Sony Cyber-shot W150: solidní šikula
Poměrně oblíbené kompakty jsou z řady W od Sony. Několik modelů totiž nabízí nejrůznější rozlišení a větší rozsah zoomu začínající na poněkud širších ohniscích. My jsme vyzkoušeli třetí nejlepší typ W150 s 5× optickým zoomem a rozlišením 8 megapixelů.
Kapitoly článku:
- Sony Cyber-shot W150: solidní šikula
- Expoziční režimy a ostření
- Výbava a nastavení
- Fotografické testy
- Fotografické testy 2
- Galerie ilustračních snímků
- Závěr
Tento fotoaparát byl představen na počátku letošního roku, což je již na designu mírně vidět. Fotoaparát disponuje malým 1/2,5" Super HAD CCD čipem. Tomu ale odpovídá rozlišení, které činí "jen" 8 megapixelů. Nicméně si myslím, že toto rozlišení je stále dostatečné. Hlavním lákadlem bude asi 5× optický zoom, zejména když je celý objektiv posazen spíše do široka. Nechybí ani několik zajímavých technologií jako detekce úsměvu. Bohužel musíte zapomenout na manuální režimy nastavení expozice, což je při zajímavých vlastnostech fotoaparátu docela škoda.
Při prvním pohledu si všimnete, že na fotoaparátu vyjma LCD displeje není žádná větší plocha. Pokud zde není nějaké logo, kovový proužek, tak aspoň nechybí nálepka. K nám do redakce přišla stříbrná varianta, existuje však i černá, červená a zlatá. Zpracování fotoaparátu je poměrně dobré, ale i tak jsem neměl z přístroje úplně nejlepší pocit, za což mohla zvláštní spoušť, o které budu mluvit později.
Celou pravou půlku přední části zabírá na kompakt velký objektiv Carl Zeiss. K němu se za chvilku vrátíme. Mírně napravo od něj naleznete optický hledáček, který také trpěl na malé, zhruba 70% pokrytí. Takto budete mít na fotce mnohem více, než se původně zdá. Proto práci s hledáčkem vůbec nedoporučuji. Vedle hledáčku je ještě pomocná AF dioda. Nalevo od objektivu je integrovaný blesk. Pak už zde jen naleznete logo Sony, Cyber-shot a nálepky informující o HD rozlišení, optickém zoomu, stabilizaci, ISO 3200, funkci Smile Shutter a rozlišení 8,1 megapixelů.
Objektiv Carl Zeiss Vario-Tessar udělá velkou radost svým rozsahem ohniskových vzdáleností. Jednak nabízí 5× optický zoom, jednak je posazen do široka, takže začíná na příjemných 30 mm a končí u 150 mm. Není to tak nejširší ohnisko na trhu, rozhodně ale potěší. Méně potěší světelnost na širokém ohnisku, která má poměrně vysokou hodnotu F3,3. Naopak s hodnotou F5,2 patří k nejlepším kompaktům své kategorie na trhu, přestože tato hodnota není nikterak úžasná. Clona je jen dvoupolohová. Nejmenší hodnoty již známe, největší jsou pak F8 na nejkratším a F13 na nejdelším ohnisku. Fotoaparát disponuje stabilizací.
Navíc s adaptačním kroužkem VAD-WE podporuje použití předsádek, jak kroužek, tak i předsádky si však musíte dokoupit. Teleobjektiv VCL-D2046 nabízí 2× větší přiblížení (tedy až 300 mm), širokoúhlá předsádka VCL-D0746 pak ohnisko zkrátí na 0,75-násobek (tedy na 22,5 mm). Adaptační kroužek stojí cca 700-800 Kč, tele předsádka zhruba 2.300 Kč a širokoúhlá předsádka pak 2.000 Kč, všechny ceny jsou včetně DPH.
Seshora je vidět, že fotoaparát nepatří mezi nejtenčí. Objektiv se vysunuje jen minimálně. Úplně vpravo je ouško na provlečení poutka na ruku. Místa je tam málo, tak to jde trochu hůře než obvykle. Trochu zklamáním pro mě byla spoušť. Ta se viklala na strany, neustále roztodivně pružila a namáčknutí nemělo žádný záchytný bod. Člověk prostě mačkal spoušť, která se pod jeho prstem divně kroutila, fotoaparát pak vyhodnotil, že od jistého místa se už jedná o namáčknutí spouště, a tak začal ostřit. Nezbývalo než jen tisknout dál a pořídit snímek. Plné zmáčknutí spouště již bylo dobře rozeznatelné. Nedávno jsem držel i model W170 (totéž, akorát s 10Mpx snímačem) a spoušť se chovala stejně, takže nešlo o vadu kusu. Lze si na to zvyknout. Nepříliš dobrý pocit jsem měl i z tlačítka, kterým se fotoaparát zapíná. To je zapuštěno a dá se spustit v podstatě pouze silným zmáčknutím bříškem prstu. Po chvíli se tlačítko podvolí a sepne.
Velký 2,7" LCD displej mi udělal radost. Rozlišení 230.000 bodů (320×240 pixelů) je typické, obraz nemá vážnějších chyb a především musím ocenit skvělé pozorovací úhly. Zejména seshora je to bez chybičky, ani 80° úhel neztrácí či neinvertuje barvy. Ve směrech do stran dochází jen k minimální ztrátě kontrastu. Horší je to zespoda, kde již k mírné inverzi dochází, ale stále je to v normě. Nad displejem je optický hledáček, který má nedostatečné pokrytí a focení přes něj je tedy značně nepřesné. Vedle se pak nacházejí dvě diody informující o práci fotoaparátu.
Pravá strana je vyhrazena hlavním ovládacím prvkům. Nahoře je kolébka zoomu. S pomocí té se ohnisko ovládá dobře. Má jen několik kroků (1,0x; 1,2x; 1,4x; 1,6x; 2,0x; 2,3x; 2,7x; 3,2x; 3,7x; 4,6x a 5,0x). U jiných fotoaparátů Sony (např. kdysi testovaných H10, T300) lze zoom dávkovat ještě podrobněji. Pod kolébkou se nachází hlavní ovládací kolečko, které je trochu tužší, ale jeho ovládání jde označit slovem vyhovující.
Mnoho radosti neudělají ani tlačítka MENU a HOME. Sice trochu vystupují nad povrch, ale při jejich rozměrech a umístění to není až tak dostatečné. Tlačítko MENU vás dostane do fotografického menu, kde můžete nastavovat třeba citlivost nebo vyvážení bílé. Je trochu mixem mezi rychlým menu a klasickým plným menu. Ovládání je totiž podobné jako u rychlých menu jiných fotoaparátů (např. Canon), ale jsou zde všechny volby nastavení fotografie. Výhodou je to, že stejně jako u fotoaparátů Canon si pamatuje poslední upravovanou položku. Tlačítko HOME pak spouští plné menu včetně nastavení prezentací, zvuků, formátování karty a podobně. Prolézání v menu je trochu pomalé, jako by se zasekávalo.
Ke čtyřsměrnému ovladači nemám vážnějších výhrad. Je dostatečně vzdálen od LCD displeje, takže i šipka vpravo se dá vcelku pohodlně zmáčknout. Směr vzhůru upravuje zobrazení LCD displeje (může být včetně histogramu) nebo jej vypíná, směrem vpravo se zapíná makro režim (poměrně zbytečná věc, když mezi makro režimem a klasickým režimem není rozdíl, jde jen o prioritu ostření na blízko), směrem vpravo se nastavuje blesk a dolů pak samospoušť.
Poslední dvě tlačítka slouží k prohlížení fotografií. Levé spouští klasický režim prohlížení, bohužel tlačítko je nepříliš vhodně umístěno a více zapuštěné než tlačítko MENU. Z toho důvodu dá jeho stisk ruce docela zabrat. Druhé tlačítko pro spouštění prezentace je na tom jen o trochu lépe. Je trochu s podivem, že zrovna taková funkce si zasloužila toto místo, spouštění prezentací šlo stejně tak dobře vyřešit z prohlížecího režimu.
Levá strana je pro kompakty typická, skoro nic zde není. Hlavním prvkem je zde proužek z lesklejšího kovu, na němž je rovněž informace o 5× optickém zoomu. I zde můžete vidět, že objektiv se příliš nevysouvá.
Pravá strana je podobná té levé, hlavním rozdílem je tady ouško na provlečení poutka pro ruku. Vidíte, že fotoaparát nepatří mezi nejtenčí.
Na spodní části je zleva krytka pro akumulátor a paměťové karty, směrem doprava pak plastový závit pro stativ. Vpravo je pak zdířka pro USB kabel. Nebylo by to Sony, kdyby nemělo kabel vlastní, tedy nekompatibilní s jinými fotoaparáty. Ten má miniaturní zobáček, takže za horšího světla se dost špatně připojuje. Musí se otočit správným směrem a za menšího množství světla to skutečně nejde vidět. Stejně tak se hůře odpojuje, neboť je jištěn pojistkou. Ta se odjistí zmáčknutím konektoru, nicméně chce to výraznější stisk.
Přítomnost Li-Ion akumulátoru ničím nepřekvapí. Méně tradiční jsou však paměťové karty. Opět si zde Sony hraje svou hru a vyžaduje tedy karty Memory Stick Duo nebo Pro Duo. Ještě štěstí, že tyto karty se nabízí i ve větších kapacitách než xD karty pro fotoaparáty Olympus a také jsou o něco levnější. Nicméně volba SDHC karet by byla o něco lepší. Krytka prostoru pro karty a akumulátor dobře drží, její samovolné odjištění nehrozí.
Cyber-shot DSC-W150 se zdá být vcelku dobrým fotoaparátem. Působí spíše průměrně, což je dáno velmi zvláštní spouští a horší ergonomií malinkatých ovládacích tlačítek. Potěšil však LCD displej a širokoúhlý objektiv.
Ergonomie a rozmístění ovládacích prvků
Při prvním pohledu si všimnete, že na fotoaparátu vyjma LCD displeje není žádná větší plocha. Pokud zde není nějaké logo, kovový proužek, tak aspoň nechybí nálepka. K nám do redakce přišla stříbrná varianta, existuje však i černá, červená a zlatá. Zpracování fotoaparátu je poměrně dobré, ale i tak jsem neměl z přístroje úplně nejlepší pocit, za což mohla zvláštní spoušť, o které budu mluvit později.
Celou pravou půlku přední části zabírá na kompakt velký objektiv Carl Zeiss. K němu se za chvilku vrátíme. Mírně napravo od něj naleznete optický hledáček, který také trpěl na malé, zhruba 70% pokrytí. Takto budete mít na fotce mnohem více, než se původně zdá. Proto práci s hledáčkem vůbec nedoporučuji. Vedle hledáčku je ještě pomocná AF dioda. Nalevo od objektivu je integrovaný blesk. Pak už zde jen naleznete logo Sony, Cyber-shot a nálepky informující o HD rozlišení, optickém zoomu, stabilizaci, ISO 3200, funkci Smile Shutter a rozlišení 8,1 megapixelů.
Objektiv Carl Zeiss Vario-Tessar udělá velkou radost svým rozsahem ohniskových vzdáleností. Jednak nabízí 5× optický zoom, jednak je posazen do široka, takže začíná na příjemných 30 mm a končí u 150 mm. Není to tak nejširší ohnisko na trhu, rozhodně ale potěší. Méně potěší světelnost na širokém ohnisku, která má poměrně vysokou hodnotu F3,3. Naopak s hodnotou F5,2 patří k nejlepším kompaktům své kategorie na trhu, přestože tato hodnota není nikterak úžasná. Clona je jen dvoupolohová. Nejmenší hodnoty již známe, největší jsou pak F8 na nejkratším a F13 na nejdelším ohnisku. Fotoaparát disponuje stabilizací.
Navíc s adaptačním kroužkem VAD-WE podporuje použití předsádek, jak kroužek, tak i předsádky si však musíte dokoupit. Teleobjektiv VCL-D2046 nabízí 2× větší přiblížení (tedy až 300 mm), širokoúhlá předsádka VCL-D0746 pak ohnisko zkrátí na 0,75-násobek (tedy na 22,5 mm). Adaptační kroužek stojí cca 700-800 Kč, tele předsádka zhruba 2.300 Kč a širokoúhlá předsádka pak 2.000 Kč, všechny ceny jsou včetně DPH.
Seshora je vidět, že fotoaparát nepatří mezi nejtenčí. Objektiv se vysunuje jen minimálně. Úplně vpravo je ouško na provlečení poutka na ruku. Místa je tam málo, tak to jde trochu hůře než obvykle. Trochu zklamáním pro mě byla spoušť. Ta se viklala na strany, neustále roztodivně pružila a namáčknutí nemělo žádný záchytný bod. Člověk prostě mačkal spoušť, která se pod jeho prstem divně kroutila, fotoaparát pak vyhodnotil, že od jistého místa se už jedná o namáčknutí spouště, a tak začal ostřit. Nezbývalo než jen tisknout dál a pořídit snímek. Plné zmáčknutí spouště již bylo dobře rozeznatelné. Nedávno jsem držel i model W170 (totéž, akorát s 10Mpx snímačem) a spoušť se chovala stejně, takže nešlo o vadu kusu. Lze si na to zvyknout. Nepříliš dobrý pocit jsem měl i z tlačítka, kterým se fotoaparát zapíná. To je zapuštěno a dá se spustit v podstatě pouze silným zmáčknutím bříškem prstu. Po chvíli se tlačítko podvolí a sepne.
Velký 2,7" LCD displej mi udělal radost. Rozlišení 230.000 bodů (320×240 pixelů) je typické, obraz nemá vážnějších chyb a především musím ocenit skvělé pozorovací úhly. Zejména seshora je to bez chybičky, ani 80° úhel neztrácí či neinvertuje barvy. Ve směrech do stran dochází jen k minimální ztrátě kontrastu. Horší je to zespoda, kde již k mírné inverzi dochází, ale stále je to v normě. Nad displejem je optický hledáček, který má nedostatečné pokrytí a focení přes něj je tedy značně nepřesné. Vedle se pak nacházejí dvě diody informující o práci fotoaparátu.
Pravá strana je vyhrazena hlavním ovládacím prvkům. Nahoře je kolébka zoomu. S pomocí té se ohnisko ovládá dobře. Má jen několik kroků (1,0x; 1,2x; 1,4x; 1,6x; 2,0x; 2,3x; 2,7x; 3,2x; 3,7x; 4,6x a 5,0x). U jiných fotoaparátů Sony (např. kdysi testovaných H10, T300) lze zoom dávkovat ještě podrobněji. Pod kolébkou se nachází hlavní ovládací kolečko, které je trochu tužší, ale jeho ovládání jde označit slovem vyhovující.
Mnoho radosti neudělají ani tlačítka MENU a HOME. Sice trochu vystupují nad povrch, ale při jejich rozměrech a umístění to není až tak dostatečné. Tlačítko MENU vás dostane do fotografického menu, kde můžete nastavovat třeba citlivost nebo vyvážení bílé. Je trochu mixem mezi rychlým menu a klasickým plným menu. Ovládání je totiž podobné jako u rychlých menu jiných fotoaparátů (např. Canon), ale jsou zde všechny volby nastavení fotografie. Výhodou je to, že stejně jako u fotoaparátů Canon si pamatuje poslední upravovanou položku. Tlačítko HOME pak spouští plné menu včetně nastavení prezentací, zvuků, formátování karty a podobně. Prolézání v menu je trochu pomalé, jako by se zasekávalo.
Ke čtyřsměrnému ovladači nemám vážnějších výhrad. Je dostatečně vzdálen od LCD displeje, takže i šipka vpravo se dá vcelku pohodlně zmáčknout. Směr vzhůru upravuje zobrazení LCD displeje (může být včetně histogramu) nebo jej vypíná, směrem vpravo se zapíná makro režim (poměrně zbytečná věc, když mezi makro režimem a klasickým režimem není rozdíl, jde jen o prioritu ostření na blízko), směrem vpravo se nastavuje blesk a dolů pak samospoušť.
Poslední dvě tlačítka slouží k prohlížení fotografií. Levé spouští klasický režim prohlížení, bohužel tlačítko je nepříliš vhodně umístěno a více zapuštěné než tlačítko MENU. Z toho důvodu dá jeho stisk ruce docela zabrat. Druhé tlačítko pro spouštění prezentace je na tom jen o trochu lépe. Je trochu s podivem, že zrovna taková funkce si zasloužila toto místo, spouštění prezentací šlo stejně tak dobře vyřešit z prohlížecího režimu.
Levá strana je pro kompakty typická, skoro nic zde není. Hlavním prvkem je zde proužek z lesklejšího kovu, na němž je rovněž informace o 5× optickém zoomu. I zde můžete vidět, že objektiv se příliš nevysouvá.
Pravá strana je podobná té levé, hlavním rozdílem je tady ouško na provlečení poutka pro ruku. Vidíte, že fotoaparát nepatří mezi nejtenčí.
Na spodní části je zleva krytka pro akumulátor a paměťové karty, směrem doprava pak plastový závit pro stativ. Vpravo je pak zdířka pro USB kabel. Nebylo by to Sony, kdyby nemělo kabel vlastní, tedy nekompatibilní s jinými fotoaparáty. Ten má miniaturní zobáček, takže za horšího světla se dost špatně připojuje. Musí se otočit správným směrem a za menšího množství světla to skutečně nejde vidět. Stejně tak se hůře odpojuje, neboť je jištěn pojistkou. Ta se odjistí zmáčknutím konektoru, nicméně chce to výraznější stisk.
Přítomnost Li-Ion akumulátoru ničím nepřekvapí. Méně tradiční jsou však paměťové karty. Opět si zde Sony hraje svou hru a vyžaduje tedy karty Memory Stick Duo nebo Pro Duo. Ještě štěstí, že tyto karty se nabízí i ve větších kapacitách než xD karty pro fotoaparáty Olympus a také jsou o něco levnější. Nicméně volba SDHC karet by byla o něco lepší. Krytka prostoru pro karty a akumulátor dobře drží, její samovolné odjištění nehrozí.
Cyber-shot DSC-W150 se zdá být vcelku dobrým fotoaparátem. Působí spíše průměrně, což je dáno velmi zvláštní spouští a horší ergonomií malinkatých ovládacích tlačítek. Potěšil však LCD displej a širokoúhlý objektiv.
Technické specifikace: Sony Cyber-shot DSC-W150 | |
Snímací prvek | |
| Efektivní počet pixelů | 8,1 MPx |
| Velikost snímače | 1/2,5" Super HAD CCD (5,76×4,29 mm) |
| Rozlišení fotografií | (4:3) 3264 × 2448, 2592 x 1944, 2048 × 1536, 640 x 480 (3:2) 3264 × 2176 (16:9) 3264 × 1840, 1920 x 1080 |
| Rozlišení videa | 640x480 / 30 fps nebo 16,6 fps, 320x240 / 8,3 fps, zvuk (mono) |
| Poměr stran | 4:3, 3:2, 16:9 |
| Typ barevného filtru | RGB |
| Formát záznamu | JPEG (Exif 2.21), MPEG |
Optika fotoaparátu | |
| Značka | Carl Zeiss Vario Tessar |
| Optický zoom | 5× |
| Rozsah ohnisek (reálný) | 5 - 25 mm |
| Rozsah ohnisek (přepočet na 35mm) | 30 - 150 mm |
| Světelnost objektivu | F3,3 - F5,2 |
| Rozsah clony | F3,2 - F8 (wide), F5,2 - F13 (tele) |
| Mechanická stabilizace | ano (Super SteadyShot) |
| Elektronická stabilizace | ano (režim HI ISO) |
| Možnost použití předsádek | ano (průměr 46 mm) |
| Digitální zoom | ano, 2× |
Zaostřování | |
| Zaostřování | auto focus (vícebodové, měření na střed, bodové, detekce tváře) |
| Ostřící vzdálenost | 10 cm - nekonečno (normal i makro wide) 50 cm - nekonečno (normal i makro tele) |
| Pomocné zaostřovací světlo | ano |
Elektronická část | |
| Procesor | BIONZ |
| Měření expozice | vícebodové, bodové, na střed |
| Citlivost ISO | 80, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200 |
| Rychlost závěrky | 1/4 - 1/1600 s (automatické režimy), 1 - 1/1600 s (Program Auto režim) |
| Expoziční režimy | Auto |
| Vyvážení bílé barvy | Automaticky, Denní světlo, Zataženo, Zářivka1, Zářivka2, Zářivka3, Žárovka, Blesk |
| Scénické režimy | Soumrak, Portrét za soumraku, Zamlžení, Krajina, Pláž, Sníh, Ohňostroj, Vysoká citlivost, Smile Shutter, Pod vodou |
| Samospoušť | 2s, 10 s |
| Sériové snímání | Sekvenční snímání - 2,0 fps (100 snímků) Expoziční bracketing +/- 0,3 EV, 0,7 EV nebo 1 EV |
| Vestavěný blesk - režimy | Automatický, Vynucený blesk, Pomalá synchronizace, Bez blesku |
| Vestavěný blesk - dosah | 0,1 m - 4,2 m (wide) 0,5 m - 2,7 m (tele) |
| Externí blesk | ne |
Ostatní | |
| Hledáček | ano, optický |
| LCD displej | 2,7" LCD, 230 000 bodů (320×240 pixelů) |
| Digitální výstup | USB 2.0 (AV výstup přes multifunkční USB kabel) |
| Paměťové karty | MemoryStick Duo, MemoryStick Pro Duo, MemoryStick Pro-HG Duo |
| Interní paměť | cca 15 MB |
| Napájení | Li-Ion akumulátor NP-BG1 3,6 V, 3,4 Wh (cca 400 snímků) |
| Hmotnost | 142 gramů (bez karty a baterií), 175 gramů (s příslušenstvím) |
| Rozměry | 93,7 x 58 x 24 mm |
| Barevné varianty | stříbrná, černá, červená, růžová |
| Standardní příslušenství | Li-Ion akumulátor, USB multifunkční kabel (s AV výstupem), nabíječka + přívodní kabel, CD-ROM s plnou verzí manuálu a softwarem, okleštěná verze manuálu pro fotoaparát, poutko na ruku |
