SP-700: Automat s obrovským displejem
Není to tak dávno, kdy nás na malých kapesních digitálních fotopřístrojích ohromovaly dvoupalcové LCD displeje, přitom díky novince společnosti Olympus, modelu SP-700 se můžete již nyní těšit z obrovské třípalcové (úhlopříčka 7,6 centimetru) LCD obrazovky. Pohled na ní i zaměřování kompozice přes ní, je vskutku úchvatný, přesto je možné, že některým uživatelům bude chybět optický hledáček. Jinak tato automatická placatka představuje kombinaci šestimegapixelového snímače a pro tyto kapesní šperky typického trojnásobného optického zoomu.
Kapitoly článku:
- SP-700: Automat s obrovským displejem
- Ovládání a další popis
- Praktické zkušenosti
- Závěr
Vzhledem k velmi malému počtu ovládacích prvků se nová SP-700 ovládá velice snadno. Na horní straně najdete totiž pouze tlačítko Power pro zapínání/vypínání,přepínač mezi režimy snímání, prohlížení a videozáznamem a také tlačítko spouště okolo kterého je omotaný prstenec pro ovládání optického přiblížení.
Zadní straně pochopitelně dominuje obrovský třípalcový LCD displej, takže všechna zbývající ovládací prvky jsou natlačeny do příliš úzkého sloupce - především čtyři tlačítka (nastavení displeje a aktivace histogramu, tisku, rychlého prohlížení a nakonec mazání snímků) jsou až nečekaně mrňavá a majitelé průměrně velkých prstů budou mít nejspíše problém s jejich ovládáním. Kromě klasického kruhového voliče s potvrzováním uprostřed (jednotlivá ramena ovládají makro, režimy blesku, scény a samospoušť) zde už najdete pouze masivní uchycení pro řemínek. Na přední straně mimo dobře ukrytého do prostoru se nevysouvajícího objektivu naleznete jenom okénko blesku a symetricky seřazené průduchy mikrofonu. Pozorný divák nepřehlídne ani malý indikátor samospouště.
Na pravém boku potom najdete nad reproduktorem zdířku napájení a pod ním kombinovaný USB a A/V výstup, obé schované pod pevnými krytkami. Na spodní straně je ještě umístěn slot pro paměťovou kartu a akumulátor (s blokovacím výstupkem, takže vám baterie náhodně při otevření krytu nevypadne) a také kovový závit pro stativ.
Jak je vidět, tak většinu funkcí (od nastavení citlivosti snímače po kalibraci teploty bílé pomocí přednastavených hodnot) budete ovládat přes velmi přehledné a především graficky povedené Menu. Úvodní obrazovka je rozdělena do devíti podkapitol, jedním z nich je i klasické Menu (Mode Menu), kde nastavujete například způsob měření expozice, plochu zaostřování nebo aktivujete funkci digitálního zoomu. Také zde můžete nastavit funkci Panorama, ovšem jeden velký široký panoramatický záběr pořídíte jedině při použití karty xD-Picture Card. V dalších záložkách "klasického Menu můžete například naformátovat kartu a v Set upu zase nastavit jatyk, datum, čas nebo spustit Pixel mapping. Na posledním snímku si můžete prohlédnout, jak v praxi funguje funkce Compare and Shoot, kdy se vám v levém sloupci přímo při komponování dalšího snímku "naštosují" nad sebe předcházející čtyři snímky a můžete tak lehce zjistit, z jakého úhlu jste ještě to mimino nenafotili.
Zadní straně pochopitelně dominuje obrovský třípalcový LCD displej, takže všechna zbývající ovládací prvky jsou natlačeny do příliš úzkého sloupce - především čtyři tlačítka (nastavení displeje a aktivace histogramu, tisku, rychlého prohlížení a nakonec mazání snímků) jsou až nečekaně mrňavá a majitelé průměrně velkých prstů budou mít nejspíše problém s jejich ovládáním. Kromě klasického kruhového voliče s potvrzováním uprostřed (jednotlivá ramena ovládají makro, režimy blesku, scény a samospoušť) zde už najdete pouze masivní uchycení pro řemínek. Na přední straně mimo dobře ukrytého do prostoru se nevysouvajícího objektivu naleznete jenom okénko blesku a symetricky seřazené průduchy mikrofonu. Pozorný divák nepřehlídne ani malý indikátor samospouště.
Na pravém boku potom najdete nad reproduktorem zdířku napájení a pod ním kombinovaný USB a A/V výstup, obé schované pod pevnými krytkami. Na spodní straně je ještě umístěn slot pro paměťovou kartu a akumulátor (s blokovacím výstupkem, takže vám baterie náhodně při otevření krytu nevypadne) a také kovový závit pro stativ.
Jak je vidět, tak většinu funkcí (od nastavení citlivosti snímače po kalibraci teploty bílé pomocí přednastavených hodnot) budete ovládat přes velmi přehledné a především graficky povedené Menu. Úvodní obrazovka je rozdělena do devíti podkapitol, jedním z nich je i klasické Menu (Mode Menu), kde nastavujete například způsob měření expozice, plochu zaostřování nebo aktivujete funkci digitálního zoomu. Také zde můžete nastavit funkci Panorama, ovšem jeden velký široký panoramatický záběr pořídíte jedině při použití karty xD-Picture Card. V dalších záložkách "klasického Menu můžete například naformátovat kartu a v Set upu zase nastavit jatyk, datum, čas nebo spustit Pixel mapping. Na posledním snímku si můžete prohlédnout, jak v praxi funguje funkce Compare and Shoot, kdy se vám v levém sloupci přímo při komponování dalšího snímku "naštosují" nad sebe předcházející čtyři snímky a můžete tak lehce zjistit, z jakého úhlu jste ještě to mimino nenafotili.
