Presne, tiež nechápem prečo aj Nikon nespraví malé pevné sklá aj keby mali svetelnosť 2,8 za cca 500€
Kupovať 20mm 1,8 pre Zko za cenu okolo 1000­-1200€ je pre bežného človeka mimo všetkého.
Škoda že Nikon takto padá na hubu.

Kompaktní 28mm a 40mm jsou v roadmapě, patrně by se mohly představit už letos. Tady byla ale řeč o DX objektivech.

Viem že som reagoval na koment ktorý spomína DX formát. Ale sony predstavil sklá pre FF. Nikon má pevné sklá ktoré sú celkom dlhé. Keď sa pozriem na staré skla 20 2,8D ktoré boli fajn malé sklá. Toto Nikonu tiež chýba.
A to že Nikon zaspal dobu nebudeme už komentovať, i keď sa teraz snaží dobehnúť konkurenciu.
Uvidíme aký bude Z8.

Ano, chybí mu to. Ale nemůže mít přeci plnou nabídku objektivů, když se ten systém představil před 2,5 rokem. Ostatně i Sony trvalo 7,5 roku, než přišlo s těmito objektivy. Nikon přeci nemůže za 2,5 roku stihnout to, na co Sony potřebovalo 7,5 roku. A potřebuje se soustředit především na ty nejpotřebnější objektivy, což je trojice F2,8, nějaké základní F4 zoomy, pevné F1,8, nějaké více světelné F1,4­/1,2 ­(50 a 85mm­), pak nějaké tele... Tohle je potřeba kriticky od začátku, nějaké kompaktní pevné F2,8 nejsou až tak důležité. Nice to have... ale na tom ten systém nestojí. Jak zájmem o takové objektivy, tak finančně ­- pro Nikon je mnohem lepší do začátku vyvinout kriticky důležité objektivy, které prodá za 40­-70 tisíc než nekritické objektivy, které prodá za 15 tisíc. A vůbec nedává smysl vyvíjet to nyní pro DX, aby to prodal za 6 tisíc. V roce 2025, pokud bude v zisku, proč ne.

Kdyby chtěl Nikon nalákat APS­-C uživatele na FF, tak by místo řady F1.8 monofokálů uvedl řadu s F2.5, která by stačila i náročnějšímu zájemci, ale byla by o cca 1­/3 menší a lehčí. A jistě i cenově přijatelnější = dobře by se prodávala a rozšířila by prodeje těl Z50+Z6 ­(a chystané Z30­), což je právě to, co by Nikon potřeboval. Kolik lidí si koupí ty nové F1.2­/F1.4 behemoty? Moc ne. Jestli chtěli jít cestou, kdy prioritizují profi optiku, tak právě proto měli svůj nový formát otevřít, aby jim Sigma, Tamron, Samyang, Laowa přitáhli zákazníky přes nižší cenový segment. Ale kdepak, to Nikon nedopustí a pomalu se bude lopotit s vývojem kde čeho. A tak jim utíkají peníze a zákazníci ke konkurenci ­(Canon + Sony­). A je to škoda...

to srovnání Sony a Nikonu v letech je nesmyslné, každý začal něčím jiným. Třeba Sony už v roce 2013 vydalo stejně kompaktní FE 35­/2,8 https:­/­/www.fotolab.cz­/produkty­/sony­-zeiss­-sonnar­-t­-fe­-35mm­-f­-2­-8­-za ...ale to bylo v době, kdy už bylo APS­-C zoomy i pevnými skly slušně zasklené. Samyang už také nějaký čas ­(tuším první od 2017­) dělá pro Sony FE podobně kompaktní AF 18­/2,8, 24­/2,8 a 35­/2,8 takže je šance i pro Nikon, že je Samyang přebajonetuje ... i když do Nikon Z se kvůli uzamčenému protokolu komunikace těla s objektivem ostatní výrobci zatím nějak nehrnou.

Proč nesmyslné? Nikon prostě za třetinu času nemůže mít stejné množství objektivů ­(obzvlášť ve své finanční situaci­). Ani Canon jich nemá tolik, co má Sony. Všechny firmy se snaží ze začátku pokrývat především ty nejdůležitější objektivy. Základ bývá podobný. Nikdo nezačne nový systém s plnou nabídkou makro objektivů, pancaků, sportovních teleobjektivů a podobně. Pokrývají se především F2,8 a F4 zoomy, pevná skla F1,8 a 50mm a 85mm F1,4­/1,2, nějaký ten ultrazoom a telezoomy. Že se tam občas objeví nějaký exot dříve nebo něco základního trochu později, na tom nic zásadního nemění ­(to jsou akorát ty pověstné výjimky potvrzující pravidlo­). Ale stavět systém s kompletní nabídkou specialitek je nesmysl. Pár jich být může ­(Nikon má takto např. 58­/0,95­), ale důležité je pokrýt kritický základ. I Sony tam mělo pár výjimek, třeba poměrně brzy makro a kompaktní objektiv, naopak poněkud později F2,8 zoomy.

myslel jsem to tak, že Sony se v čase proměňovalo a ambice se zvyšovaly postupně, zatímco Nikon nastoupil do FF CSC rovnou s úmyslem atakovat profesionální segment. Prostě 7,5 roku u Sony bych nepoužíval jako etalon, Sony před 7,5 lety nebylo ani náhodou v situaci ve které je dnes Nikon. Sony mělo čas a mohlo si ­"hrát­", Nikon ho už bohužel nemá a měl by makat jestli se chce udržet. Pokud se chce atraktivně zasklít až za 7,5 roku, tak to může rovnou zabalit... Můj názor.

No však právě. Vždyť to sám říkáte. Nikon musí makat, aby se udržel. Takže musí honem udělat co nejrychleji nabídku takovou, která bude mít vysoké marže ve vysokém počtu. Ne soustředit se základní objektivy, na kterých vydělá nula nula nic. Sem tam nějaký takový přihodit rozhodně ničemu neuškodí, ale zasklít primárně kompaktní low­-end a pak jít na high­-end, to je cesta k ­"balení­".

Ale to přeci ­(snad­) nikdo netvrdí. Smyslem je vedle high­-endu vyvíjet v rozumné míře i low­-end za účelem smysluplné diverzifikace nabídky. A přesně tohle Nikon nedělá. Aktuální low­-end nabídka Nikonu je proti jeho high­-endu opravdu velmi chudý bráška.

Problém je, že Nikon není obklopen vzduchoprázdnem. Nakonec se při této strategii stane, že mu všechny potencionální zákazníky low­-endu vyfoukne konkurence a zvonec konec.

Když odhlédneme od toho, že Fujifilm nabízí v podstatě jen CSC ­(OK, dobrá­), tak ale Fujifilm má ten CSC segment solidně diverzifikovaný, na rozdíl od Nikonu.

"Smyslem je vedle high​­-endu vyvíjet v rozumné míře i low​­-end za účelem smysluplné diverzifikace nabídky.­"

Ano, mít mírnou nabídku i v low­-endu ničemu neškodí. Primární je ale teď se soustředit na high­-end, kde lze získat finance. Když se bude soustředit na low­-end, tak sice potěší zákazníky low­-endu, ale těch není mnoho a nedokážou Nikonu dostatečně rychle zaplatit náklady, pokud vůbec. Takže by to skončilo tak, že bychom od Nikonu neměli nejen low­-end, ale ani high­-end, protože by zkrachoval.

"Nakonec se při této strategii stane, že mu všechny potencionální zákazníky low​­-endu vyfoukne konkurence a zvonec konec. ­"

Zvonec konec nastane především tehdy, když si nechá proklouznout zákazníky v high­-endu, ne low­-endu. Zvonec konec z low­-endu nebude důvodem, nemá jak. Jak můžeš zkrachovat z důvodu, že nejsi na trhu, na kterém se nedá pořádně vydělat? Naopak, to ti spíše pomůže přežít. Pořád tytéž chyby v ekonomickém uvažování. Když máš stabilní high­-end, pak si můžeš dovolit hrát si na trzích, které jsou malé a které mají malé marže. Ale nemůžeš to dělat, když ti teče do bot.

Zkusme trochu matematiky, ať ti to dojde. Vánoční trhy, stánek. Platíš pronájem 1200 Kč­/denně. Máš tam jednoho člověka 10 hodin, plat 80 Kč­/hod, tedy 800 Kč denně. To máš náklady 2000 Kč­/den. Fixní náklad. Nezávislý na počtu prodaných věcí. Teď tam prodáváš nějaký produkt, jedno co to je. Výrobní náklady 80 Kč, prodejní cena 100 Kč. Tedy ­"zisk­" na kusu 20 Kč ­(marže 25 % vzhledem k nákladům­). Ale pozor, ty nemáš náklady jen 80 Kč na kus, ale také ty fixní náklady. Takže ty musíš prodat 100 kusů tohoto produktu ­(100×20 Kč = 2000 Kč­), tedy zboží za 10000 Kč, abys teprve dosáhl hranici ziskovosti. Když prodáš zboží za 10000 Kč, tak jsi nevydělal ještě ani korunu. Ani korunu! Teprve jsi zaplatil náklady. Teprve na 101. produktu máš první zisk 20 Kč. Na příjmech 10100 Kč máš zisk 20 Kč! Tedy marži 20Kč­/101kusů = necelých 20 haléřů na kusu. Ne 20 Kč! Po 101 kusech jsi na průměru 20 haléřů za kus. 20 haléřů! Když prodáš 200 kusů ­(100 navíc­), budeš mít teprve 2000Kč­/200 = 10 Kč­/kus.

Tak a teď si tedy vysvětleme low­-end. Tvá idea je, že levnější produkt přinese více zákazníků. OK. Zkusme nejprve jen slevu našeho produktu. Zůstane stejný. Takže místo 100 Kč ho budeme prodávat třeba za 85 Kč? Not a big deal. 85­/80 = 6,25% marže, pokud bereme jen výrobní náklady. Cena o něco nižší, možná pár lidí přesvědčí. Jenže nákladově to máš 5 Kč­/kus. A... pořád tu jsou fixní náklady. Ty 2000 Kč potřebuješ získat, abys byl vůbec na nule. Takže potřebuješ prodat ne 100 kusů, ale 400 kusů! Potřebuješ prodat zboží za 400×85Kč = 34000 Kč, abys byl na nule. Teprve pak po 400 kusech budeš v zisku. Do té doby krvácíš. Myslíš, že ti slevou ze 100 na 85 Kč stoupne prodej na 4násobek? To asi ne. Teprve 401. produkt tě dá do zisku. Musíš prodat zboží za 34085 Kč, abys dostal prvních 5 Kč zisku! Cožpak to nevidíš? Musíš prodat mnohem mnohem větší objem, musíš mít násobně více zákazníků, aby ses s levným zbožím vůbec dostal do plusu. A když toho dosáhneš, tak z každého prodaného kusu máš stále skoro nic navíc.

A když prodáš 100 kusů nad plán, který je už sám o sobě 4krát tak větší? No v prvním případě jsi měl 2000 Kč k dobru, zde máš 500 Kč k dobru. Na 500 prodaných kusech ­(400+100­). Takže zatímco tam to byla výsledná marže 10 Kč­/kus, zde je 1 Kč­/kus. Na zboží, které stojí 85 Kč. Když to bude dvojnásobek ­(800 kusů­), tak máš sice 2000 Kč, ale na 800 prodaných kusech... 2,5Kč­/kus. Prodáš 4krát tolik, ale budeš mít 4krát menší marži na kusu. To je byznys :­-­) Ten low­-end teda sype jak blázen, ti řeknu :­-D

Půjdeš tedy do skutečného low­-endu. Výrobní náklady třeba 40 Kč. Dobrá, ale tak je to low­-end. Nemůžeš jít na high­-endovou cenu a high­-endové marže. Nastřelíš si třeba 45 Kč. To už máme 12,5% marži ve vztahu k výrobním nákladům. Dvakrát tolik co v předchozím případě. Ale pořád je to 5 Kč­/kus. Pořád potřebuješ prodat 400 kusů, abys nebyl ve ztrátě. Žádný zisk! Jen nebýt ve ztrátě. Tak jako obchodník nastřelíš třeba 50 Kč. To už máme 25% marži vzhledem k nákladům, stejně jako jsme to měli v prvním případě v high­-endu. Jenže je to 10 Kč­/kus. Takže potřebuješ prodat 200 kusů ­(potřebuješ zaplatit fixní náklady 2000 Kč­), tedy opět zboží za 10000 Kč, aby ses dostal na a nad nulu. Takže při stejných procentuálních maržích potřebuješ 2krát tak větší low­-endový trh než high­-endový. Ale je 2krát větší? Dokážeš low­-end prodat s takovými maržemi? Nebo budeš muset s cenou níž? A pak na každém kusu menší marže, adekvátně tomu nutnost prodat větší počet kusů, abys byl na nule, a každý ziskový kus navíc bude přinášet mnohem menší zisk celkově...

já jsem vždy na téhle straně, také chápu jak funguje volný trh, poptávka nabídka, rentabilita ... a tedy proč low­-end v podstatě zanikl, jsem s tim smířený a sám jsem toho příkladem ­- přešel jsem z APS­-C na FF ­(a dávám palec nahoru za to vysvětlení ­- které asi u jiných nepadne na úrodnou půdu :­-D ­), ale ­(krom prestiže a udržování svého jména v povědomí širší veřejnosti­) mě napadá ještě jeden důvod, proč by mohl být pro výrobce přínosný a pokud má na to volné kapacity ­(což Nikon nemá­), tak by mohl mít zájem držet jej při životě v míře, která se rentuje alespoň na nulu ­- a to je přilákání, zachycení a ­"vychování­" potenciálních upgraderů pro vyšší ­(FF­) modely svého systému. Roky letí a je třeba oslovovat neustále i nové zákazníky ­(aby ti staří nevymřeli a pak nic...­) a málokdo začne z ničeho ­(z telefonu­) rovnou na FF za 50 tisíc. Takové APS­-C za 15 tis může být dobrý nástup... Ne nadarmo se tak low­-endu říká také Entry­-level, to myslím vystihuje přesně...

V zásadě s tím entry­-level souhlasím, jen bych chtěl podotknout, že se nám zde objevují dva argumenty, které v zásadě dávají smysl, ale jdou proti sobě ­(resp. se navzájem oslabují­).

1­) DX objektivů je málo, majitel DX nekupuje FX objektivy
2­) DX objektivů je málo, nebudou majitelé DX, kteří by přešli na FX

Obojí dává smysl, obojí jde ale částečně proti sobě. Pokud argumentujeme jedním, podrýváme druhý argument a naopak. Pokud tedy platí 1, že majitel DX kupuje jen DX objektivy ­(a tam pravda, nemá zrovna moc na výběr­), tak co takového uživatele bude tlačit k bodu 2? Jestli má DX objektivy v zásadě nepoužitelné na FX ­(ne, že by to fyzicky nešlo, ale asi si nebudeme pořizovat FX, abychom na tom používali 16­-50mm v DX režimu­), tak mu může být úplně jedno, zda při přechodu půjde do Nikonu, Canonu, Sony, Panasonicu... U Nikonu ho nic nedrží. Nemá nic, co by využil u FX. Takže možná nějaká loajalita, ale s tou bych příliš nepočítal. U části majitelů jistě ano, u všech jistě ne.

Takže pokud má platit 2, tedy DX má sloužit jako vstup do FX, tak tam musí být důvod pro něco takového ­(pokud by to bylo tím, že mu FX přijde jako nejlepší volba v rámci konkurence, tak vlastnictví DX se na tom neprojeví, protože by si to koupil tak či tak­). Pokud člověk nemá žádnou FX součástku, tak se zvyšuje šance, že změní značku. Takže o přechodu z DX na FX budeme nejspíš hovořit především o takových uživatelích ­(podotýkám, ne výhradně­), kteří si pořídili nějaký FX objektiv. Pak ale neplatí 1, že si uživatelé DX nekupují FX objektivy, a že na DX nejsou objektivy, když si majitelé DX pořizují objektivy FX.

Takže buď majitelé DX nemají objektivy ­(širokou nabídku DX­), nekupují si FX, ale pak také nemají důvod udělat přechod DX>FX ­(a pokud ho mají, tak důvodem není vlastnictví DX­), nebo mají důvod pro přechod DX>FX díky vlastnictví FX objektivů, a pak tedy mají dostatečnou šíři objektivů a FX si kupují.

Jasně, ono to bude všecko mezi. Zaplete se nám tam občas loajalita ke značce, občas si DX majitel koupí FX, občas tohle a tamto... Je tak na místě se ptát, zda nám vývoj nepříliš lukrativních DX objektivů natolik zvýší prodeje DX, aby tu bylo tak obrovské množství lidí, kteří si současně občas přikoupí i nějaký ten FX, aby tedy opravdu měli v budoucnu důvod k přechodu na FX a ne na jinou značku. Stojí to za to? Není opravdu lepší se soustředit na high­-end, než plýtvat zdroje na možných pár zákazníků? Jasně, také si myslím, že by měl Nikon občas ukázat, že na tyhle lidi myslí. V tom souhlasím. Ale soustředit se na ně, to by ho přivedlo spíše ke krachu.

tak na to už těžko odpovídat, jestli na to už nejdete moc vědecko analyticky :­-D Podle mě by měl být crop ­(když je­) zasklený uspokojivě a pokud je uživatel ambiciózní ­(což je možné, když v dnešní době přešel z telefonu na foťák­), pak mu to dost možná přestane po čase stačit a půjde výš sám, bez nějakého nutného impulzu od výrobce fototechniky. Já to měl také tak. APS­-C jsem měl perfektně zasklený kvalitními cropovými skly, chtěl jsem ale víc, tak jsem pořídil FF nejprve jen s hodně světelnou padesátkou a tím jsem crop jen na tomhle ohnisku nějaký čas doplňoval ­(protože na tak malou HO při takové ostrosti a čistotě bych se na cropu nikdy nedostal­). Přednosti se ale rychle ukázaly a začal jsem se cítit tím jedním ohniskem omezovaný, tak jsem začal zasklení rozšiřovat. Dnes už to mám naopak. FF mám dobře zasklený a crop jsem si nechal s několika málo objektivy na pěší výlety. Nemyslím, že bych v tomhle byl nějaký ojedinělý případ.

No ale Nikon to takto musí analyzovat. Ten si nemůže jen tak říci ­"bylo by krásné mít zasklený DX­". To je naprosto jasné, že by to bylo krásné, to ví všichni. O tom tady vůbec nemusíme diskutovat. Je jasné, že je dobré mít více objektivů na výběr. Ale musíme si pokládat otázku, zda to má smysl. A Nikon se na to sám sebe musí ptát. A musí brát do úvahy všechny věci.

Dá se DX prodat se ziskem nebo to bude jen ztrátové? Z těch lidí, kteří si koupí DX, bude dostatečný počet lidí, kteří přejdou na FX? Na náš FX? Když to bude ztrátové, bude možné to nahnat na přechodu na FX? Bude těch lidí dost? Zadotuje nám FX systém DX? Kdy se to stane? A stane se to vůbec? Když teď vyvineme DX objektiv, nebudeme mít zdroje na investici do vývoje FX objektivu, jaké jsou očekávané návratnosti obou, o kolik takto přijdeme? Máme tu FTZ, budou lidé adaptovat staré DSLR DX­/FX objektivy? Pokud ano, v jakém množství? Budou možnost adaptace považovat za snesitelnou nebo to bude nepřekonatelná překážka? Atd, atd... To rozhodnutí v takových společnostech musí brát do úvahy všechno. A přesto občas firmy udělají botu, když to odhadnou špatně.

Poznámky:
Pokud teď začnou vyvíjet nový DX objektiv, ten bude hotový tak 2022­/2023. Takže zákazníci ho budou kupovat tak 2023+. Kdy takový zákazník přejde z DX na FX? Za 5 let? Dříve asi ne, pokud vůbec. Takže když v roce 2021 investuji do DX objektivu, na kterém nic nevydělám, ty peníze uvidím možná tak v roce 2028, pokud ­(a zde chci zvýraznit POKUD­) ten člověk bude chtít přejít na FX a POKUD nezmění značku.

Ano, bylo by to krásné, ale těch POKUD je tam nepříjemně moc a návratnost se posune do budoucnosti, která možná ani nebude existovat, protože ty peníze nemám teď. Jinak řečeno, pro Nikon by bylo nejspíš likvidační teď se ve větším starat o zákazníky, kteří... pokud se nic nepokazí a vše půjde dobře... vydělají Nikonu až koncem tohoto desetiletí. Jasně, že třeba nějaký pěkný DX pancake by byl super, a hodit aspoň aspoň jeden DX objektiv za 1,5 roku by moc neuškodilo, aby ten systém nezabil dříve, než začne vůbec trochu existovat. Ale cíleně zasklívat DX by vedlo akorát ke krachu Nikonu.

tak Nikon je jednoduše v situaci, že si rozšiřování cropu teď jednoduše nemůže dovolit ať by to bylo dobré, nebo ne, tím bych to asi uzavřel :­-)

Ale vždyť Nikon nikdy nerozšiřoval nabídku ­"lepších­" objektivů ani u DX DSLR ! Za celá ta léta vydal ze světelných pevných objektivů jen 1 sklo !!! Levnou DX 35­/1,8... Pak tam byly 2 pevné makro skla 60­/2,8 + 85­/3,5 a z lepších ­"profi­" zoomů jen 17­-50­/2,8 z roku 2003 a pak až 16­-80­/2,8­-4 vydaná až tuším v r. 2015... tj. po 12 letech. Jinak jen samé seťáky v několika verzích + širokorozsahové zoomy f3,5­-5,6 či teleobjektivy s f 4,5­-5,6­/6,3... toť vše.

Tak můžeme jen Nikonu popřát hodně štěstí!

Historicky nikdy nebyl fotoaparát jenom high­-end ­(ani v analogu, dalo by se vlastně říci, že v analogu už vůbec ne­), možná jen v nějakých krátkých obdobích, takže úspěch prostě nelze postavit jen na high­-endu.

Kdyby Nikon nedělal kraviny, mohl mít už od roku 2011 APS­-C CSC ­(MFT by asi nakonec nebyla dobrá volba, určitě neskončí, ale ­"magické­" prodeje nejspíš už zažívat nebude­) a dnes v této kategorii mohl mít bohaté portfolio za rozumnou cenu.

Ale ne. Nikon si řekl, nebudu konkurovat vlastním DSLR, no tak nekonkuroval a prodělal na tom kalhoty. Nikon 1 byl fakticky totální nesmysl. Jak koncepce, tak provedení. Nakonec se s tou velikostí snímače vyráběly i kompakty ­(bez výměnných objektivů­), což je na tom asi nejvtipnější :­-­).

Ano, je pravda, že smysl low­-endu spočívá v tom, že prodám dramaticky víc výrobků, než v kategorii high­-endu. No ale to nelze ty výrobce donekonečna omlouvat, že na to nejsou schopní nalézt recept. Ten recept právě budou muset najít, to je hlavní úkol pro následující roky.

"takže úspěch prostě nelze postavit jen na high​­-endu.­"

Dnes ho můžeš postavit jenom tam. Situace se prostě změnila. Trh se změnil. Fotoaparát už nikdy nebude lidovým přístrojem pro všechny. Ta doba je nenávratně pryč. Nikdy se nevrátí. Stejně jako se nevrátí doba separátních navigací, MP3 přehrávačů, budíků, diktafonů, slovníků, novin­/časopisů,...

"Nikon si řekl, nebudu konkurovat vlastním DSLR, no tak nekonkuroval a prodělal na tom kalhoty.­"

Ano, to je jednoznačně chyba Nikonu. Jenže nelze chybu roku 2011 řešit v roce 2021 tím, že začnu dělat to, co jsem měl dělat v roce 2011. Na to už je pozdě. Ten trh je dnes úplně jiný. Portfolio nemá, bylo by fajn, kdyby ho měl, ale v dnešní situaci už nemá smysl ho začít dělat ­(ve velkém­).

"Ten recept právě budou muset najít, to je hlavní úkol pro následující roky.­"

Jak najít? Našli. To jen tobě se nelíbí to, co našli. Že tobě se to nelíbí, neznamená, že je to špatná cesta. Ten recept je high­-end a video. Není třeba hledat dál. Ty ostatní alternativní cesty ­(low­-end­) není třeba prozkoumávat, když výsledek těchto cest znají z celého období do dneška. Video a high­-end. To je cesta. Dnes lidi zajímají pohyblivé obrázky. Dnes nikdo nechce číst články na internetu. Oni chtějí vidět video, člověka, který to převypráví s doprovodným videem, b­-roll, akci, dynamiku...

Se podívej, jak všechno válcuje TikTok, Stories a podobně. Toto jsou lidé, kteří budou za pár let kupovat produkty za své peníze. Co je jim do nějakého fotoaparátu? Už teď je nezajímá, natož za 10 let. Ti lidi žijí úplně jiný život než ty, mají úplně jiné hodnoty. Nastupující generaci nepřesvědčíš, aby si kvůli lepším fotkám koupili fotoaparát s větším čipem. To je úplně jiný svět. Přichází jiná doba. Jiná doba chce jiné věci. Staré pořádky zanikají. Můžeš za nimi smutnit, můžeš na ně pamatovat, ale to je tak všechno, co můžeš dělat. Starou dobu nevrátíš. Kompakty jsou mrtvé, DSLR jsou mrtvé, low­-end je mrtvý. Co mají dělat? High­-end, video. Telefony to nebudou, to ani Sony nezvládne, takže Nikon už tím spíš ne...

No, jak budou vypadat budoucí lidé, to je na úvahu, zvláště poté, co splasknou nějaké ty bublinky, ale budiž. Už dnes globální oligopol nutí svou vůli o sto šest, na tomhle nikdy nic trvanlivého nevzniklo. Jak tam je násilí ­(jakkoliv lze jeho brutalitu maskovat­), dlouho to nevydrží a systém se rozpadne.

Vtip je v tom, že telefonem lze fotit a natáčet jenom něco a tak to taky zůstane, vyplývá to z podstaty výrobku. Zatímco foťákem s výměnnými objektivy lze fotit a natáčet všechno. To první poptává jedna skupina lidí, to druhé jiná skupina lidí, přičemž platí, že ani zdaleka ne každý z druhé skupiny si může dovolit high­-end.

High­-end není Svatý grál, aby si mohli dovolit low­-end s výměnnými objektivy odstřelit a Nikon tak jednoznačně zatím činí, jeden přístroj a dva objektivy je fakt nic. Prostě v low­-endu musí mít všichni výrobci takovou nabídku, aby zájem o low­-end zachoval existenci low­-endu. Pokud se jim to nepodaří, tak je časem stejně dožene to, že nabízeli jen high­-end. Některé s absolutní jistotou ­(Nikon, Pentax­) a ti ostatní ­(Sony, Canon atd.­) budou těžit z pouhého japonského monopolu na foťáky. Pokud přijde konkurence, budou mít velký problém.

"Prostě v low​­-endu musí mít všichni výrobci takovou nabídku, aby zájem o low​­-end zachoval existenci low​­-endu.­"

Jde o to, že dokud se zájem o low­-end rekrutoval z nadšenců a běžných laiků, tak ty počty prodejů byly vysoké a při nízkých marží to byl přesto zlatý důl. Jenže když úplně zmizela skupina běžných laiků, tak máš problém. Jasně, že tu jsou nadšenci, kteří chtějí low­-end. To ti přece nikdo nebere. Jasně, že tu jsou lidé, kteří chtějí levný low­-entry fotoaparát. I když i jejich počet se snížil, ti lidé tady stále jsou. Ano, v tom máš pravdu. Problém jsou ale pořád ty finance. Ti laici tvořili většinu prodejů. Ty už k fotoaparátům nenalákáš, když už dnes raději fotí telefonem než fotoaparátem.

A teď máš problém. Máš tu stejnou kategorii fotoaparátů, kde se ti trh zmenšil na desetinu. Jasně, pořád tu máš lidi, kteří to chtějí. Ale nezaplatí se to. Ty fixní náklady jsou problém. Z něčeho, kde jsi fixní náklady rozpustil v milionu kusů ročně, které si koupili nadšenci a laici, to teď rozpouštíš ve sto tisících, které si koupí už jen ti nadšenci. Fixní náklady ti stoupají na desetinásobek na kus. To prostě nemůžeš prodávat za stejnou cenu. I pokud ty fixní náklady třeba na D3500Z30 byly jen 500 Kč­/kus, dnes by to mohlo znamenat 5000 Kč­/kus na Z30. Matematika. Už konečně začni počítat. Pokud to budeš prodávat za stejnou cenu jako kdysi a třebas tehdy vydělal 1000 Kč­/kus, tak dnes to bude ztráta 3500 Kč­/kus. To pak bude sakra dobře na tom trhu NEbýt. Nebo to musíš zdražit o těch 4500 Kč. Čímž zase snížíš zájem o to. Sleva ti nepomůže. Ten nárůst prodejů bude zanedbatelný, ztráta na kusu se tak spíše zvýší a jak jsme si ukázali na vánočním trhu, dosažení ziskovosti je už úplně někde jinde. Vždyť jen sleva o 15 % vyžadovala prodat o 240 % větší množství produktů. Dokážeš snížením ceny zvýšit zájem o 240 %? Uvědom si, to není, že 15 % dolů, pak je potřeba 15 % nahoru. Fixní náklady. Fixní náklady, Fixní náklady.

Takže proč by museli? Aby zkrachovali? Matematika. Začni už konečně počítat.

"Pokud přijde konkurence, budou mít velký problém.­"

Která soudná firma půjde do zmenšujícího se trhu? Naopak, když někam jdeš, tak jdeš na trh v trendu, ne na ten trh, který trend opouští. Takže pokud se nějaká firma objeví, bude to video. Budou to drony, stereo kamery, věci pro virtuální a rozšířenou realitu, objektivy pro drony a video ­(se podívej, kolik výrobců cine objektivů se objevilo­)... ne low­-endový fotoaparát.

Podívej se třeba na auta, malé kombíky. Ten trh v podstatě zmizel. Lidé dnes chtějí malé crossovery. Zůstala v podstatě Fabia Combi a nic jiného. Podle tvé logiky, kterou jsi tu už několikrát prezentoval, konkurence vyklízí pole a přenechává trh jiným. A jak to vypadá? Prodává snad škodovka miliony Fabií Combi, když už nikdo malý kombík nenabízí? Neprodává. Přestože všichni ostatní vyklidili pole a škodovka má trh s malými kombíky celý celoučký pro sebe, prodeje Fabií padají. Zase nemáš pravdu. A crossovery? Každým ­"dnem­" je nabídka bohatší, každým ­"dnem­" je konkurence silnější a světe div se, většině výrobců přesto prodeje crossoverů stoupají. Navzdory větší konkurenci. Škodovce prodeje klesají. Navzdory tomu, že konkurence trh opouští.

Reagujem na koment vyššie, je zbytočné aby bola komunikácia vo viacerých vláknach.

To ako vyvraciate iné myšlienky by som mohol bez problémov aj vaše ako nič, kedže sa nezakladajú na reálnych číslach ani nič podobné. Ale toľko času nemám.

Marže a vaše počítanie:
pozrite si ceny iphone vs ceny náhradných dielov z ktorých sa dajú vyskladať. Teda marža cca 500% ak sa započítajú nejaké náklady na logistiku. Samozrejme že reálne ceny dielov sú nižšie kedže sú to diely OEM. Ešte treba zaplatiť tzv. vývoj, marketing a pod. Teda číselne cca 130­-150€ výroba plus marža ­-> do 750€ plus daň a pod. ­-> cca 900€ ­(je len orientačné­).
Samozrejme že podobné marže sú aj inde, často vidím marže okolo 100­-300% pre produkty vyrábané v menších množstvách.

Určite máte aj prehľad aké sú náklady na diely pre výrobu objektívou a prípadne fotoaparátov ­(zariadenia­) a teda aj približné marže. Ak nie tak z vašich príspevkov mi pripadá že hej :­)

Kedže pracujem v nejakej sfére, kde vidím výrobné ceny a aj predajné ceny, tak prichádzam k záveru že sa moc v tejto oblasti nevyznáte.
Netreba zabúdať že časom produkty aj zlacnievajú, či už politikov firmy ­(dodávateľ ­- odberateľ­) prípadne zmenou technológie ­(veľmi často­), ­(výnimočne­) konštrukcie. Nie vždy všetko zdražieva ako ste písali aj keď sa pripočítajú režijné náklady.

Ty marže jsem samozřejmě zjednodušil, chtěl jsem vypíchnout to podstatné. Že fixní náklad je fixní náklad a s klesajícím počtem prodaných kusů začíná brutálně ukusovat do celkových marží.

"Teda číselne cca 130​­-150€ výroba plus marža ​­-> do 750€ plus daň a pod. ​­-> cca 900€ ​­(je len orientačné​­). ­"

Podívejte se na finanční výsledky Applu. Apple má cca 26% marži, což je tedy dosti vysoké číslo. A teď si to přeložme do srozumitelného jazyka. Pokud tedy telefon stojí třeba 900 EUR, jeho cena bez DPH je cca 750 EUR, máme tu marže prodejců a dalších firem, takže řekněme, že z Applu to jde ven za 650 EUR. Výrobní cena ­(materiály­) je řekněme 200 EUR. Apple má již zmíněnou 26% marži. Tedy pokud to jde z Applu za 650 EUR, tak on na tom musí mít náklady 515 EUR­/kus. Ne 200 EUR, ale 515 EUR. Zisk 135 EUR na kusu. Takže ono je sice hezké, že výrobní náklady jsou jen 200 EUR, ale to neznamená, že vydělá na kusu 450 EUR. Další náklady ­(a mnoho z nich je fixních­) činí dalších 315 EUR ­(vývoj, marketing, právníci, licence...­). Třeba jen licenční poplatky na iPhonu jsou přes 20­-30 USD na kus.

Tak, a teď ten telefon zlevněme v obchodě o 100 EUR ­(11 %­). To je 800 EUR, bez DPH cca 670 EUR. Marže nabalených firem, jsme na 580 EUR. Náklady na kus jsou stále 515 EUR. Slevou o 11 % se zisk na kus snížil ze 110 na 65 EUR­/kus, tedy o 41 %. Apple se z 20% marže dostane na 11%. Je možné, že se o něco zvýší prodeje, takže se ty fixní náklady rozpustí ve větším počtu kusů a o něco klesnou, takže se zisk zase o trochu zvýší.

Zlevněte to o 25 % ­(675 EUR­) a už budete nejspíš ve ztrátě. Přestože ten iPhone vyrobíte za 200 EUR a z továrny půjde za třeba 480 EUR. Náklady na kus jsou ale 515 EUR. Zvýšením prodejů o něco klesnou, ale už se budete motat na hranici ziskovosti. Přestože zdánlivá marže mezi výrobní a dodavatelskou cenou je 140%. Mezi výrobní a prodejní by to vypadalo dokonce na 240 %. Ale ve skutečnosti možná budete ve ztrátě. Fixní náklady. S fixními náklady je potřeba být velmi opatrný, obzvlášť pokud tvoří značnou část ceny. Ono to fakt není o výrobních cenách. Ani zdaleka.

"Kedže pracujem v nejakej sfére, kde vidím výrobné ceny a aj predajné ceny, tak prichádzam k záveru že sa moc v tejto oblasti nevyznáte. ­"

Zásadní chyba v tom Vašem ­"vidím výrobné ceny a aj predajné ceny­". Kde máte ty fixní náklady? Víte, můžeme se tady hádat, jaká je výrobní cena komponent, atd... ale ono je nejjednodušší se prostě podívat na hospodaření firem. Celkové příjmy a celkové výdaje. A pokud má třeba fotodivize příjem 300 mld. jenů a zisk 15 mld. jenů, tak je vidět, že má se započtením všeho 5% marži. Jinými slovy řečeno, na fotoaparátu za 10 tisíc Kč, který po odečtení DPH, marží prodejců... jde z továrny třeba za 6 tisíc Kč, znamená pro firmu v průměru zisk 300 Kč­/kus a náklady 5700 Kč­/kus. Co na tom, že jeho výrobní náklady jsou třeba 2000 Kč­/kus? Tam fakt není 200% marže. Hospodaření firem přesně ukazuje, jaký je výsledek po započtení všeho, výrobních nákladů ­(to máte třeba ty 2000 Kč­/kus­) a nyní k tomu přijdou náklady v podobě marketingu, vývoje, platu zaměstnanců, licenčních poplatků, stavby­/údržby továren, nákladů na energie, právních služeb až po kancelářské sponky a úklidovou firmu. Mnoho z těchto nákladů se nijak nemění ­(nebo výrazně nemění­) s počtem prodaných kusů.

Podívejte se na výsledky hospodaření firem. Ty Vám řeknou, jaké jsou skutečné marže. Skutečné marže se započtením všech nákladů. Všech nákladů. Ne jen těch výrobních. Podívejte se zejména na ten Apple, kterým tu argumentujete. Podívejte se na jeho výrobní ceny a pak zkuste tu mnohasetprocentní marži najít ve výsledcích. Nenajdete ji.

https:­/­/www.apple.com­/newsroom­/pdfs­/FY21%20Q1%20Consolidated%20Fina­ncial%20Statements.pdf

Jen tak ve zkratce. Celkové příjmy 111 mld. Příjmy z HW 96 mld., náklady na tvorbu HW 62 mld. Kde máte tu mnohasetprocentní marži? Apple to prodává ­"jen­" o 50 % výše nad náklady. Ale to jsou jen náklady na HW. Služby mají příjmy 16 mld. náklady 5 mld. Zdánlivě 220% marže na prodejích aplikací, streamovacích službách... Jenže ta firma má ještě další náklady, které v tom musíte také rozpustit. Další vývoj 5 mld, administrativa dalších 6 mld. Daně, dalších 5 mld. Takže z příjmů 111 mld. má zisky 29 mld., výdaje 82 mld., tedy 35 % ­(111­/82­-1­). Žádných 220 %. 35 %. Platí, pokud to chcete počítat ­"selsky­", kolik procent je to nad náklady. Účetně se to ale počítá vzhledem k příjmům ­(29­/111­), takže jde dokonce jen o 26% marži.

Přestože rozdíl mezi výrobní a prodejní cenou iPhonu tvoří několik set procent, ve skutečnosti na tom má Apple jen 26 % ­(resp. 35 %­). Jak vidíte, to Vaše ­"vidím výrobné ceny a aj predajné ceny­" nemá s reálnými maržemi takřka nic společného. Jestli Apple vyrobí iPhone za 200 EUR a prodá se za 900 EUR, tak marže není 700 EUR ­(350 %­) ani 550 EUR ­(275 %­) po odečtení DPH, ale jak vidíte z výsledků hospodaření Applu, je jen 35 % nad náklady. A ve výsledku je to 26 % z celkového hospodaření. Což je mimochodem doslova brutální číslo. U většiny podobných firem jste mnohem, mnohem, mnohem níž. Apple je doslova králem provozních marží. A to má jen 26, resp. 35 %. Žádné stovky.

Pořád ta sama chyba v uvažování. Finance. Nikon nemá peníze na rozhazování. Je nesmysl v dnešní situaci vyvíjet DX objektivy ­(soustředit se na ně­), které budou stát na vývoj podobně jako FX, na výrobu budou sice o něco levnější než FX, ale protože jsou DX, a abys zas nenadával, že je to strašně moc drahé, budou muset být třikrát levnější než FX ­(protože pak bys prostě mohl použít FX objektivy, které už existují, ne?­). A ten trh v DX se zmenšuje.

Bylo by to krásné, ale to si teď Nikon nemůže dovolit. Zas bys ho chtěl posílat do bankrotu. Až bude v lepší situaci, kladných číslech a až budou pokryty ty objektivy, které přináší velké zisky a dokáží udržet společnost nad vodou, pak si bude moci dovolit takový luxus jako ve větším vyvíjet levnější DX objektivy, na kterých skoro nic nevydělá. Ale byl by masochista, kdyby to dělal teď. Chce to tu 18­-140mm, ale potřebuje především stabilizovat situaci, a to DX objektivy neudělají. Takže až tak moc nechrápou. Naopak dělají poměrně dost věcí proto, aby se zachránili.

To Sony také není v plusu proto, že by se soustředilo na APS­-C. Naopak. Na APS­-C docela vydatně kašle. Pokud se dívám dobře, posledním fotoaparátem byl Sony A6100 ­(8­/19­) a objektivem E 16­-55mm F2.8 G ­(také 8­/19­). Pro full frame od té doby představilo 4 těla a 8 objektivů­(!!!­) Canon se také poslední dobou zlepšuje. A také vidíme, že v podstatě nic zásadního pro APS­-C za poslední 2­-3 roky nevydal a zlepšovat se začal díky novinkám ve full frame.

Poslední jsou A6100 a A6600. Kromě E 16​­-55mm F2.8 G pak ještě E 70­-350mm F4.5­-6.3 G OSS. Před třemi měsíci se objevil Tamron 17­-70 F2.8 Di III­-A VC RXD pro APS­-C. Kam to ale směřuje je už jasné. Čekám ještě na A7 IV, pak se rozhodnu mezi ním a A7C. Bohužel na FE je nutné koupit všechny objektivy znovu. Dokud ale nebude co fotit, je změna zbytečná.

Ne, není to o tom, aby se Nikon vydal cestou DX objektivů, ale Nikon měl v době vydání Z50 vydat vedle DX zoom objektivů i několik jednoduchých DX pevných skel, např. tři ohniska. Čistě jednorázově. A to zkrátka proto, že pevná skla k přístrojům s výměnnými objektivy patří, poskytují např. nekompromisní optickou kvalitu apod. Nikon tak vyrobil přístroj s nekompletním příslušenstvím.

Hlavně že peníze na vývoj toho 2 kg těžkého nesmyslu s F0.95 ­(Noct­) se našly. Tam problém s financemi nebyl.

Ano, Sony kašle na APS­-C CSC, jenomže Sony má za zadkem jednak Tamron, takže APS­-C sice stále nemá důstojný setový zoom, ale už má alespoň profi světelný zoom s rozsahem setového objektivu s velmi slušným poměrem cena­/výkon. A také celá řada výrobců dělá pro Sony FE­/E pevná skla.

Ještě lepší situace je pak u Sony FF, kde už je dnes možné mít v podstatě všechno od Tamronu, měl­-li by někdo pocit, že cena objektivů Sony je neadekvátně vysoká ­(a jak to tak různě čtu, tak bych řekl, že ten pocit má hodně lidí­).

"Nikon měl v době vydání Z50 vydat vedle DX zoom objektivů i několik jednoduchých DX pevných skel, např. tři ohniska­"

Však jasně, že by to bylo krásné a systému by to neuškodilo. Nikdo neříká, že by to bylo špatně. Otázkou ale je, zda by se to zaplatilo. Pořád totéž. Finance. Takový objektiv musí být levný, bude mít dostatečný počet prodejů, aby se zaplatil? Bude dost majitelů Z50, kteří si to koupí? Uvědomuješ si, že jich potřebuješ prodat několik desítek, ne­-li stovek tisíc, abys byl ne v zisku, ale aspoň na nule?

"Hlavně že peníze na vývoj toho 2 kg těžkého nesmyslu s F0.95 ​­(Noct​­) se našly. Tam problém s financemi nebyl. ­"

A ty víš, že nebyl? Právě že možná problém s financemi způsobil, že se rozhodli ho vyvíjet. Motivace pro takový objektiv je docela jasná. Vydat něco tak bombastického, že tím úplně odrovná konkurenci po marketingové stránce, něco, co propaguje systém samo o sobě. Něco, co prodává ty ostatní objektivy a těla ­(a pokud možno se také trochu prodává samo o sobě­). Když vydá tři F2,8 objektivy, nikdo moc o Nikonu mluvit nebude. Když vydá F0,95 objektiv, tak to je hned něco. To je ten ­"systém, který má F0,95­". Motivaci k objektivu a risk ho vyvinout zde vidím. Osobně si ale nejsem jist, zda to Nikonu vyšlo ­(spíše mi přijde, že se tu Nikon přepočítal, ale mohu se mýlit, možná to má prodeje velmi dobré ­- ze začátku byly prý velmi dobré ­- a možná to marketingově funguje skvěle, nevím­). Chápu, proč do toho Nikon šel. Zda to splnilo účel, to už si tak jist nejsem.

Stručně ti řeknu, kde udělali všichni výrobci chybu a už se k tomu nebudu vracet. Vydali se totiž na cestu začarovaného kruhu.

Řekli si, hle, klesají nám prodeje, pokles prodejů nahradíme vyššími maržemi. A to je ta zásadní chyba. To je cesta začarovaného kruhu. Vyšší marže zajistí dražší zboží, dražší zboží zajistí pokles prodejů atd. ... až do neslavného konce.

Všichni výrobci dříve či později budou muset nějak přehodnotit strategii. Je ovšem velmi pravděpodobné, že Nikon a Pentax na přehodnocení strategie prostor nenajdou a tak tyto společnosti s výrobou fotoaparátů skončí.

"klesají nám prodeje, pokles prodejů nahradíme vyššími maržemi­"

Zase zásadní ekonomická chyba. Jaké vyšší marže? Kde na ně pořád chodíš? Pokud ti klesají prodeje, tak ti při stejné ceně marže klesají, protože se ti do každého prodaného kusu promítají vyšší mírou fixní náklady. Takže zdražení není nutně zvýšení marží! Zdražení je především minimalizace jejich snižování. Zvýšením ceny nezvyšuješ nutně marže, ale dosahuješ především toho, aby se likvidačně nesnížily. Matematika. Už jsem ti to tady i počítal. Pokud budeš chtít přijít s novými kompakty, tak budeš muset ceny zvýšit z 10 třeba na 20 tisíc a pořád budeš mít nejspíš menší marži než kdysi u kompaktu za 10 tisíc. Protože fixní náklady nepustí. Matematika. Takže to není zásadní chyba. Naopak, je to zásadní předpoklad k tomu, aby měli větší šanci přežít. Ano, je to začarovaný kruh, ale tento kruh bohužel nemá východisko.

"Všichni výrobci dříve či později budou muset nějak přehodnotit strategii.­"

No však už přehodnotili. Zjistili, že nemá smysl budovat low­-end. Ti, kteří nepřehodnotili, za to také platí. Kde všichni výrobci udělali chybu? Zajímavé, že ti, kteří se začali výrazně soustředit na high­-end, začali prosperovat. Zajímavé, že začali prosperovat, když se vykašlali na low­-end. Jaksi ti ta teorie pořád nesedí s praxí.

"Nikon a Pentax na přehodnocení strategie prostor nenajdou a tak tyto společnosti s výrobou fotoaparátů skončí.­"

Což ale nemusí znamenat, že by jim tvé řešení přineslo prosperitu. Naopak, poslalo by je do hrobu mnohem rychleji. Historie to ukázala už mnohokrát. Pokud bude Nikon finančně zdravý jako Sony, pak si může dovolit dělat věci, ze kterých nebude mít moc peněz. Proč ne. Ale nemůže si to dovolit, když buduje o přežití. Tehdy potřebuje být co nejvíce efektivní.

@Choakinek: Navýšení cen na smršťujícím se trhu s fototechnikou bylo nevyhnutelné ­(a to nezohledňuji inflaci a růst jiných nákladů, ke kterým by docházelo i bez kontrakce trhu­). Problém je v tom, že tradiční výrobci jsou silně nepružní a jeli setrvačností. Kdyby více předvídali vývoj trhu ­(šili do toho už od roku 2013 jako Sony, předvídali dopady smartphonové revoluce­), mohli mít celkem slušně vybalancované portfolio. Mohli postupně budovat nové systémy z tržeb prodejů DSLR těl a objektivů. Nicméně to nechali dojít příliš daleko a následně už nezbylo nic jiného, než razantně navýšit ceny vyššího mainstreamu až highendu, když jim smartphony sebraly segment pod $600 a snížily prodeje i ve středním cenovém segmentu.

Vlastně to vidím velmi podobně. Přesně, jak píšete:

"...že tradiční výrobci jsou silně nepružní a jeli setrvačností...­"

Navýšení cen OK, ale co přidali dalšího? Pouze nějaká drobečková opatření, což ukazuje právě na tu nepružnost.