Sony A7R (ILCE-7R): postřehy z praxe

Recenze Sony A7R

Videorecenze fotoaparátu Sony A7R s ukázkami ovládání a testovacími Full HD videosekvencemi.

 

 

 

 

Sony A7R je na full frame fotoaparát docela malým přístrojem. Jeho zpracování je velmi dobré, působí hodně bytelně, jen poněkud designově studeně (dost "technicky"). Grip je spíše menší, ale s lehčími objektivy není držení žádný problém.

 

 

Lehkým objektivem je např. testovaný Sony FE 28-70mm F3.5-5.6 OSS (SEL2870), který nemá ani 300 gramů. Chod jeho zoomovacího i zaostřovacího kroužku je velmi hladký, a tak se fotoaparát hodně hodí i pro video, kde potěší velmi tichý autofokus. Na těle objektivu nenajdete žádné přepínače a stabilizaci i ostření tedy musíte konfigurovat přes tělo fotoaparátu.

 

 

Fotoaparát je vybaven již zmíněným 36MPx full frame senzorem, což je i na dnešní dobu hodně vysoké rozlišení. Na jeho výkony se ale podíváme až v následujících kapitolách.

 

 

Sony A7R podporuje externí blesky, sám o sobě ale není vybaven žádným. Potěší kolečko pro ovládání korekce expozice i funkční tlačítko C1. Tomu můžete vybrat téměř libovolnou funkci z menu, nicméně zrovna tu, kterou bych chtěl (spuštění nahrávání videa), tu nenajdete. Nad gripem je malý roller, jehož ovládání je trochu nepohodlné (kvůli zkosení gripu jej otáčíte o jeho hranu). Kvůli tomu, že jsem nedávno testoval Panasonic Lumix G9 s ultracitlivou spouští, mi přišlo, že ji musím mačkat opravdu hodně hluboko. Nicméně s odstupem času bych řekl, že je spoušť standardní. Připravte se na to, že závěrka je opravdu extrémně hlučná.

 

 

Poněvadž testovaný kus už měl něco za sebou, chyběla mu očnice hledáčku. Ten má 0,5" úhlopříčku a velmi slušné 0,71× zvětšení. Také jeho rozlišení 2,36 milionu bodů je stále velmi dobré. Hlavní displej je výklopný o 84° nahoru a 45° dolů, bohužel však není dotykový (to zamrzí hlavně u videa). Na zadní části si všimněte dalšího rolleru. Oba dva (přední i zadní) jsou konfigurovatelné, což se týká i dalších uživatelských tlačítek C2, C3 a několika ovladačů na zadní straně.

 

 

Fotoaparát je vybaven jen jedním slotem pro paměťové karty, přičemž si poradí s typem SD (SDHC, SDXC) i Memory Stick Pro Duo. Poněvadž je schopen fotit velké 36MPx fotografie, bylo by dobré, kdyby je uměl rychle ukládat, což bohužel neumí. Občas se stává, že musíte počkat na uložení a s fotoaparátem nelze nic dělat. Je paradoxní, že nástupce A7R II je na tom ještě hůře. Líbila se mi páčka na přepínání zaostřovacích režimů. Zejména možnost zapnout manuální ostření MF jediným stiskem je hodně pohodlná. Všimněte si opravdu hodně špatně umístěného červeného tlačítka pro spuštění nahrávání videa. Je špatně přístupné a ještě malé k tomu.

 

 

Dobrá je konektivita, která zahrnuje výstup na sluchátka i vstup pro externí mikrofon v podobě 3,5mm jacků. K dispozici je také micro USB rozhraní, přes které lze fotoaparát nabíjet a HDMI port.

 

 

Fotoaparát lze ovládat také vzdáleně pomocí Wi-Fi rozhraní. K tomu je ve fotoaparátu nainstalovaná aplikace, která vytvoří Wi-Fi síť, ke které se musíte připojit. Smartphone pak funguje jen jako ovládání, možná nastavení zahrnují akorát korekci expozice a samospoušť. Vše ostatní se nastavuje ve fotoaparátu a aplikace také nemá ráda změna fotografického režimu (když chcete např. z režimu P přejít na M). Wi-Fi umožňuje také přenos snímků z fotoaparátu do telefonu.

 

 

Krátké představení tak máme za sebou, nyní pojďme vzít Sony A7R do terénu a vyzkoušet, jak se s ním fotí.