Sony Cyber-shot HX5: pan téměř dokonalý
Při představení způsobil Sony Cyber-shot HX5 velký rozruch. Exmor R CMOS snímač s ultrarychlým sekvenčním snímáním, objektiv Sony Lens G s 10× optickým zoomem a 25mm ohniskem stejně jako HW HDR, Full HD video a GPS modul dávají tušit mnohé. Jaký je doopravdy?
Kapitoly článku:
- Sony Cyber-shot HX5: pan téměř dokonalý
- Autofokus, ostření, makro, expozice, foto režimy
- Videosekvence, stabilizace obrazu portréty a blesk
- Výbava, GPS a nastavení
- Digitální šum
- Sférické zkreslení, vinětace, vyvážení bílé, barvy
- Rychlost, zoom, protisvětlo
- Noční a standardní scéna
- Galerie ilustračních snímků
- Závěr
Recenzi budeme pomalu končit ilustračními snímky, na kterých uvidíte, jak fotoaparát v praxi skutečně fotí.
Fotografie sice potěší širokoúhlým ohniskem 25 mm, ale míra detailů je spíše slabší, dochází k rozpíjení obrazu, nejvzdálenější části pole se slévají do sebe.
Tady byl použit HDR režim, což lépe prosvětlilo stíny a trochu snížilo přepal na zářivce. Při citlivosti ISO 500 je na snímku už dost šumu, na kompakt to ale není zas až tak špatné.
Makro není vůbec špatné. Minimální ostřící vzdálenost je zhruba 3 centimetry, a to i na 2× zoomu, čehož jsem zde využil. Ostrost je dobrá.
Režim Redukce rozmazání pohybu zvolila bohužel až moc vysokou citlivost ISO 2000. Expoziční čas na daném ohnisku klidně mohl být i trochu delší, nižší ISO by dovolilo trochu zvýšit saturaci barev, která je slabá. Úroveň šumu je však opravdu nízká, každopádně drobné detaily jako vlasy se hodně slévají. Zde by určitě více prospěl režim Ručně držený soumrak.
S citlivostí ISO 320 je šum překvapivě malý, může za to ale také silnější odšumování, které se projevuje v rozpité kresbě, což není úplně ideální.
Opět je vidět silnější odšumování, resp. rozpitější kresbu, ale s ohledem na vysokou citlivost ISO 400 se to dá pochopit a v rámci kompaktů jde o jeden z těch lepších výsledků.
Kvalita obrazu na citlivosti ISO 160 je poměrně dobrá, opět by ale kresba mohla být ostřejší. U černého Mercedesu si můžete na kolech všimnout, jak byla odstraněna chromatická aberace.
Zde fotoaparát opět ukazuje, že na citlivost ISO 400 produkuje docela dobré snímky bez silného šumu. Hloubka ostrosti je díky malé snímací vzdálenosti poměrně krátká a bokeh je docela příjemný.
U tohoto snímku jsem měl trošku problém s výběrem ostřícího bodu, fotoaparát logicky ostřil na list dole, který byl nejblíže. To tedy není chyba fotoaparátu, ale můj "nestandardní" požadavek. Ostrost je dobrá.
Díky manuálnímu nastavení expozice si můžete dovolit pořizovat snímky s panningem i za dne. Umocňuje to ještě clonění pomocí ND filtru, který má větší hodnotu clony než irisové clony u kompaktů. Stejně bych zde ale raději viděl právě clonu irisovou.
I zde je vidět trochu rozpíjení, ale z uvedených fotografií působí poměrně detailně i ostře.
Interiérové focení bez režimů digitální stabilizace není ani přes blesk úplně nejlepší. Šum je ještě v normě, ale odšumování na křesle je velmi silné a v podstatě je tu velmi slabá kresba.
Fotografie sice potěší širokoúhlým ohniskem 25 mm, ale míra detailů je spíše slabší, dochází k rozpíjení obrazu, nejvzdálenější části pole se slévají do sebe.
Tady byl použit HDR režim, což lépe prosvětlilo stíny a trochu snížilo přepal na zářivce. Při citlivosti ISO 500 je na snímku už dost šumu, na kompakt to ale není zas až tak špatné.
Makro není vůbec špatné. Minimální ostřící vzdálenost je zhruba 3 centimetry, a to i na 2× zoomu, čehož jsem zde využil. Ostrost je dobrá.
Režim Redukce rozmazání pohybu zvolila bohužel až moc vysokou citlivost ISO 2000. Expoziční čas na daném ohnisku klidně mohl být i trochu delší, nižší ISO by dovolilo trochu zvýšit saturaci barev, která je slabá. Úroveň šumu je však opravdu nízká, každopádně drobné detaily jako vlasy se hodně slévají. Zde by určitě více prospěl režim Ručně držený soumrak.
S citlivostí ISO 320 je šum překvapivě malý, může za to ale také silnější odšumování, které se projevuje v rozpité kresbě, což není úplně ideální.
Opět je vidět silnější odšumování, resp. rozpitější kresbu, ale s ohledem na vysokou citlivost ISO 400 se to dá pochopit a v rámci kompaktů jde o jeden z těch lepších výsledků.
Kvalita obrazu na citlivosti ISO 160 je poměrně dobrá, opět by ale kresba mohla být ostřejší. U černého Mercedesu si můžete na kolech všimnout, jak byla odstraněna chromatická aberace.
Zde fotoaparát opět ukazuje, že na citlivost ISO 400 produkuje docela dobré snímky bez silného šumu. Hloubka ostrosti je díky malé snímací vzdálenosti poměrně krátká a bokeh je docela příjemný.
U tohoto snímku jsem měl trošku problém s výběrem ostřícího bodu, fotoaparát logicky ostřil na list dole, který byl nejblíže. To tedy není chyba fotoaparátu, ale můj "nestandardní" požadavek. Ostrost je dobrá.
Díky manuálnímu nastavení expozice si můžete dovolit pořizovat snímky s panningem i za dne. Umocňuje to ještě clonění pomocí ND filtru, který má větší hodnotu clony než irisové clony u kompaktů. Stejně bych zde ale raději viděl právě clonu irisovou.
I zde je vidět trochu rozpíjení, ale z uvedených fotografií působí poměrně detailně i ostře.
Interiérové focení bez režimů digitální stabilizace není ani přes blesk úplně nejlepší. Šum je ještě v normě, ale odšumování na křesle je velmi silné a v podstatě je tu velmi slabá kresba.