Samsung WB850F: fotící bezdrátová navigace?

Nabídkou ostřících režimů patří WB850F k těm zajímavějším přístrojům ve své kategorii. Co se týče autofokusu, máte zde bodové ostření, vcelku dobrou automatiku výběru ostřícího bodu, manuální výběr bodu ze 45 možných a ostření se sledováním. Pokud se sledovaný objekt nebude prudce hýbat, má přijatelnou úspěšnost. Detekce tváří je průměrná, a to ať mluvíme o její rychlosti nebo úspěšnosti. Dále můžete vedle normálního autofokusu nastavit i makro režim a manuální ostření. To upravíte šipkami vpravo a vlevo. Náhled se sice o něco zvětší, ale nepřináší žádnou informaci navíc (jde o jednoduché zvětšení výřezu, který je pak kostičkovaný). Dále jsem nepřišel na to, jak po vyfocení znovu aktivovat možnost manuálního zaostření. Je nutno vlézt do quick menu, potvrdit již vybrané manuální ostření a pak to jde. Možná je i jiný způsob, ale nepřišel jsem na něj a v manuálu také nic není.

Radost mi udělala rychlost ostření i jeho úspěšnost. Ostření je dostatečně rychlé i na nejdelším ohnisku a za špatného světla rovněž neztrácí moc rychlosti. Pokud je ostřeno na něco "normálního" a jste v dostatečné vzdálenosti, není problém ani s úspěšností. Ten jsem zaznamenal jen v makro režimu, kdy fotoaparát občas upřednostňuje spíše pozadí než objekt v popředí.

Co se týče makra, je na tom fotoaparát hodně špatně. Nejpoužitelnější je tak druhý krok zoomu (28mm ohnisko) se vzdáleností od 4 centimetrů. To ale máte stále velmi široký úhel záběru a malé 0,53× zvětšení. V normálním režimu jsou ostřící vzdálenosti od 15 cm a od 250mm ohniska si připravte alespoň 1,8 metru. V makro režimu jsou tato delší ohniska o něco lepší, fotoaparátu stačí zhruba 65 až 75 centimetrů a na telemakro výrazně doporučuji předposlední krok zoomu, kdy se dočkáte 0,47× virtuálního zvětšení. To při daném ohnisku a perspektivě dává velmi pěkné snímky s rozmazaným pozadím. Na telemakro je fotoaparát naopak docela borec.

Na následujícím snímku vidíte, že kleště jsou na snímku jen maličké a na makro není WB850F zrovna ideální fotoaparát. Na snímku si můžete všimnout trochu barevného šumu.

Samsung WB850F potěší snad každého milovníka manuálních nastavení. Fotoaparát totiž nabízí bohaté možnosti nastavení, neboť tu nenajdete jen automatiku, ale i prioritu clony, času a plný manuál. Stejně tak tu není žádný hloupý ND filtr, ale klasická irisová clona, která se zejména na širších ohniscích může dost hodit pro vylepšení kresby objektivu aniž by se ještě narazilo na difrakci (ta se začíná projevovat asi od cca F4,5). Měření expozice může být celoplošné, se zdůrazněným středem a bodové. Expozice je nastavována dobře, výjimkou jsou už tradičně výrazné stíny (např. v lese), což trápí v podstatě všechny fotoaparáty. Zde se už záporná korekce dost hodí. Tu je možno nastavit od -2 EV do +2 EV.

K dispozici je i expoziční bracketing a stejně jako u předchozího modelu WB750 už nabízí až 2EV rozdíly expozic. Citlivosti mají rozsah ISO 100 až ISO 3200, automatika končí na ISO 400 v režimu P a ISO 800 v automatice SMART, případně při zapnutí duální stabilizace. Časy mají rozsah 1/2000 s až 1 sekundu, v režimu SMART a při duální stabilizaci jste omezeni na 1/8 sekundy. V režimu priority času a plném manuálu je k dispozici až 16 sekund.

Hraniční hodnoty světelnosti objektivu patří ve své třídě jednoznačně k těm lepším a jak je vidět, i svým průběhem se řadí k tomu nejlepšímu ve třídě. Až do cca 200mm ohniska nemá konkurenci a je v podstatě vždy o 1/3 EV světelnější než cokoli jiného. Teprve od 200mm ohniska se světelnost srovnává, ale i zde patří k nadprůměru. Potěší i irisová clona s bohatými možnostmi nastavení, byť je jasné, že hodnoty přes F5,6 (a ohniska přes 320 mm) už vykazují silný vliv difrakce.

Jak už je dnes u kompaktů s CMOS čipem obvyklé, i WB850F zvládá natáčet Full HD video v rozlišení 1920×1080 pixelů při 30 snímcích za sekundu. Soubory jsou ukládány do MP4 souborů s MPEG-4 AVC/H.264 kodekem. Kvalita obrazu je slušná, videosekvence jsou dostatečně detailní.

Přicloňování je krásně plynulé, to se ale nedá moc říci o zoomování, které se občas lehce zasekává (objektiv jako by šel přes písek). Ostření je ve většině případů velmi rychlé a přesné, nicméně zoomovat z minima na maximum na jeden zátah bych moc nedoporučoval. Smear efekt neexistuje, rolling shutter je patrný, ale ne nějak vážně. Zvuk je stereo s mnoha možnostmi konfigurace. Ten může být úplně vypnutý, klasické stereo, Živý zvuk pro tlumení šumu a Přiblížení zvuku reagující na zoom. V tomto posledním případě ale máte k dispozici pouze mono zvuk. U videosekvencí lze stiskem tlačítka OK udělat pauzu a stříhat tak video prakticky už při natáčení. Využít můžete i zpomalené videosekvence.

Sami si můžete stáhnout několik ukázkových videosekvencí. Prvně je to venkovní video (54 sekund, 86 MB) a dále interiérové (63 sekund, 54 MB). K dispozici dávám i dvě zpomalené videosekvence s rychlostí 240 fps (86 sekund, 9 MB) a 480 fps (141 sekund, 9,6 MB).

Ve fotoaparátu najdete optickou stabilizaci obrazu. Tu lze doplnit i digitální formou a vznikne tak duální stabilizace (DUAL IS). Test byl proveden s expozičním časem 1/6 sekundy na vzdálenost zhruba dvou metrů a ohniskem 78 mm. Testovaný účinek tak byl zhruba něco přes 3,5 EV.

Jak vidíte, 3,5EV účinku stabilizace nedosahuje, ale i přesto sahá k mírnému nadprůměru. Digitální stabilizace přebije většinu expozičních nastavení a snižuje expoziční čas pomocí zvýšení citlivosti. I když tak byl nastaven čas 1/6 sekundy, výsledný snímek byl vyfocen s časem 1/20 sekundy. Jak jde vidět, ten už je dostatečně ostrý, ale musíte počítat s vyšší citlivostí, a tedy i vyšším šumem a odšumováním.