F5,8 a F7,7 najdete jen F6,3 a F6,9.
Citlivosti lze navolit od ISO 80 po ISO 1600 v plném rozlišení, k dispozici je pak i ISO 3200, které lze použít maximálně v rozlišení 3 megapixely. Automatické nastavení ISO citlivosti pak volí hodnoty v rozmezí ISO 80 až ISO 400.

Expozici lze měřit bodově, celoplošně se zdůrazněným středem a celoplošně. Osobně dávám přednost zdůrazněnému středu, který dává fotografovi více svobody, může expozici snadno korigovat namířením fotoaparátu do světlejších nebo tmavších míst. Tudíž nemusí ani využívat korekci expozice, která je zakopána v rychlém menu. Tu lze použít v rozmezí -2 EV až +2 EV.

Stabilizace obrazu

Stabilizace fotoaparátu Samsung WB1000 je řešena opticky v objektivu. Snímky byly pořizovány z ruky na vzdálenost zhruba dva metry. Citlivost jsem nastavil na ISO 200, ohnisko na 120 mm, čemuž odpovídá clona F5,8, expoziční čas pak měl hodnotu 1/6 sekundy.

bez stabilizace

se stabilizací

duální stabilizace (1/20 s, ISO 800)

se stativem

Účinek stabilizace je znatelný, pochopitelně však není spásná. Duální stabilizace kombinuje optickou stabilizaci s digitální, což je zvýšení ISO citlivosti (a zkrácení času) pravděpodobně ještě v kombinaci s postprocessingem snímku. Kvůli vyšší citlivosti a výrazně vyššímu šumu ale není snímek o nic lépe použitelný než s pouhou optickou stabilizací. Nejlepším řešením je pochopitelně stativ.

Expoziční a fotografické režimy

I přes malé rozměry fotoaparátu našel Samsung místo na hlavním ovládacím kolečku. Jak je vidět, dá se ovládat pouze ze spodní strany, a tak nehrozí jeho nechtěné pootočení.
Nabídka překvapivě obsahuje uživatelské nastavení, nechybí ani duální stabilizace. Někoho nepotěší opačné řazení PASM režimů, než je zvykem.

• Smart Auto - Plně automatický režim, fotoaparát si sám vybere scénický režim, vcelku mu to jde. Nastavit lze pouze rozlišení, samospoušť a vypnout blesk, tím je výčet u konce. Fotoaparát snímá na střední kvalitu, na kartu se tedy vejde zhruba dvakrát tolik fotografií než při plné kvalitě.
• Auto - Další automatický režim, zde už lze vybrat barevné ladění, detekci tváře a několik dalších nastavení v hlavním menu. Rovněž můžete nastavit lepší JPEG kompresi.
• P (Program AE) - Automatické nastavení expozice, které lze korigovat v rozmezí -2 EV do +2 EV. Jinak máte přístup k veškerým nastavením. Maximální expoziční čas je 1 sekunda.
• A (Priorita clony) - Poloautomatický režim, kdy nastavujete clonu od hodnot světelnosti objektivu do zhruba F7,2 až F7,7 v závislosti na ohnisku. Fotoaparát dopočítá ideální citlivost (pokud není zadána natvrdo ručně) a expoziční čas. Pochopitelně lze využít korekci expozice. Maximální čas, který automatika může nastavit, je 1 sekunda).
• S (Priorita času) - Podobné předchozímu režimu, jen se tentokrát zadává expoziční čas a automatika dopočítá clonu. Expoziční čas lze nastavit v rozmezí 1/2000 s až 16 sekund.
• M (Manual) - Plně manuální nastavení expozice. Pokud bylo aktivní automatické nastavení ISO citlivosti, fotoaparát ji sám přenastaví na ISO 80 (po přechodu do jiného režimu ji opět vrátí zpátky). Hodnoty clony a časů lze nastavit v rozmezí F2,8-F7,2 na širokém ohnisku a F5,9-F7,7 na nejdelším, časy pak od 1/2000 s do 16 sekund. Takový rozsah pro většinu snímků postačí.
• USER - Sem si fotograf může uložit své oblíbené nastavení, např. pro oblíbený typ scény. Takže např. fotografický režim (např. M), ISO citlivost a podobně. Zobrazení displeje nebo třeba hodnotu clony a času si ale neuložíte.
• Dual IS - Duální stabilizace, kombinace optické a digitální stabilizace (zvyšování ISO citlivosti a patrně i postprocessing snímku). Vyšší ISO zkrátí expoziční čas, čímž umožní dosažení ostřejších snímků, vysoký šum ale tuto snahu poněkud hatí.
• SCN - Nabídka scénických režimů.
• Videosekvence

Dále následuje výčet scénických režimů, které fotoaparát nabízí.

• Snímek s retuší (Vyhlazení tváře, vcelku fajn pro dívčí tváře, ale poměrně nepříjemné pro mužské)
• Snímek podle vzoru (Vyfotíte snímek se zamýšlenou kompozicí, fotoaparát nechá okraje tohoto snímku. Vy můžete předat fotoaparát kolemjdoucímu, který vyfotí snímek ve vámi zamýšlené kompozici. Jen se musí trefit tak, aby okraje snímku pasovali k aktuální scéně.)
• Noc
• Portrét
• Děti
• Krajina
• Detail
• Text
• Západ slunce
• Svítání
• Protisvětlo
• Ohňostroj
• Pláž&sníh

Videosekvence

Samsung WB1000 umožňuje natáčení HD videosekvencí v rozlišení 1280×720 pixelů při 30 snímcích za sekundu. Fotoaparát navíc umožňuje natáčení videosekvencí pozastavit a znovu spustit, takže lze videosekvence vlastně okamžitě stříhat, přičemž budou v jediném souboru.
Podporován je optický zoom i stabilizace, nechybí ani záznam zvuku, který lze při zoomování vypnout. Pokud ale chcete, jde pochopitelně nahrát zvuk celý. Kvalita obrazu je pochopitelně mnohem lepší než u obvyklých VGA videosekvencí, nicméně u HD rozlišení bych čekal ještě trochu lepší obraz. Průběžné ostření většinou pracuje správně, někdy se ale po střihu nechytí. Přicloňování by mohlo být trošku plynulejší u velkých jasových přechodů, ale u běžných scén s ním nebudete mít problémy, stejně tak se smear efekt sice objeví, ale nezhatí celé video. Natáčet lze v devíti různých kvalitách.

• 1280×720 HQ / 30 fps - cca 1200 kB/s
• 1280×720 HQ / 15 fps - cca 600 kB/s
• 1280×720 / 30 fps - cca 1100 kB/s
• 1280×720 / 15 fps - cca 500 kB/s
• 640×480 / 30 fps - cca 450-500 kB/s
• 640×480 / 15 fps - cca 250 kB/s
• 320×240 / 60 fps - cca 200 kB/s
• 320×240 / 30 fps - cca 120 kB/s
• 320×240 / 15 fps - cca 65 kB/s

Kvalitu videosekvencí lze posoudit na přiložené 18sekundové ukázce (20,6 MB), která je včetně střihu provedeného pozastavením natáčení.

Fotografování portrétů, blesk

Fotografování portrétů s přístrojem Samsung WB1000 je poměrně snadné. Má širokoúhlé ohnisko, takže se vám do objektivu prakticky vždy všichni vejdou, maximálních 120 mm postačí i na detailnější portréty. WB1000 je vybaven detekcí tváří, která je rychlá a rozumně úspěšná, i když u jiných fotoaparátů Samsung mi přišla přesnější.

Nechybí ani režim autoportrét, kdy fotoaparát upravuje rychlost pípání podle kompozice snímku. Čím lepší kompozice, tím rychleji pípá. V podstatě jsou zde tři módy, nedělá nic, pípá pomalu a pípá rychle. Při třetí možnosti máte snímek víceméně dobře. Dále je zde detekce mrknutí, kdy fotoaparát pořídí několik snímků, pokud zjistí, že jsou na fotografii zavřené oči. Jako poslední je zde detekce úsměvu, kdy se musí člověk rozumně smát a přístroj jej pak sám vyfotí.
Přestože to vypadalo, že je světla dost, nebyla to tak úplně pravda. Technologie ACB se snažila mírně prosvětlit ostřejší stíny, což se jí za cenu výraznějšího šumu povedlo. Nicméně ACB většinou funguje docela slabě. Expozičně náročnou scénu fotoaparát nezvládl. Šumu je příliš, přepaly silné.
Blesk se pro tento typ scény opravdu hodil. Tvář přiměřeně prosvětlil, umožnil použít mnohem nižší ISO citlivost, takže přepaly téměř zmizely. Snímek je také o něco ostřejší a mnohem méně zašuměný.

Fotoaparát má několik režimů blesku včetně dvou redukcí červených očí (jedna i se softwarovou úpravou), nechybí ani slow synchro. Expozice blesku lze nastavit v pěti krocích. Výkon blesku je spíše menší.

blesk -2 (1/30 s, ISO 100)	blesk +0 (1/30 s, ISO 100)	blesk +2 (1/30 s, ISO 100)
blesk -2 (1/30 s, ISO 200)	blesk +0 (1/30 s, ISO 200)	blesk +2 (1/30 s, ISO 240)