Sony Cyber-shot H400: nekonečný 63× zoom

Fotoaparát je vybaven 1/2,3" Super HAD CCD snímačem se zbytečně vysokým rozlišením 20 megapixelů. To je už opravdu mnoho, pixely jsou maličké a máme zde tedy výrazný předpoklad pro vysoký šum, na což se hned podíváme.

I na nejnižší citlivosti ISO 80 je vidět odšumování, některé plochy jsou rozpité.

ISO 100 se od předchozího moc neliší, kvalita je podobná, snad je jen vidět trochu větší třepení linií.

U citlivosti ISO 200 začínají slábnout výraznější hrany a celkově klesá kontrast snímku.

Navýšení citlivosti na ISO 400 významně zvyšuje patlání obrazu a snižuje saturaci barev.

ISO 800 vytváří v obrazu jemné zrnění, barvy takřka neexistují.

Citlivost ISO 1600 pokračuje ve snižování saturace barev, kresba je bez detailů.

Nejvyšší citlivost ISO 3200 v podstatě nemá ani detaily, ani barvy, sotva je poznat, co bylo foceno. Raději se nyní podíváme na snímky konvertované na standardizované rozlišení 12 megapixelů.

Po snížení rozlišení už vypadá per pixel ostrost o něco lépe, ale pouze na dvou nejnižších citlivostech ISO 80 a ISO 100. Výše je to už horší, je vidět rozmývání obrazu a ztrátu barev.

Už při nejnižších citlivostech jde vidět silnější odšumování a doostřování. ISO 200 je více rozmyté a od ISO 400 je zde už jen velmi málo detailů. U vyšších citlivostí se situace pochopitelně jen zhoršuje.

Při zmenšení snímků na standardizovaných 12 MPx vypadají fotografie o něco lépe, ale i tak jde vidět, že to není ideální ani u nejnižších citlivostí. ISO 200 se dá ještě přežít, vyšší citlivosti už hodně ztrácí detaily.

Nyní se podíváme na problematiku náročného focení v protisvětle.

Bez jakýchkoli podpůrných technologií se připravte na nepříliš velký dynamický rozsah. Samozřejmě je nutné uznat, že tato scéna je v tomto ohledu velmi náročná a problémy by zde měly i mnohem větší senzory. Světla se přepalují, stíny rozmývají a najdete tu i výraznější chromatickou aberaci.

Fotoaparát disponuje technologií DRO Standard a DRO Plus, které by měly zlepšovat prokreslení ve stínech, ale v praxi jsem se nesetkal s nějak viditelnými rozdíly. Toto je výsledek s DRO Plus. Nalevo ve stínech si můžete u druhého snímku všimnout trochu slabších barev, výraznější patlání a lehké prosvětlení.

I když se občas dají odlesky trochu uklidit, není to úplně nejsnazší. Znovu zde vidíte chromatickou aberaci a rozmyté stíny. Dalším velmi nepříjemným překvapením je to, že snímky focené na výšku nejsou otočené.