Hořčíkové slitiny jsou sice lehké a pevné, ale také poněkud křehké, takže při větším nárazu, zejména, když je nasazen velký a těžký objektiv a stroj upadne ,,nešťastným­" způsobem, může tělo prasknout. A obávám se, že český prodavač, byť mluví hezky a zajímavě, nemá na další vývoj značky nějaký podstatný vliv.

A když už bych se někdy rozhodl změnit stroj, tak bych chtěl asi toto, ­(bez ohledu na značku a cenu­). 1­/ Pouze a výhradně CSC, 2­/ FF snímač, ­(když už, tak už­), Foveon. 3­/ duální stabilizaci a FW, který by uměl pracovat s oběma najednou a kvalitou minimálně na úrovni Olyho M1 4­/ tři objektivy: a­/ Zoom 20 ­- 80­/2,8, b­/ makro 1:1­/2,8 s parametry minimálně té šedesátky, co má Oly a c­/ makro telezoom 60 ­- 300­/2,8 s možností focení makra na vzdálenost 1 m. Pokud se vám to zdá málo, ­(pro mne by to bylo optimální­), můžete přidávat a uvidíme, co se bude dít.

Já tedy tak náročný nejsem. V zásadě by mi asi stačil MFT CSC přístroj Panasonic GX80 a dokonce jsem jej chtěl před pár lety i koupit, no, nakonec jsem dal ještě přednost o dost levnějšímu řešení v podobě ­"klasického­" kompaktu.

Líbil by se mi nějaký vysoce kompaktní CSC přístroj se snímačem z CSC přístroje Panasonic GH5S, škoda, že jej Panasonic nechce použít ve více přístrojích, pouze v jednom.

Pak také podle mě není dobré již zhruba 5 let na veřejnosti ­"mávat­" s organickým snímačem, ale stále jej nepoužít. Tato záležitost má alespoň u mě určitý vliv na odklad nějakého zásadnějšího nákupu v oblasti foto, ne že ne. Nepočítám s tím, že si koupím dražší přístroj na ­"pár­" let. Pak logicky takový dražší přístroj s očekávanou technologií chci rovnou, zvláště pak, pokud se očekává, že ta technologie bude v lecčems přelomová.

Tak vývoj kompletně nové technologie není záležitost na týden, to prostě trvá roky a ještě to nějaký rok potrvá, než se to odladí. Ten organický snímač už používá kamera představená před více než půl rokem, ale pořád je to spíše testovací provoz, komerčně se bude nabízet za několik týdnů. Ve fotoaparátu ten organický snímač nečekej dříve než tak v roce 2022.

To naprosto chápu, ale netaktické je tu technologii zmiňovat, když nevím, kdy bude nasazena. Pokud ji hodlají nasadit v roce 2022, tak ji měli poprvé představit v roce 2021. Pokud ji chtěli nasadit do nějakých bezpečnostních kamer, tak ji měli úplně zatajit a spíš popsat parametry kamery ­(vznikly­-li nějaké nové v důsledku nasazení toho snímače­). Teprve až v roce konání té olympiády ­- v roce 2020, měli napsat, že tam kamery Panasonicu používají nové organické snímače, no a pak už s nasazením ve foťáku zas tak moc neotálet anebo uvést zcela pevné stanovisko, že ve foťáku organický snímač použit nebude.

Proč netaktické? Vždyť všichni zmiňují, kam se ubírá vývoj, jaké technologie se připravují a tak. Dělá se to u senzorů, procesorů, baterií, všeho. Jestli si ale někdo myslí, že když společnost ohlásí nějaký objev a bude to za pár měsíců na trhu, tak je to jeho chyba a ne chyba společnosti. Já myslím, že jsme všichni už dost velcí na to, abychom věděli, že vývoj trvá od zveřejnění konceptu ještě mnoho a mnoho let. Netaktické je zveřejňovat ty roky uvedení a pak je nesplňovat, jak to dělá třeba Musk.

No, netaktické proto, že to u někoho může vyvolat odložení nákupu. Řekne si třeba ­- proč mám mít v novém přístroji snímač se starou technologií, když se chystá snímač s novou technologií?

No je vidět, že vůbec nevíte, jak to vše funguje. Protože pokud nemohu čekat, což když nemám foťák nemohu, uvažuji, co koupit. A nebudu přece něco kupovat, co nemá další vývoj. Protože třeba nakoupím skla a budu chtít je používat u dalších modelů, což lze hlavně u stejné značky. Btw to je dnes hlavní síla Canonu, ty miliony skel všeho druhu. A za velmi dobré ceny v případě bazarových. To jiná značka prostě nemá. Trochu Nikon. A i proto kombinuji skla Canonu a foťák FUJI, protože za opticky horší skla Fuji bych vyvalil velké prachy.

Ale vždyť to je nesmysl. Netýká se tohle snad naprosto všech technologických výrobků, které kdy existovaly, které existují a které existovat budou? Všechno prochází vývojem a ať koupíš cokoli, dříve nebo později to bude nahrazeno novou technologií. S takovou logikou by sis přeci nikdy nekoupil nic. By sis přeci dnes nemohl dnes koupit auto, protože co kdybychom tu třeba za 50 let měli indukční silnice s nabíjením elektrického auta za provozu, tedy s neomezeným dojezdem, plně autonomním řízením...

Vždyť přeci v každém dnešním fotoaparátu máš technologii, která bude za pár let zastaralá, a není to jen případ Panasonic, ale i Canonu, Nikonu, Sony, Olympusu,... všech. To, že víš, co se chystá, ti dává možnost přemýšlet nad tím, zda upgrade nepozdržet, ale když ho pozdržíš, tak opět v té době bude už ve vývoji něco nového. Budeš zase čekat? Snad máš dost zkušeností na to, abys věděl, že vývoj prostě trvá. Myslet si, že když technologii vývoje organického snímače oznámili v roce 2013, tak to v roce 2015 bude na trhu, je prostě naivní.

Nedávno jsme to měli na SHW u akumulátorů. Všichni jsou vždycky na větvi z toho, že se oznámí revoluční baterka a pak pár měsíců ticho po pěšině. Ale ten vývoj prostě trvá roky, opravdu mnoho a mnoho let. Stačí se podívat, jak to bylo v minulosti. Technologie baterek mají od oznámení konceptu do reálné výroby obvykle prodlevu 15­-20 let!!! Opravdu, téměř dvě dekády od oznámení do komerčního prodeje. Rekordmanem byla asi baterka, jejíž koncepce se na trh dostala za pouhopouhých 8 let. Vývoj prostě trvá. Tak to bylo, tak to je a tak to i bude.

Osobně bych se hodně divil, kdyby se organický snímač objevil ve fotoaparátu Panasonic dříve než za nějaké 3 roky, spíše tak za 4­-5 let ­(pokud se to vůbec osvědčí a pokud to vůbec budou chtít dát do fotoaparátu­). Teď to jde na trh ve speciální testovací kameře, bude se to dále ladit dle nasbíraných zkušeností, dříve než koncem 2020 z toho nějaké pořádné poznatky nebudou, spíše později ­(naprosto revoluční nevyzkoušenou technologii jen tak do stěžejního produktu hned nedají­). Pokud bude vše OK a nebudou zaznamenány nějaké dramatické problémy, které by vyžadovaly další přepracování konceptu, možná někdy v roce 2021 se může zahájit vývoj čipu pro fotoaparát a možná v roce 2022 bychom to mohli dostat v GH7. A to je dle mého názoru best case scenario, že se neobjeví koncepční problémy s čipem. Pochopitelně se mohu mýlit, ale moc nerozumím tomu, jak jsi mohl ten čip čekat v reálném produktu už před lety. To by byl vývojářský zázrak.

A pokud bude organický snímač stejně málo stabilní v čase, jako obrazovky OLED, tak bude lepší jej nekupovat. Však už se ví, že OLED je slepá cesta a vyvíjí se microLED ­- zase z křemíku, žádná organika. Dlouhodobé stabilitě organických materiálů prostě nevěřím ­- vždyť i ty pevné plasty stárnou a křehnou...

MFT mám už teď a v těle Olyho OM D E­-M1. takže moc prostoru na vylepšení nemám. Čili ten jiný snímač je logický krok, ­(když už nějaká inovace, tak ať to za ty prachy stojí­) a pokud jde o skla, tak dnes mám rovněž tři: Makro šedesátku s přepínačem hloubky ostrosti a režimem 1:1, základní zoom 14 ­- 40­/2,8 což odpovídá 28 ­- 80­/2,8 na FF a dlouhý 40 ­- 150­/2,8, čili u FF 80 ­- 300­/ 2,8, přičemž zaostřit s tím dlouhým sklem lze od 1 m, což je na focení plachých hmyzích objektů celkem vyhovující. Takže s FF tělem bych chtěl dělat to samé a nevím, proč se to těm čtyřem rejpalům nelíbí.

Cituji úryvek: ­"základní zoom 14 ­­- 40­­/2,8 což odpovídá 28 ­­- 80­­/2,8 na FF a dlouhý 40 ­­- 150­­/2,8, čili u FF 80 ­­- 300­­/ 2,8,­"
Lehce poopravím, aby nedošlo k mýlce, v porovnání z FF máte možná 28­-80­/nikoliv 2,8 ale 5,6... a 80­-300 zase kolik? No, bingo opět 5,6... Takže s podáním obrazu z FF v mnoha velmi často používaných případech naprosto nelze výstup srovnávat. Také bych si nedovolil srovnávat výstup z nějaké digitální stěny s čímkoliv menším. Prostě jiná liga:­-­)­). Kdo nezkusí nepochopí.

Svetelnost je stejna bez ohledu na velikost snimace. Svetelnost + Citlivost + Expozicni cas jsou konstantni hodnoty jejichz kombinaci dopadne na bod stejne mnozstvi svetla. A je uplne jedno, jestli se bod nachazi na plose o velikost 1mm2 nebo 1km2.

Nicméně máme­-li FF a třeba APS­-C a použije se stejná clona a stejný čas, na FF dopadne podstatně více fotonů, tedy světla.

Dopadne adekvatne velikosti plochy. Na vetsi plochu musi dopadnout vice svetla, nez na mensi plochu, prave z duvodu rozdilnosti velikosti ploch. Bod je vsak osvetlen stejne. Svetelnost je tedy stejna.

Jenže to nic neřeší. Podstatná je kvalita fotografie a ta závisí na množství světla. Tedy logicky 2.0 na FF bude mít daleko vyšší kvalitu na 2.0 na APS­-C. A 4­/3 ani nepíšu. Protože se většinou nefotí za ideálních podmínek, že.

Vyjadroval jsem se k tvrzeni, ze F2.8 na MFT je to same jako F5.6 na FF. Coz je mylny nazor. F2.8 je stejne, at uz je kdekoliv.
Obraz tvori body a na ne pri F2.8 dopada stejne mnozstvi svetla u jakkoliv velkeho snimace.
Kvalita obrazu s velikosti plochy na ktere se zobrazuje nema se svetelnosti nic spolecneho.

Z pohledu expozice jistě, i když i zde to někteří výrobci šulí ­- typicky olouš, mívá o 1­/3 až 2­/3 EV horší sběr světla ve stejné scéně... Takže co třeba takto: Matiz je v kategorii osobních aut stejně jako třeba Mercedes S třída, ale to jak dopadne Vaše tělo po 8 hodinové jízdě při čtyřech pasažérech je docela rozdíl že. to nemluvím o třeba srážce s například srnkou. To že se s ním lehčeji parkuje v přehuštěných místech jak vidno není to stěžejní pro většinu řidičů.
A neumím si představit kolik lidí by po něm toužilo, pokud by poměr ceny mezi malým autíčkem a velkým byl velmi podobný, tehdy by se určitě v jejich očích jednalo o nesmyslně předražený výrobek podobně jako rádoby ­"Profi­" řady výrobků s MTF.

Ono dokonca ani ohnisko sa nemeni :­-­)

Ten prepocet sa deje vzdy v kontextne systemu, kombinacie telo objektiv, inak nema zmysel, nakolko fyzicke parametre objektivu sa nemenia.

To znamena => kombinacia mFT telo + 12­-40 f2.8 ­(pan vyssie udal blby rozsah­) je ekvivalentna kombinacii 24­-80 f5.6 na FF. Preco ? Pretoze s nou dosiahnete rovnaky vysledok ­(samozrejme nie laboratorne­).

To, že kvalita fotografie závisí na množství světlka na snímači, je stále dokola tupě opakovaná pověra. Ne. Závisí na množství světla, které dopadne na jednotku plochy snímače.

To samozřejmě není pravda. Vždyť jde o matematicko­/fyzikálně triviální věc. Tak jinak ­- je panorama kvalitnější než jednotlivá fotka za stejných podmínek, jen s jiným ohniskem? Samozřejmě, že je.

Pokud veznu 1 mm2 nějakého snímače a vytvořím z něho jeden snímač s 10 mm2 a druhý třeba z 30 mm, budou k tomu odpovídající objektivy se stejnou světelností a ostatní parametry skla budou upraveny podle velikosti senzoru, tak prostě větší bude mít kvalitnější fotky. Více fotonů ­- méně šumu, více informací pro tvorbu obrazu. Samozřejmě přepočtená ohniska musí být shodná.

Jde o matematicky triviální hloupost toho, kdo to poprvé vymyslel. Expozice každé buňky snímače ­(nebo každého zrnka chloridu stříbrného v citlivé vrstvě­) je naprosto nezávislá na tom, kolik světla dopadne kamsi daleko od něj. Vy do toho taháte počet pixelů, ne množství světla.

Nechce tu snad někdo tvrdit, že množství světla, které dopadne na 1 pixel snímače v mobilu při světelnosti f1,8 je stejné jako na 1 pixel FF snímače opět při f1,8?

Může být stejné za předpokladu, že velikost buněk bude stejná. Což se v dnešní době samozřejmě nikde nepoužívá.

No právě... na větší ploše máš těch bodů více, jsou větší, máš více informací, vyšší rozlišení, vyšší dynamický rozsah, menší šum a také f2,8 na větším snímači dá jinou ­(menší­) hloubku ostrosti než na tom menším.

To co rikas nema se svetelnosti v tomto kontextu nic spolecneho.
Expozici tvori svetlo a to u fotaku ovlivnujes tremi velicinami ­- ISO, Clona ­(svetelnost­), Cas
Vsechny tri udaje jsou normovane veliciny. Tedy stejne pro vsechny.

Bavíme se o dvou rozdílných věcech, z pohledu toho, aby výsledkem byla interpretace scény jako takové ty parametry opravdu slouží jako jákási definice veličin. Ale kvalita té interpretace je to co popisuji já. Tedy rozdíl dvou EV. Přeci nechcete jako jeden zatvrzelec zde chtít po větším snímači, aby více vybudil signál a tím zvýšil ISO o 2 EV, aby se mohl konečně malý rovnat většímu:­-­))

Ale objektiv si nekupujes kvoli fotkam, ale kvoli tomu aby Ti sedeli expozcine parametre. A tam je to ekvivalentne.

Fotošlechto, kecáš nesmysly, světelnost se nemění. Když si FF objektiv 2,8 nasadíš přes prostý adaptér na MFT tělo, bude světelnost opět 2,8, ale obraz bude odpovídat ne 28 ­- 80 ale 14 ­- 40 sklu FT, protože objektiv promítne na čip opět FF obraz, ale čip je menší. ­(poloviční délka i šířka­).. Něco jiného bude, když místo prosté redukce použiji redukci s optikou, potom se onisko FF objektivu změní na 14 ­- 40 a světelnost se zlepší.

Tady je někdo mimo i v matematice... Když si FF objektiv 28­-80­/2,8 nasadíš na m4­/3 tělo, budeš mít obraz ­(nikoliv jen expozici, ale i hloubku ostrosti­) odpovídající objektivu 56­-160­/5,6 na FF... a část světla ti objektiv promítne mimo snímač a zůstane tak nevyužita.

Je to presne ako pises. Ja som sa preto mFT systemu zbavil. Mam samsung Galaxy S9 s 24mm f1.5 eq a priplacat za A7III s 24mm f1.4 GM prislo ako vyhodene peniaze. Ten rozdiel je prilis maly.

Aha, tak proto se třeba vidlice na horská kola dělají z MGg slitin. To Vaše obecné tvrzení asi nebude pravdivé. Buď někdo umí s Mg nebo ne.