No tak jistě. Vše je podřízeno 8K videu a na to 20 Mpx nestačí, na to musí být min. 32 Mpx ­(anebo ještě více ­- kvůli poměru stran snímače­).

Výrobci přehodili výhybku, fotografování odjelo na vedlejší kolej.

Pro video není vyšší šum takový problém jako pro fotografii.

Řada GH byla vždycky spíš cílená na video, takže mě v zásadě trápit nemusí. Pokud bude potřeba, vyberu si něco, co je cílené na fotografii, a takových přístrojů je stále nepřeberné množství. Teď mám svého Nikona, a ještě pár let to nebudu řešit.

To je realita, nebo jen tvé zbožné přání? Šumítko by to bylo jen v případě, že by to spolupracovalo s HW a SW pro 16, nebo 20 Mpx snímač. Jenže tohle bude nutně, vzhledem k počtu pixelů, muset mít jiný procesor, který bude muset být mnohem rychlejší a výkonnější, není vyloučeno, že stroj, ve kterém to bude, bude mít procesorů víc. A omalovánky? právě naopak! Všechny snímače jsou totéž, co mozaika a platí, že čím menší jsou jednotlivé kamínky, tím jemnější je výsledná kresba. Bohužel také platí, že čím víc kamínků, tím kvalitnější a rychlejší musí být obslužný HW a SW. Takže obsloužit 20 Mpx FF snímač je mnohem snazší, než obsloužit 50 Mpx MFT. Jenže z toho 50 Mpx MFT získám mnohem preciznější kresbu, než z toho FF, za předpokladu kvalitní optiky, jenže opět platí, že čím menší je plocha, na kterou se obraz promítá, tím snazší je vyrobit špičkové sklo.

Podla mna nejde ani tak o to aky procesor bude spracovavat data zo snimaca. Ale ak by sme aj neboli spokojni s tymto postprocesingom, vzdy mame moznost pouzit RAW a ten je od postprocessingu nezavisly ­(ak neratame take uchylnosti ako odsumovany RAW­).

Je pravda, ze pri dobrom svetle ­(slnecny den napoludnie, dobre nasvietene studio­) da 50 MPix MFT snimac ostrejsi a detailnejsi vysledok, nez 20 MPix snimac tejto velkosti. Lenze ! Skus s takym snimacom fotit dynamicke sceny pri slabom svetle ­- napriklad nejake momentky z nocnej akcie. Aj pri svetelnom objektive bude treba kvoli kratkym expozicnym casom ­(aby pohybujuci sa ludia na fotkach neboli rozmazani­) pouzivat velmi vysoke ISO ­- napriklad 12800. Pri tak vysokom ISO sa bude dat z RAWu 20 MPix MFT snimaca este vysekat pouzitelna fotka, ale ak by na tomto MFT snimaci bolo az 50 MPix, tak sa vazne obavam, ze by z toho bol bud test farbosleposti alebo katastrofalna olejomalba, miestami s fialovymi zavojmi.

A o mnoho lepší výsledek, než 20 Mpx snímač FF, nebo SF. Protože při zvětšení na stejný rozměr obrazu dá ta 50 Mpx hladké linie, zatímco ty 20 Mpx budou zubaté.

To je v principe uplne jedno, aky velky je snimac. Od urciteho ISO bude 20 MPix snimac sice produkovat ­"zuby­", avsak ten ­(rovnako velky­) 50 MPix snimac uz bude sumiet tak sialene, ze nutne rozmydlenie bude vecsie, nez tie zuby z 20 MPix snimaca. Takze v konecnom dosledku bude mat obraz z 50 MPix snimaca realne nizsie rozlisenie, nez obraz z 20 MPix snimaca.

A pri rovnakej velkosti objektivu ti nepomoze ani dalsie zvecsovanie snimaca, pretoze musis dane mnozstvo svetla, zosnimane zo sceny objektivom, rozptylit na vecsiu plochu. Sice budes mat vecsie pixely, ktore na konkretnom ISO budu menej sumiet, ale vzhladom na nutnost osvetlit vecsiu plochu bude intenzita svetla na jednotku plochy snimaca mensia, a na spravnu expoziciu budes musiet pouzit umerne vyssie ISO, takze si so sumom zase tam, kde si bol pri mensom snimaci.

Sony ví co dělá, takže určitě budou mít šumění nějak zvládnuté. Protože vyrábět sice pixelově nadupaný, ale kvůli šumu v podstatě nepoužitelný snímač by byla ekonomická sebevražda. Takže bych nechal věštění z křišťálové koule a počkal si na praktické výsledky.

Já o koze, ty o voze. Zubatá kresba nesouvisí s ISO, ale s rastrem, čili pixelovou hustotou. Čím větší pixely, tím zubatější bude kresba, což poznáš v okamžiku, kdy obraz zvětšíš.

A cim mensie pixely, tym vecsi sum, ktory treba zehlit, to poznas v okamihu, ked si takyto, na vysokom ISO vyfoteny, a az do olejomalby vyzehleny obraz zvecsis. Bude mat este menej detailov ­(a bude farebne menej verny­) nez ta zubata kresba.

Takze ty stale iba o koze, ale ja o celom zaprahu, t.j. o zostave koza+voz :)

Je vtipné, když se neználek jako ty vyjadřuje k technice. :­-D Procesor je k ničemu, když už vstupní data budou stát za houby. Omalovánky lezou na vyšší ISO už ze stávajících MFT a tohle má dvakrát takovou pixelovou hustotu.

Je vtipné, když B. T. ­(blbec teoretik­), který toho o focení ví málo a o elektronice vůbec nic, tvrdí něco, co možná byla pravda před X lety. Fototranzistor, nbo fotodioda je polovodičová součástka, která produkuje sice šum, ale geometrický rozměr na množství šumu vliv prakticky nemá, naopak s čím menší plochou se pracuje, tím je šum menší. Co je podstatné, je proud, který touto součástkou protéká, čím je menší, tím menší je i šum, jenže i zmenšování proudu má své hranice, protože malý proud způsobí, že fotoprvek reaguje na změnu osvětlení i menší změnou protékajícího proudu, čili máme k dispozici slabší signál, což pak následně musí respektovat A­/D převodník, který převádí napěťové hladiny na digitální signál. A­/D převodníky jsou součástí procesoru a tudíž na procesoru, jako takovém, záleží, co z JAKÉHOKOLI čipu dostaneme. Takže když spárujete kvalitní čip s mizerným procesorem, dostanete mizerný výsledek, protože, jak je notoricky známo, o kvalitě výstupu z jakéhokoli řetězce rozhoduje jeho nejslabší článek. ­(a, pochopitelně, naopak­).

To, co pises plati iba pre CCD snimace, ktore obvykle maju na vystupe analogovy signal.
Ale CMOS snimace maju A­/D prevodnik uz priamo na sebe, takze zo snimaca ide von uz hotovy digitalny signal, ktory sa priamo uklada do RAW­-u. Tam primarna kvalita RAWu naozaj nezavisi od pouziteho procesora.

Je jedno, kde je A­/D převodník umístěn; zdroj signálu, ­(fototranzistor­), zůstává stejný. A stejné zůstávají i problémy s ním spojené, navíc, čím víc elektroniky na čipu je, tím větší je i množství odpadního tepla, takže jednoduchá struktura je snáze uchladitelná. A s teplotou stoupá i šum. Takže umístění převodníků na čip jako nějakou třeskutou výhodu nevidím.

To praveze ani zdaleka nie je jedno. Vysledny sum nie je tvoreny len sumom samotneho pixela, ale aj sumom vsetkych dalsich analogovych obvodov. Pri CCD snimacoch sa analogova hodnota elektrickeho naboja z kazdeho pixela najprv posuva v posuvnych registroch na okraj snimaca, kde sa meni napetie. Toto napetie ide niekolkocentrimetrovym spojom do procesora, v a az tu sa spracuje A­/D prevodnikom.

A vsetky tieto cesticky su zdrojom dalsieho sumu ­- hlavne rusenia od okolitych obvodov, napr. od samotneho procesora ­(a ten je VELKYM zdrojom rusenia!­). Cim je uzitocny prenasany signal mensi ­(t.j. cim mensi naboj sa nacita z pixela­), tym je sum sposobeny rusenim voci uzitocnemu signalu vecsi. A teda cim viac sa musi signal pre A­/D prevodom zosilnit ­(cim vyssie ISO­), tym viac sa tento sum indukovany po ceste prejavi.

Naproti tomu ak je A­/D prevodnik priamo na snimaci, naboj z pixela sa nemusi nikam zlozito prenasat ­(ziadne analogove posuvne registre, ziadne niekolkocentimetrove cesticky do procesora­) ale rovno z pixela ide do A­/D prevodnika, a dalej sa uz prenasa v cisto digitalnej podobne, na ktoru uz rusenie nema ziadny vplyv.

Je teoreticky pravda, ze cim viac obvodov na snimaci, tym sa viac snimac zohrieva. Ale prax je uplna opacna ­- CCD snimacie sa kvoli nutnosti pouzivania analogovych posuvnych registrov zahrievali ovela viac. CMOS je technologia umoznujuca pracovat s velmi nizkym odberom prudu, a celkovy stratovy vykon snimaca je preto ovela nizsi a CMOS snimace sa paradoxne zahrievaju ovela menej, nez CCD snimace rovnakej velkosti a rozlisenia.

A­/D prevodnik na snimaci je preto jednoznacna vyhoda. Aj z hladiska zahrievania, a aj z hladiska cistoty a nezasumenosti fotky, hlavne na vysokych ISO, kde je to najviac kriticke.

Platí stále, že SNR je u malých bodů horší ­(menší­) než u větších bodů, při stejně osvětlené scéně. Entropie je stejná u malého i velkého bodu, neb šum je nahodilý a jeho Suma pomele jednotlivé příspěvky šumu mezi sebou ;­) Zatímco užitečný signál ­(kvanta fotonů­) s větší plochou rostou s druhou mocninou. Ještě jinak, co největší bod a dobře osvětlená scéna je nejlepší na ­"likvidaci­" šumu.
Pokud chcete jít cestou menších bodů, musíte mít taky lepší sensory s menším vlastním šumem, fyzika je pořád stejná..

Ano, to je pravda. Jenže je také pravda, že základní šum je možno snížit použitím vhodnějšího materiálu na výrobu polovodičové struktury. Protože co je naprosto nemyslitelné s germaniem, nebo křemíkem, dá se zvládnou s GaAs a sloučenin, které se hodí na výrobu polovodičů neustále přibývá.

U snímače a7S III se nezměnilo proti minulým generacím nic. Je­-li pravda, že a7S III má proti minulým generacím BSI­-CMOS snímač, tak to zřejmě nemá žádný vliv, je­-li na FF snímači ­"jen­" 12 Mpx.

Zatímco rozdíl např. mezi a7R I a a7R IV nějaký je a není zanedbatelný.

Tedy vzhledem k tomu, že snímač a7S se za ty roky neposunul nikam a snímač a7R přeci jenom ano, přičemž platí, že a1 má něco podobného ­- tj. snímač s velmi velkým rozlišením, tak je dost dobře možné, že a1 nějakým způsobem dotáhne a7S III.

Na nizkych ISO je A7R IV vdaka vyssiemu rozliseniu jasnym vitazom, o tom nieto ziadnych pochyb.

Ale na vyssich ISO ma A7S III stale navrch. Nahodil som si na dprevew testovaci obrazok a na ISO 51600 a viac uz bolo vidno rozdiel v prospech A7S. Oba uz boli riadne zasumene, ale A7S si stale dokazal drzat verne farby. Kdezto A7R IV uz zacinal chytat neprijemne hrudkovanie a vseliake falosne farebne odtiene, hlavne na tmavsich plochach.

Takze zaver ako obvykle ­- ani jeden z nich nie je obecne lepsi ci horsi, vzdy zalezi na preferenciach a potrebach uzivatela.

ISO 51600? Na to fakt někdo fotí? :­-D

Tvůj Nikon, ­(nejlepší na světě­) to snad neumí?

Já se, ty nefotící hňupe, neptám na to, co zařízení umí. Přečti si to ještě jednou, a pokud ti to ani poté nedojde, pak jsi příliš hloupý na to, abys žil.

Jako obvykle. Když dojdou argumenty, nastupují urážky. Sám sobě dáváš vizitku burana.