Znacka Ricoh slubuje vybornu kvalitu, keby ale ta svetelnost aspon na spodku bola blizsie k cislu 3, tak by som nevahal a k mojmu Nikonu d5100 dokupil bratceka.

Zatím bych byl s předčasným nadšením opatrný, údaje vychází pouze z reklamních pláců výrobce, teprve důkladná recenze ukáže jaká je pravda.

Presne tak, svetelnosť na úrovni najslabších setových objektívov u DSLR, dá sa očakávať častá práca s vyšším ISO, toto skombinované s prdičipom 1­/2,3­" nedáva predpoklad moc kvalitných snímkov. Ostrenie je super, to treba pochváliť, ale čo z toho, že zaostrím rýchlo, keď fotka nebude nič moc.

10 MPix na 1­/2.3­" znamena 36 MPix­/cm^2 a to nie je nic hrozneho, dokonca na dnesne kompaktove pomery vyborna hodnota a nejakeho extremneho sumu by som sa rozhodne neobaval ani pri vyssich ISO.

Áno tých 10 MPix je v dnešnej dobe zriedkavo chvályhodné, faktom ale je, že fyzický rozmer čipu nepustí a keď má objektív takú zlú svetelnosť ­(f3,5 na širokom konci je veľmi slabá hodnota, reálne asi ani horšiu pri kompaktoch nepoznám­), bude sa to kompenzovať vyšším ISO a na to tak malý čip nemá moc predpoklady, tam, kde by objektív s f1,8 dal ISO 100, bude musieť dať tento foťák tak ISO 800 a to už žiadny 1­/2,3­" čip nezvláda so cťou. Inak škoda toho objektívu, pri primerane slušnom rozsahu zoomu a extra rýchlom hybridnom ostrení ­(čo sme sa zrovna bavili včera­) by to s objektívom tak f2,0­-2,4 bol super foťák.

Len doplnok: cena ­- vychádzajúc z ceny v JPN ­- by mala byť 404 eur. Aká bude realita u nás, je otázne, každopádne táto cena by mu predajnosť dosť sťažila.

Při takové světelnosti u zoomového objektivu a ceně odpovídající instalaci v kompaktu se obávám, že by optika stála za houby a stejně by bylo třeba dost clonit aby měla alespoň nějakou kresbu... Krom toho by musela dost narůst co do velikosti, a s kvalitními skly do ceny kterou by dnes skoro nikdo za 1­/2,3­" šumítko nedal... Nicméně jako kapesní UZ by to nebylo špatné :)

Presne tak, pokud by to melo mit F2,4 na nejdelsim ohnisku, znamenalo by to vstupni otvor clony 52,5­/2,4 = cca 22 milimetru. Ten objektiv by musel byt obrovsky. Takze ono je sice hezke si rici, chtel bych toto a ono, ale fyzika je fyzika.

Nepochopili sme sa. Ja som myslel ako východiskovú hodnotu svetelnosti, t.j. na širokom konci niečo od 2,0 do 2,4, nie že by rozsah mal byť od 2,0 do 2,4, to je aj mne netechnikovi jasné, že to by nešlo. Inak taký Samsung WB2000 začína tuším od f2,4 pri kompaktných rozmeroch ­(úplne zasúvateľný objektív­), obdobne Nikon P300 je veľmi malý a má objektív od f1,8.

Aha, no tak to je neco jineho. Nicmene i tak, k cemu mi je dobra svetelnost na sirokem ohnisku, kdyz na nejdelsim je stejne mizerna jako u jakehokoli jineho fotoaparatu? Krome nejsirsiho ohniska to foti skoro stejne jako ty ostatni.

Na dnešní poměry to hrozné není, ale je to pořád 3x víc, než by kompaktům slušelo ;­)
Definice absence extrémního šumu při vyšším ISO je velmi relativní :­) Pokud jí budeme chápat jako jakés takés detaily ve stínech při ISO200, pak se netřeba obávat ;)

Mám Ricoh GX100 a nemůžu si jej vynachválit, má tento čip s 10Mpx, což je bohatě dostačující a má ovládání hodné profi DSLR, klasické dva rolery pro kompletní nastavení všech parametrů, světelnost je 2,8­-4,4, ale rozsah jen 24­-72mm, nicméně je to můj nejpoužívanější rozsah i na FF zrcadle, takže spokojenost. Obraz kupodivu šumí a jsem za to rád, kromě šumu jsou tam i detaily, což se o novějších kompaktech říct nedá. Obraz z tohoto prcka je srovnatelný s výstupem s 10Mpx DSLR s běžným objektivem a navíc má plný manuál a sáňky pro blesk, co víc si přát :­-­)

Mrkněte sami, co z toho leze, je to konvert z RAWu, myslím, že to na kompakt není vůbec špatný:

http:­/­/www.fotosefrna.cz­/userFiles­/banan­-test­/klosrermanka.jpg

Skoda tej prilis silnej jpg kompresie, ale inak za dobreho svetla naozaj robi pekne fotky. Mozno ze od cipu 1­/1.75­" by som na ISO80 cakal predsa len kusocek nizsi sum. Inak vsimol som si, ze ani pri foteni do jpg skoro vobec neodsumuje, takze pri takom ISO1600 ma ten sum uz dost brutalny, ale ten sum ma prijemny nerozpatlany charakter a na fotke su stale povodne detaily, takze v specializovanych odsumovacich programoch sa s tym velmi dobre pracuje.

Komprese je má práce kvůli webu, ale jinak je to čistej konvert z RAWu. Jasně, že se dá ten šum snížit,male proč? Aby byla fotka čistá při prohlížení v 1:1 na monitoru? To je blbost, jediná fotka, která stojí za zkoumání je ta vytištěná na papíru, mám ji na A3 a vypadá luxusně, po šumu ani památky a detailů až oči přechází, dokonce i na A2 vypadá parádně a o tom to je. Ale to je na jinou diskuzi :­-­)
Pro mě je Ricoh stále nej kompakt. Koupil jsem Lumix LX­-3 a šel hned pryč, to byla tragédie, co z toho lezlo, naprosto nesrovnatelné.

Pretoze napriklad mne sa ovela viac lubia uplne ciste fotky absolutne bez sumu ­(nerozpatlane s mnozstvom ostrych detailov­). Preto sa snazim sum z fotky vzdy co najviac odstranit, ale samozrejme len do tej miery aby som neprisiel o detaily. Je jasne ze pri tlaci fotky sa sum schova pod pomerne nizke DPI, ale zase ja fotky tlacim pomerne malo.

Krasne a ciste detaily aspon co vidi moje netrenovane oko. Ovsem pravda je, ze za ostreho svetla kompakty zvyknu robit o dost lepsie fotky, nez ked je svetlo slabsie. V kazdom pripade vyborne je to. Zaujal ma ale cas 1­/950 :)

No jo, tak si čas foťák nastavil sám. Fotím téměř výhradně v prioritě clony, tu mám navolenou na předním roleru u spouště, clonu to má irisovou, ale na kresbu nemá skoro vliv, používám ji hlavně na ovlivnění HO. Ten objektiv kreslí výborně a víceméně stejně odcloněný, nebo zacloněný, také obrovská výhoda.
Je jasný, že v horším světle jde kvalita dolů, ale i tady platí, že jaký má náskok před běžnými kompakty, tak si ho udržuje i v horších světelných podmínkách, kdyby byl vynikající i v těchto podmínkách, tak už bychom DSLR skoro nepotřebovali :­-­)

Pěkná fotka. Jinak co se týče šumu, já jej například uměle přidávám do vyrenderovaných 3D scén, nejen kvůli nádechu reality, ale i proto, že to prostě lépe vypadá. Tudíž samozřejmě souhlasím s názorem, že je mnohem lepší mít trochu šumu ve fotce než rozpatlaný odšumněný blivajz.

O tom by sa dalo urcite polemizovat, ci fotka s umele pridanym sumom viac zodpoveda realite. Napriklad ja osobne ked pozeram okolo seba, tak ziadny sum vznikajuci v mojom oku nevidim. Alebo si ho aspon neuvedomujem :­) Preto pre mna osobne su fotky ovela realnejsie vtedy, ked su uplne bez sumu ­(aj pri zvecseni 1:1 na monitore­).

Viem ze renderovane ­(alebo akekolvek synteticky vygenerovane­) sceny su prilis ­"idealne­" a realite az tak nezodpovedaju, ale mne sa to prave tak paci a akykolvek sum by mi tam mne osobne prekazal.

Busy, není to už na léčení ? :­-­) Myslím to v legraci, ale fotky nikdy nebyly úplně čisté a bez šumu ­(zrna­), o to někteří jedinci snaží až v digitální éře a mě se takové fotky nelíbí, jsou až moc umělé a nepřirozené a vždy budu tvrdit, že fotka patří na papír a ne na monitor a pokud monitor, tak si ji prohlížet v nativním rozlišení monitoru a ne 1:1.
Při kdysi běžných 2Mpx se koukalo na fotky rovnou v 1:1 a stačilo to, dnes má každý tendenci to zvětšovat ve 100%, zkoumat aberaci, ostrost v rozích a podobný ptákoviny a když se ho pak člověk zeptá, co bylo na fotce, tak ani neví. Je to celý na hlavu.

Ono je to zhruba takto. Fotku beriem predovsetkym ako technicky do urcitej miery nedokonale zobrazenie skutocnosti. Rozne nedokonalosti, ak napr. posun odtienov farieb, neostrost, prepaly, a aj sum proste beriem ako technicke nedostatky tohto zobrazenia :­) Je jasne ze vsetky tieto technicke nedostatky sa mozu pouzit ako umelecky vyrazovy prostriedok ­- napriklad neostrost pozadia pre zvyraznenie hlavneho motivu, posun odtienov pre vyjadrenie nejakej svetelnej nalady a uznavam ze aj sum a prepaly mozu mat svoje vyuzitie a mozu sa na fotke hodit.

Napriklad v poslednej dobe, plnej honby za technicky dokonalou fotkou, si vsimam ze vela ludom sa zacina pacit ked fotka vyzera velmi staro a nekvalitne, tak typicky analogovo ­- nazyva sa to ­"instagram­". A uznavam, ze aj toto ma svoje nezamenitelne caro.

Ale stale si myslim, ze pokial chcem zaznamenat skutocnost ­(napr. reportazne fotky, krajinky...­) bez nejakych specialnych umeleckych ambicii, mal by byt sum na takejto fotke co najmensi, najlepsie ziadny, pretoze na fotenej scene proste ten sum nie je. A je uplne jedno ci pozeram fotku, alebo nejaky jej vyrez na monitore alebo na papieri, sum tam proste podla mna nepatri a pokial tam je, nelubi sa mi to.

Inak, ked som si kedysi nechal urobit fotku na format A4 z mojho staruckeho 2MPix fotacku, bola krasna, plna detailov a bez sumu. A tak sa mi to lubilo...

A ze niekto skuma technicku dokonalost fotky a pritom ani nevie co na nej je ... tak to je fakt na liecenie, na tom sa plne zhodneme :)

Vaše vývody jsou nepochybně logické, ale o premise se dá minimálně diskutovat. Definice, že fotka je technicky nedokonale zobrazená skutečnost, je přijatelná jen pro primitivně chápanou dokumentární fotografii. Fotograf ­(hodný tohoto označení­) se snaží, aby fotka vypadala lépe než skutečnost ­- pokud se s někým bavím a z hlavy mu roste strom z pozadí, vůbec to nevnímám ­(=skutečnost­) ale kdybych ho fotil, tak se této školácké chybě budu snažit vyhnout ­(=fotografie­). Při portrétování se taky snažím, aby model na fotce vypadal lépe ­(dokonaleji?!­), než ve skutečnosti. HDR fotka zachytí skutečnost lépe, než ji vidí lidské oko. A vůbec ­- člověk nedokáže vidět skutečnost tak, jak ji vyfotografuje rybím okem nebo naopak metrovým teleobjektivem. A co taková infrafotografie?

A to jsem ještě nerozebral klíčový pojem ­"skutečnost­" ­- je to to, co ­(patrně­) exituje kolem nás nezávisle na nás, to co vidíme, nebo to, co si myslíme, že vidíme?
:­-)

Samozrejme ohladom rybieho oka ci infra fotky mate uplnu pravdu. Podobne by ste mohli uviest akekolvek dalsie vylepsenia ktore nam priniesla fotografia a ktore umoznuju vidiet to co normalne clovek na vlastne oci len tak neuvidi, napriklad dlhu expoziciu tecucej vody, alebo rychlobeznou kamerou zachyteny nejaky okamih ­(korunka po kvapke, prestrelenie jablka nabojom...­).

Preto som vo svojom prispevku zdoraznil, ze je to zobrazenie skutocnosti, pokial tam nie je nejaky umelecky zamer. Ak chcem aby portred vyzeral lepsie ako samotny foteny clovek, alebo trebars aj jednoduche zdramatizovanie atmosfery pridanim kontrastu ­- to vsetko uz vnimam ako urcity umelecky zamer.

Ale to hlavne, co som tym chcel napisat, bolo ze podla mna sum vznikajuci vo fotaku k zobrazeniu skutocnosti ­(bez ohladu na to ako si tuto skutocnost zadefinujeme­) nepatri, ale ako umelecky zamer byt pouzity samozrejme moze.

PS: O klasickom HDR by sa dalo polemizovat, tam ide skor o to ako sa malym dynamickym rozsahom senzoru ­(a vseobecne zobrazovania­) priblizit k dynamickemu rozsahu ludskeho oka.

Souhlasím s kolegou bat1, že fotografie je velmi široký pojem ­(atd.­) a dokonce i v jednom jedinm oboru si požadavky navzájem protiřečí ­- třeba v kriminalistice se snaží o maximálně věrné snímky z místa činu a současně v neviditelném spektru hledají stopy krve okem neviditelné apod.

K zobrazení odlišnému o skutečnosti nemusí vést jen umělecký záměr, ale třeba nedosažitelnost v čase a prostoru ­(fotomontáž­) zištné důvody ­- aby prodávaná věc vypadala lákavě a nebyly vidět její nedostatky a třeba i jiné důvody, ve své podstatě opět zištné ­- pokud se dámě mého srdce vyrazil beďar, tak musí zmizet ­- myslím ten beďar na fotce :­-­)

O obecně oblíbeném omylu ohledně dynymického rozsahu oka píši níže kolegovi bat1

Zobecnil bych to tak, že fotografie je velmi široký pojem, a fotografování má mnoho oborů, které si třeba i vzájemně protiřečí. Jednou chceme z nějakého důvodu dokonalý obraz skutečnosti, jindy naopak obraz takový, jaký lidským okem nikdy neuvidíme. A všechny tyto obory mají své opodstatnění. Obecně je spojuje jen to, že pomocí nějakého přístroje zachycujeme statický obraz, který vytváří nějaký proud částic :­)
Přít se o to co je to ta ­"správná­" fotografie a jak má vypadat bychom mohli donekonečna, a přitom všichni by mohli mít svým způsobem svojí pravdu ;­)

Jen mě napadá poznámka k tomu HDR ­-> většině HDR režimů se může jenom zdát o tom, jak danou scénu zachytí lidské oko. Jeho dynamický rozsah je proti dnešní fototechnice obrovský... Samozřejmě lze dosáhnout pomocí HDR většího DR než má lidské oko, ale bez stativu, statické scény a zpracování v PC se zpravidla neobejdeme...

Obrovský dynamický rozsah lidského oka je oblíbený argument, bohužel naprosto nesmyslný. Ve skutečnosti jede o akomodaci obdoubou změně clony a změně ISO ve fotoaparátu. Člověk není schopen současně vidět jak extrémní jasy tak hluboké stíny ... ale jeho mozek je schopen si zapamatovat co viděl a vytvoří vjem podobný HDR.

To je pravda, ale skusme to vysvetlit beznemu uzivatelovi, ktory ked pozrie na cast sceny v tieni, jasne vidi co tam je a ked pozrie na cast sceny osvetlenu slnkom, tiez tam jasne vidi co tam je. Avsak ked pozrie na fotku s touto scenou, tak vidi obvykle bud ciernu plochu v tieni alebo biely prepal na slnku :­) Alebo oboje :)

Přesně tak ... pokud má ale současně v záběru oka extrémní jasy a stíny, tak se cítí oslněný a nevidí ani stíny ani jasy.

Málokdo si uvědomuje, že vidíme víc mozkem, než okem ­- oko má poměrně úzký úhel ostrého vidění, ale skrze mozek vidíme širokoúhle. Oko vnímá plošný obraz a prostorové vidění ze dvou plošných obrazů udělá zase mozek. Velmi zajímavé jsou optické klamy ­- z fotohrafického hledisk zajmeéna vnímání šedé. Pro příklad nemusím chodit daleko:
https:­/­/www.digimanie.cz­/artp.jsp?doc=909C8684481AB6E8C12572530012E13A

Mno, přiznám se, že tohle jsem nikdy dopodrobna nestudoval, asi budu muset trochu zagooglit :­)
Měl jsem za to, že jsou fotoreceptory v oku schopny ­(individuálně nebo v nějakých shlucích­) přizpůsobit svoji citlivost intenzitě dopadajícího světla, čili v podstatě něco jako je změna ISO, takže obraz s vysokým DR vznikne v reálném čase, ne postupným skládáním. Takže něco na způsob toho, co se snaží napodobit EXR čipy, které to ovšem zvládají najednou pouze pro 2 různé citlivosti a to ještě v celé ploše čipu.

Netřeba gůglit, stačí si vzpomenout ... třeby když jede proto zapadajícímu slunci, tak silnici spíš tuší než vidí, podobně v noci když potká auto.

Oka má dva druhy fotoreceptorů ­- čípky a tyčinky. Čípky vidí barevně a jen za dostatěčného světla, v šeru zapojí tyčinky a vidí černobíle. Oboje dohromady zapojit nelze a navíc se všechny receptory přizpůsobují současně ­- pokud člověk z denního světla vejde do temné místnosti, nějakou dobu trvá, než se rozkouká a naopak, když pak vyjde ven je oslněn a nevidí nic. Pokud se díváte na sluncem osvětlený dům, vidíte místo oken černé díry ... a když ktomu knu přistouíte, zahlédnete i něco zevnitř, ale za podmínky, že v záběru oka není vysoký jas.

Jistě, tyčinky ­(jasy­) a čípky ­(barvy­) jsou učivo základní školy, to není třeba nějak pitvat, proto jsem napsal zjednodušeně fotoreceptory. Ostatně jejich rozdělení z hlediska tématu není nějak podstatné. Jen mě napadá, že jsem nikdy neslyšel o tom, že nejsou používány současně. Jen čípky jsou méně citlivé, takže ve slabém světle člověk ztrácí barvocit. Rozhodně jsem ale nikde neslyšel, že by oko ­"přepínalo­", ani k tomu nevidím důvod. Stejně tak nevidím důvod, proč by se měla citlivost fotoreceptorů v oku přizpůsobovat u všech stejně. Což je přesně ta chvíle, kdy bych potřeboval googlit, abych našel nějaké publikace ohledně detailní struktury nervového spojení oka s mozkem, chemických mechanismů a principů řízení.
Ono ­"rozkoukání­" při přechodu světlo­/tma je vlastní stejně tak kamerám či foťákům v live view jako člověku, jenom kinetika chemických reakcí je o dost pomalejší než kinetika elektronické vazby, takže člověku to holt déle trvá. A narozdíl od foťáku nemá proti slunci možnost nahodit interní ND filtr, leda tak sluneční brýle :­)
Příklady jsou fajn, ale foťák vidí ještě větší kulové. Pokud se podívám do monitoru ­(klidně jedním okem­) a v místnosti je šero, lze pozorovat i okolní předměty. Mizerně, v podstatě černobíle, ale lze. Pokud na monitor namířím foťák­/kameru, je kolem akorát černo... Soustava lidské oko­-mozek je v tomto směru prostě efektivnější než snímač­-procesor foťáku. Jaký je reálný DR tyčinky nebo čípku ­(pokud to lze vůbec změřit nebo vypočítat, což předpokládám na základě znalostí probíhajících chemických reakcí asi lze­) mě nakonec nemusí až tak zajímat...

Kolega ­"It­" zagůglil ale mě nešlo ani tak o exaktní data jako o upozornění na to, že zrakový vjem ve skutečnosti vytváří mozek a samotné oko je v porovnání se soustavou objektiv­-čip relativně nedokonalé. A vnímání fotografie je oploštělé ­- když pozorujeme obraz tak ve stínech skoro nic nevidíme. Pokud ho zesvětlíme i jen v JPG, vidíme spoustu dalších podrobností a z RAWu dostaneme i to, co oko není schopno zachytit. Poikud by se podařilo propojit čip s mozkem, to by teprve byl nářez! :­-)

Omlouvám se, že nejsem ochoten googlit o uspořádání oka, ale když už jsme na stránkách pro fotografy, co takhle protáhnout diskuzi směrem: ­"Je vůbec zrcadlovka plus objektiv za cca 50 tisíc schopná vidět ve stínech vše co vidíme normálně my bez vteřinové expozice?"

A co takhle protáhnout diskuzi směrem: ?­"Je vůbec oko bez několikaminutového rozkoukávní schopno vidět to, co zaznamemá digťák za pár tisícovek během zlomku vteřiny?
:­-)

http:­/­/clarkvision.com­/imagedetail­/eye­-resolution.html

10Mp na 1­/1,75­" je ale něco trochu jiného, než na 1­/2,3­"... Taky mám doma různé kompakty, tak přibližně vím co který zvládne. Za dobrého světla fotí poměrně slušně kde co ­(i když ve stínech to bývá přece jen znát­), horší je to jakmile je třeba jít s ISO nahoru, tam se začne velmi rychle lámat chleba...