Sony Cyber-shot DSC-T9
Nejnovějším přírůstkem do rodiny extraplochých digitálů řady T je u Sony model Cyber-shot DSC-T9. Oproti předchůdcům je vybavený optickou stabilizací obrazu Super SteadyShot, dále 6MPix rozlišením a může používat ISO až 640, což se u kompaktů příliš nevidí.
Kapitoly článku:
Digitální fotoaparát Sony Cyber-shot DSC-T9 se k nám na recenzi dostal opět v nekompletní novinářské verzi, běžný uživatel k sestavě vyfocené níže samozřejmě ještě obdrží lokalizovaný manuál. Kromě něho v krabici ještě nalezneme samotný digitál, AC adaptér, nabíječku na akumulátor, multifunkční kabel a CD se softem (registrační formulář, USB driver pro Win 98+ a Picture Package 1.6.1 pro správu obrázků - od jejich editace a mazání až po pálení na CD).
Podobně jako u předchozích modelů řady T, i pro model T9 je typická přítomnost posuvné lamely, která v sobě elegantně spojuje funkci efektní s protekční. Jak jste jistě již správně odhadli, krytka objektivu je tu pouze mechanická a po posunutí lamely nahoru se aparát také vypíná, totéž ale se zapnutím platí pro směr opačný. Obrázky je možno prohlížet rovněž v zaklapnutém stavu a lze digitál vypnout i s otevřeným krytem, to ale trochu postrádá smysl, snad by se ale podobný postup mohl hodit při focení v místech, kde by opakované cvaknutí při zapnutí působilo rušivě (divadla, přednášky, ...).
Aparát patří k těm nejštíhlejším na trhu, v kapse kalhot i saka jej prakticky necítíte a stává se tak skutečným společníkem který je v případě potřeby stále při ruce a přitom neobtěžuje svými rozměry. Pouze při úchopu je třeba dát si pozor na prsty levé ruky ochotně zasahující do objektivu.
Na čelní straně nalezneme kromě již zmíněné lamely štěrbinu pro integrovaný blesk, poměrně silnou LEDku autofokusu a objektiv Carl Zeiss Vario-Tessar. Zadní straně jako obvykle dominuje 2,5" LCD lemovaný reproduktorem, posuvným přepínačem režimů (Prohlížení, Foto, Video), kolébkově tvarovaným zoomovacím tlačítkem, knoflíkem po regulaci podsvícení a množství informací na displeji (zjasňuje a v druhém kole přidává histogram), tlačítkem Menu se zřejmou funkcí, křížovým ovladačem rozděleným na 5 samostatných podlouhlých knoflíků a dvěma tlačítky úplně dole (levé mění rozlišení či maže snímek, pravé funguje jako Play).
Na horní straně zleva nalezneme reproduktor, On/Off tlačítko, spoušť a miniaturní knoflík vypínající či zapínající stabilizaci obrazu. Závit na stativ na straně spodní je z materiálu připomínajícího buď kovově vypadající plast nebo plastově působící kov.
Pro všechna tlačítka platí, že jsou možná až příliš malá, sice efektní, ale ta velikost je místy až nepohodlná, také fakt, že některá takřka nevystupují nad povrch na lepším stisku příliš nepřidá, spoušť samotná disponuje zřetelně odlišitelným stiskem, namáčknutí je velmi lehké, domáčknutí výrazně namáhavější, takže náhodný stisk nehrozí.
Zatímco pravá strana neobsahuje nic zajímavého, na levé nalezneme jak držák na poutko, tak i posuvnou krytku za níž byla umístěna šachta na akumulátor i paměťovou kartu, opět si neodpustím rýpnutí, tradiční Memory Stick (PRO) by se tam vešel úplně klidně.
Podobně jako u předchozích modelů řady T, i pro model T9 je typická přítomnost posuvné lamely, která v sobě elegantně spojuje funkci efektní s protekční. Jak jste jistě již správně odhadli, krytka objektivu je tu pouze mechanická a po posunutí lamely nahoru se aparát také vypíná, totéž ale se zapnutím platí pro směr opačný. Obrázky je možno prohlížet rovněž v zaklapnutém stavu a lze digitál vypnout i s otevřeným krytem, to ale trochu postrádá smysl, snad by se ale podobný postup mohl hodit při focení v místech, kde by opakované cvaknutí při zapnutí působilo rušivě (divadla, přednášky, ...).
Aparát patří k těm nejštíhlejším na trhu, v kapse kalhot i saka jej prakticky necítíte a stává se tak skutečným společníkem který je v případě potřeby stále při ruce a přitom neobtěžuje svými rozměry. Pouze při úchopu je třeba dát si pozor na prsty levé ruky ochotně zasahující do objektivu.
Na čelní straně nalezneme kromě již zmíněné lamely štěrbinu pro integrovaný blesk, poměrně silnou LEDku autofokusu a objektiv Carl Zeiss Vario-Tessar. Zadní straně jako obvykle dominuje 2,5" LCD lemovaný reproduktorem, posuvným přepínačem režimů (Prohlížení, Foto, Video), kolébkově tvarovaným zoomovacím tlačítkem, knoflíkem po regulaci podsvícení a množství informací na displeji (zjasňuje a v druhém kole přidává histogram), tlačítkem Menu se zřejmou funkcí, křížovým ovladačem rozděleným na 5 samostatných podlouhlých knoflíků a dvěma tlačítky úplně dole (levé mění rozlišení či maže snímek, pravé funguje jako Play).
Na horní straně zleva nalezneme reproduktor, On/Off tlačítko, spoušť a miniaturní knoflík vypínající či zapínající stabilizaci obrazu. Závit na stativ na straně spodní je z materiálu připomínajícího buď kovově vypadající plast nebo plastově působící kov.
Pro všechna tlačítka platí, že jsou možná až příliš malá, sice efektní, ale ta velikost je místy až nepohodlná, také fakt, že některá takřka nevystupují nad povrch na lepším stisku příliš nepřidá, spoušť samotná disponuje zřetelně odlišitelným stiskem, namáčknutí je velmi lehké, domáčknutí výrazně namáhavější, takže náhodný stisk nehrozí.
Zatímco pravá strana neobsahuje nic zajímavého, na levé nalezneme jak držák na poutko, tak i posuvnou krytku za níž byla umístěna šachta na akumulátor i paměťovou kartu, opět si neodpustím rýpnutí, tradiční Memory Stick (PRO) by se tam vešel úplně klidně.
