Xiaoyi 12-40mm 1:3.5-5.6

Autofokus, ostření

Objektiv umožňuje automatické i manuální ostření. Pokud jde o to manuální, již bylo řečeno, že prstenec jde sice poněkud ztuha, ale přesto hladce (rozuměj, nezadrhává se, jen je potřeba vyvinout trochu síly). Automatické ostření je velmi tiché, vydává jen mírný zvuk a zde bych chválil. Rychlost ostření závisí na spolupráci těla a objektivu, v tomto případě to stačí na 0,35 sekundy pro doostření. To je stále dosti slušná rychlost, byť na dnešní poměry už to nepatří k těm nejlepším. Pokud není doostřeno, vypadá to, že objektiv ostří poměrně dlouze, ale je to spíše pocitové. Ve výsledku zaostří obvykle za 0,6 sekundy, což není zlé.
Poněkud slabší je to ale s ostřícími vzdálenostmi. Výrobce hovoří o 35 centimetrech a v praxi je to zhruba mezi 28 až 34 centimetry. Připomeňme, že setové objektivy této kategorie se většinou pohybují u vzdáleností o nějakých pět centimetrů méně. Od přední čočky je to pak okolo 20 centimetrů a to se také projevuje na výsledném zvětšení.
To totiž po přepočtu dosahuje maximální hodnoty 0,32×, což na nějaké dobré schopnosti makra nebude stačit. Když jsem ale tradičně zkusil makro předsádku Raynox DCR-150 se 4,8 dioptrie, bylo možné ostřit již od 10 centimetrů od čočky předsádky (24 cm od čipu). Zvětšení se pak dostalo na 0,63×. To už stačí na pěkné, byť nepříliš náročné makro.

Focení makra

Na následujícím snímku sami vidíte, že zvětšení není moc velké a objektiv se na makro moc nehodí. Chce to raději makro objektiv nebo alespoň nějakou slušnou makro předsádku.

Světelnost a clona

Objektiv má tradiční světelnost F3,5-5,6, v tomto se nijak nevymyká zvyklostem své třídy. 12mm začátek ale znamená, že celý rozsah je natáhnut do širokoúhlejších ohniskových vzdáleností a proti méně širokoúhlým objektivům tak dříve dostává horší hodnoty světelnosti.
Jak je vidět na grafu, patří mezi Micro Four Thirds objektivům k těm nejméně světelným, nicméně rozdíly jsou spíše v desetinách EV (větší rozdíl jsou okolo 60mm přepočtené ohniskové vzdálenosti). Irisová clona má 7 lamel a v celém ohniskovém rozsahu lze clonit maximálně na F22.

Bokeh

Nyní se podíváme na kvalitu bokehu (rozmazaného pozadí).
Vzhledem ke světelnosti je bokeh přijatelný. Odlesky jsou středně plné, při plně otevřené cloně bych nicméně čekal kulatější tvar.
Po přiclonění se logicky zvýšila hloubka ostrosti. Bokeh je v rámci možnosti rozumný. Není ani z nejjemnějších, ale ani z těch nejnervóznějších.