Samsung WB1000: fotoaparát s přístrojovkou

Sférické zkreslení a vinětace

U statických snímků je díky softwarovým úpravám ve fotoaparátu velmi dobře potlačeno sférické zkreslení, linie jsou krásně rovné. Navíc to nebylo vykoupeno přílišnou neostrostí v rozích nebo podobným efektem. V tomto ohledu zpracovává Samsung WB1000 obraz velmi dobře, nicméně v praxi už tak skvělé výsledky vždy nepodával. U nejdelšího ohniska je ale poměrně výrazné poduškovité zkreslení.

ohnisko 24 mm

ohnisko 120 mm

Vinětace v první polovině zoomu nedělá větší problémy, při nízkém přiclonění, ale měl pravý roh tendenci aberovat poněkud více.
I při vyšším přiclonění na delším konci vinětace trochu rostla, i když ne tak výrazně. Každopádně na některých snímcích si ji všimnete.

Digitální šum

Samsung WB1000 je vybaven malým 1/2,33" CCD snímačem, který má zbytečně vysoké rozlišení 12 megapixelů. To detailnosti snímků mnoho nepřidá, ale zvýší šum. Uvidíme, jak si s tím Samsung u modelu WB1000 poradil. U nedávno testovaného modelu IT100 se mu podařilo udržet šum a zpracování občas celkem v přijatelných mezích. Na modrých plochách uvidíte jasový šum, na bílých je patrný zejména barevný a malá písmena ukáží zachování detailů.
S ohledem na to, že se jedná o ISO 80, není to až tak krásný výsledek. Na modré ploše je patrný jemný jasový šum, který by ani nevadil. Jenže občas se zde objeví téměř černé nebo bílé pixely, které jsou více než patrné a v odšumovacím softwaru prakticky neodstranitelné. Na prolisech v bílé (šedivé) části a na hranách červených písmen je vidět zvláštní způsob rozpití.
Stejně jako u modelu IT100, i zde je vyšší ISO 100 mírně lepší. Tmavé a světlé pixely na modré ploše tolik nekřičí. Nicméně rozpití kresby trvá i nadále. V zásadě si ale drží základní tvary linií.
S vyššími citlivostmi se budou výsledky už jen zhoršovat. ISO 200 zvyšuje jasový šum i rozpíjení písmen.
Typický "Samsung obrázek" starších fotoaparátů této značky. Přesně toto dělal NV24HD i NV100HD a dělá to i nový WB1000. Silné hrudkování obrazu a rozpíjení těchto hrudek. Prakticky nepoužitelná citlivost.
Další navýšení způsobí výrazný nárůst jasového šumu, prakticky zmizení detailů a silné barevné rozmývání.
Na ISO 1600 se kombinují přístupy z ISO 400 a ISO 800. Tedy výrazný jasový šum, hrudkování i rozmývání barev. Nemá smysl takto vysoké ISO používat. Z fotky nic kloudného nevzejde.
V maximálním rozlišení 3 megapixely můžete pořídit snímek s citlivostí ISO 3200. Díky spojování pixelů by snímek měl tendenci působit trochu ostřeji, ale vysoké ISO je vysoké ISO (zvláště na čipu s tak vysokou hustotou pixelů). Nyní se podívejme na snímky vousů plyšáka, kde ještě lépe uvidíme zachovávání detailů.

ISO 80	ISO 100
ISO 200	ISO 400
ISO 800	ISO 1600
ISO 3200

ISO 80 a ISO 100 vypadá ještě celkem přijatelně. Slabší detaily ale mizí. ISO 200 přidává trochu jasového šumu a opět přichází o trochu ostrosti. Velký problém nastává u ISO 400, kde zůstávají pouze nejvýraznější linie, jinak všechno splývá v jednolité plochy. ISO 800 zvyšuje jasový šum a ISO 1600 opět kombinuje rozmývání z ISO 400 a jasový šum z ISO 800. Nejvyšší citlivost ISO 3200 je v menším rozlišení, ale stejně nepoužitelná. Podíváme se ještě na snímky bílé plochy.

ISO 80	ISO 100
ISO 200	ISO 400
ISO 800	ISO 1600
ISO 3200

Tentokrát se silně tmavší nebo naopak světlejší pixely objevují u ISO 80 i ISO 100. Jinak je plocha vcelku hladká. ISO 200 a ISO 400 začíná těmto pixelům přidávat na síle i rozměrech, ISO 800 pak má šum trochu rovnoměrnější, ale výraznější. Prakticky u všech jsou vidět zelené a fialové "mapy". Ty výrazně zesílí u citlivosti ISO 1600, kde se objeví i typické rozmývání. U citlivosti ISO 3200 už není snímek šedý, ale spíše zelený od silného barevného šumu. Rovněž jasový je silný více než dost.
Graf průběhu citlivostí odpovídá našim pozorováním, kdy u ISO 400 dochází k silnému rozmývání a rozdíly jasů tedy klesají. Poté už šum jenom roste a u ISO 3200 dosahuje nevídaně vysoké hodnoty téměř 12.

Vyvážení bílé, barvy

S vyvažováním bílé nemívá WB1000 problémy. Ve stínech dává snímkům rozumný nádech (žádná mrtvolná pokožka, jak je u velké části kompaktů zvykem) a při žárovce to s teplotou barev také nepřehání. Občas bych řekl, že ubírá možná až trochu moc. Samsung WB1000 umožňuje manuální změření bílé, a dokonce vám nabídne možnost nastavení teploty barev přímo v rozmezí 3000 K až 10.000 K.

automatické	denní světlo
pod mrakem	zářivka typu H
zářivka typu L	žárovka
vlastní měření	3000 K
10000 K

Dále si ukážeme vliv vyvážení bílé na venkovní scénu.

automatické	denní světlo
pod mrakem	zářivka typu H
zářivka typu L	žárovka
vlastní měření	3000 K
10000 K

Fotoaparát dále nabízí spoustu barevných nastavení.

normální	měkký
výrazný	prales
retro	chladný
klid	klasický
negativní
vlastní (min. červená)	vlastní (max. červená)
vlastní (min.zelená)	vlastní (max. zelená)
vlastní (min. modrá)	vlastní (max. modrá)

Aby toho nebylo málo, nechybí nastavení kontrastu. Všechny následující snímky byly pořízeny při citlivosti ISO 200.

kontrast -2	kontrast +0
kontrast +2

Jak je vidět, snižování kontrastu skutečně není dobrý nápad. Fotografie působí velmi mdle. Na druhou stranu vykazuje méně šumu. Osobně bych doporučoval nastavení +0 nebo +1, které dobře oživí snímky, na druhou stranu ze tmavých části se snadno stanou černé a ze světlých bílé. Následuje ostrost.

ostrost -2	ostrost +0
ostrost +2

S ostrostí zacházejte velmi opatrně, dokonce bych doporučil ji trochu stáhnout, neboť zmírníte protivnou charakteristiku šumu a snímky pak vypadají přijatelněji. Nakonec tu máme ještě nastavení saturace.

saturace -2	saturace +0
saturace +2

Je nutno poznamenat, že fotoaparát již na výchozí nastavení produkuje hodně barevné obrázky. Markantní je to zejména na LCD displeji, kde doslova hrají barvami, na počítači je to trochu rozumnější.