Samsung WB1000: fotoaparát s přístrojovkou

Měření rychlosti

Samsung WB1000 patří k rozumně rychlým kompaktům. Není to žádný rychlík, ale zdržovat také nebude. Ovládání urychluje otočný čtyřsměrný volič, díky čemuž se vcelku pohodlně a rychle procházejí jednotlivá nastavení. Zamrzí trošku komplikované menu s několika podúrovněmi, kde se každá úroveň zobrazuje v jiném (ač velmi podobném) formátu a toto přebliknutí něco trvá. U sekvenčního snímání se do výsledku nezapočítává první snímek pořízený v čase 0,0 s.

• První snímek - 2,55 sekundy (Vcelku rozumný čas.)
• Snímek bez namáčknutí wide - 0,55 sekundy (Rovněž dobrý čas, ještě nedávno by byl perfektní, dnes zhruba průměr.)
• Snímek bez namáčknutí tele - 0,65 - 0,7 sekundy (Na dlouhé ohnisko je to příjemný čas, příliš se neliší od ostření na krátkém ohnisku, takže zde si WB1000 zaslouží pochvalu.)
• Snímek s namáčknutím - Vcelku bez problémů.
• Čas snímek-snímek - 1,85 sekundy (Velmi krátký čas, dobrá práce. Bohužel je nutno čekat, než naběhne celé menu, tedy není možné zmáčknout spoušť hned po expozici a doufat, že se toto zmáčknutí spouště zaregistruje. To lze až po úplném dokončení práce na předchozím snímku.)
• Čas snímek-snímek s bleskem - 4,35 sekundy (Spíše horší čas, opět je nutno čekat na úplné zpracování a zde i nabití blesku. Dokud není vše připraveno, zmáčknutí spouště nezaznamená.)
• Přezoomování - 1,5 sekundy (Standardní čas.)
• Sekvenční snímání - 1,0 fps (21 snímků za 20,1 sekundy, s ukládáním 26 s. Docela pomalé sekvenční snímání.)
• V.V.Rych. snímání - 6,0 fps (30 snímků za 4,85 s, s ukládáním 7,4 sekundy. Rychlé snímání, bohužel rozlišení 640×480 pixelů využitelnost těchto snímků drasticky snižuje.)
• AEB expoziční bracketing - 0,35 fps (3 snímky za 5,55 sekundy. Expoziční bracketing si dává skutečně na čas.)

Je vidět, že pro klasické focení nabízí fotoaparát vcelku rozumně krátké časy a práce s ním je pohotová. Nicméně zamrzí nutnost čekat na úplné dokončení předchozí práce, než je možno udělat něco jiného. Mnoho radosti neudělá ani pomalejší sekvenční snímání.

Optický a digitální zoom

Objektiv fotoaparátu Samsung WB1000 nabízí 5× optický zoom, který začíná na velmi širokoúhlých 24 milimetrech. Díky tomu má velmi široký úhel záběru a i přes 5× zoom nenabídne příliš znatelné přiblížení. Rozsah však považuji za ideální pro většinu příležitostí.
Úhel záběru je skutečně impozantní. To vám jen tak nějaký kompakt nenabídne. Chromatická aberace se zde nevyskytuje, vypadá to, že se ji fotoaparát snaží odstraňovat softwarově (viz šipky na cestě). Opravdu nepotěší charakter šumu, viz budova školky úplně vlevo, tam je zpracování snímku opravdu špatné i na ISO 80, ostatní části snímku jsou na tom o něco lépe.
Ohnisko 120 mm příliš velké přiblížení nenabídne, ale hlavní kouzlo fotoaparátu je v širokém ohnisku. Je zde vidět, že rozlišení 12 megapixelů je vcelku zbytečné, ani náhodou zde není tolik detailů, aby se využilo. Stačilo by snad kolem 6 - 8 MPx. Navíc by pak nebyl tak výrazný šum. Ten je navíc umocněn nevhodným zpracováním obrazu, které má tendenci přeostřovat ostré linie. Velmi dobře je to vidět no dopravní značce. Šedivá plocha přechází u hrany do bílé, naopak z druhé strany modrá do tmavě modré. Když se k tomu přidá šum, který rozbíjí jednotnost linií, vzniknou poněkud divně zašuměné plochy. Zajímavé, že např. IT100 s tím takový problém neměl.
Digitální zoom udělá výřez z předchozího snímku, který ale trochu rozmaže, takže nepříjemné zašumění není tak vidět. Nicméně je zase na druhou stranu dost patrné rozmytí detailů.
Potěší široký úhel záběru, ale jinak je bohužel skoro všechno špatně. Jedná se zejména o šum a zpracování obrazu. Stromy se sice nepatlají v jednolité plochy, ale na obloze je i na ISO 80 dost jemného jasového doplněného o občasné výrazně tmavší pixely. Zbytek snímku má tendenci tentýž druh šumu aplikovat na všechny plochy.
V malém vypadá snímek hezky, ale v detailu je patrné, jak moc je rozzrněný. Zpracování obrazu opravdu není na výši.
Maximální digitální zoom skutečně nemá smysl používat. I v malém rozlišení snímek nevypadá hezky, je mdlý, rozmazaný,...

Protisvětlo

Fotografování v protisvětle nebývá snadné, zejména u kompaktů. Problémy s množstvím světla má čip, jehož dynamický rozsah nebývá vždy ideální a své si řekne i objektiv s optickými vadami. Nyní se podíváme, jak si vede Samsung WB1000.
Pokud necháte slunce prosvítat přes listy, začne mít objektiv docela problém s odlesky. Kolem slunce se vyrojí spousta červených fleků.
Pokud je však slunce na čisté obloze, problémy s odlesky jsou podstatně mírnější (fialové fleky jsou sice stejně velké, ale málo viditelné). Rovněž potěší rozumné nastavení expozice snímku, kdy je obloha exponována velmi pěkně, slunce pochopitelně dává vzniknout přepalu a krajina má sice trochu temnější (nicméně stále rozumné) nasvícení. Jako tradičně nepřesvědčí charakter jasového šumu.
Fotoaparát disponuje technologií ACB pro vyrovnávání stínů. Na LCD displeji vypadá, jako by ani nefungovala, ale v počítači na monitoru si už rozdílů jasů všimnete. Toto je základní snímek s výrazně tmavými stíny.
I přes stejné nastavení expozičního času je vidět, že kresba ve stínech je podstatně lepší, jednotlivé kmeny stromů jsou již lépe vidět. Na tomto snímku nejde vidět zvýšený šum v takto upravených oblastech, nicméně na hladkých plochách si jej všimnete.
Chromatická aberace trochu potrápí. Větším přicloněním se trochu zmírní, v této disciplíně je Samsung WB1000 zhruba v průměru. Aberuje v protisvětle, ale netrápí jej tento problém u jednodušších scén.
Na nejdelším ohnisku se chromatickou aberací vůbec nemusíte zabývat. Ta je minimální.