Sony versus Kodak: Patentová válka
5.4.2004, Michal Spáčil, aktualita
Společnost Sony podala žalobu na Kodak, v níž svého konkurenta obviňuje z neoprávněného užívání celkem deseti technologií, které má Sony patentovány. To je vnímáno jako odplata za jinou patentovou žalobu, kterou před časem na Sony naopak podal Kodak.
Přiostření boje mezi dvěma fotografickými giganty paradoxně ukazuje, že situace na trhu s DF se stabilizuje. Po pionýrském období, kdy se firmy jednoduše pokoušely vyvinout (a prodat) fotoaparát, s nímž by byl uživatel spokojen, pozorujeme nyní snahu vyždímat maximum z již dosažených pozic. To je chování typické pro firmy, pohybující se s úspěchem v oblasti informačních technologií – vzpomeňme například na snahu Microsoftu účtovat výrobcům paměťových karet platby za používání systému FAT.
Žaloba na společnost Kodak, jejímž obsahem je stížnost na neoprávněné používání deseti technologií patentovaných údajně firmou Sony, dorazila k federálnímu soudu v New Jersey minulou středu. Podle Sony jde o významné technologické zdroje, jejichž neoprávněné užívání vyžaduje soudní zásah. Žalobce si nárokuje náhradu za blíže neurčenou utrpěnou škodu a požaduje, aby Kodak přestal uvedených 10 technologií používat při výrobě svých fotoaparátů.
Zajímavé je, že ačkoliv tento tah přichází krátce poté, co Kodak zažaloval Sony taktéž za neoprávněné užíváni deseti svých patentů, společnost Sony přesto tvrdí, že nejde o odvetu. Původní žaloba se týkala velmi významných oblastí výroby fotoaparátů i zpracování fotografií, jako je reprodukce videa, tisk, náhledy a ukládání snímků. Podle Kodaku bylo k žalobě přistoupeno až po selhání všech jednání o vzájemně přijatelné dohodě. Můžeme si nejspíše představovat, že Kodak se obrátil na Sony s požadavkem horentních plateb ze užívání oněch patentů.
Analytikové k tomu dodávají, že obchod s digitálními fotoaparáty představuje tvrdé konkurenční prostředí s rychle padajícími cenami, v němž je těžké udržet návratnost investic, natož zisk. Je proto přirozené, že se firmy snaží najít finanční zdroje jinde než na trhu. Jde o zajímavý důsledek neregulovaného tržního soupeření. Tento jev má analogii v gramofonovém průmyslu, který ovšem nemá se ziskovostí problém. Nadměrná pseudoochrana autorských práv, nebo spíš toho, co je za autorská práva vydáváno, je zde cynickým pokusem najít další finanční zdroje mimo vlastní trh. V konečném důsledku je ovšem poškozen spotřebitel, stejně jako v uvedeném případě plateb za užívání systému FAT v paměťových kartách.
Dokud firmy bojují o patenty mezi sebou a snaží se tak získat další příjmy, je to v pořádku. Uživatelé se ovšem musí bránit v případě, kdy by se dodatečným zdrojem zisků měli stát sami fotografové a příjemci fotografického sdělení. Souboj Kodak vs. Sony ukazuje, že výrobci DF se pokoušejí získat peníze jinde než na trhu. Na příkladu hudebního průmyslu jsme již viděli, že mlčení spotřebitelů může být cestou do propasti.
Původní zprávu Reuters o tomto soudním sporu najdete zde
Žaloba na společnost Kodak, jejímž obsahem je stížnost na neoprávněné používání deseti technologií patentovaných údajně firmou Sony, dorazila k federálnímu soudu v New Jersey minulou středu. Podle Sony jde o významné technologické zdroje, jejichž neoprávněné užívání vyžaduje soudní zásah. Žalobce si nárokuje náhradu za blíže neurčenou utrpěnou škodu a požaduje, aby Kodak přestal uvedených 10 technologií používat při výrobě svých fotoaparátů.
Zajímavé je, že ačkoliv tento tah přichází krátce poté, co Kodak zažaloval Sony taktéž za neoprávněné užíváni deseti svých patentů, společnost Sony přesto tvrdí, že nejde o odvetu. Původní žaloba se týkala velmi významných oblastí výroby fotoaparátů i zpracování fotografií, jako je reprodukce videa, tisk, náhledy a ukládání snímků. Podle Kodaku bylo k žalobě přistoupeno až po selhání všech jednání o vzájemně přijatelné dohodě. Můžeme si nejspíše představovat, že Kodak se obrátil na Sony s požadavkem horentních plateb ze užívání oněch patentů.
Analytikové k tomu dodávají, že obchod s digitálními fotoaparáty představuje tvrdé konkurenční prostředí s rychle padajícími cenami, v němž je těžké udržet návratnost investic, natož zisk. Je proto přirozené, že se firmy snaží najít finanční zdroje jinde než na trhu. Jde o zajímavý důsledek neregulovaného tržního soupeření. Tento jev má analogii v gramofonovém průmyslu, který ovšem nemá se ziskovostí problém. Nadměrná pseudoochrana autorských práv, nebo spíš toho, co je za autorská práva vydáváno, je zde cynickým pokusem najít další finanční zdroje mimo vlastní trh. V konečném důsledku je ovšem poškozen spotřebitel, stejně jako v uvedeném případě plateb za užívání systému FAT v paměťových kartách.
Dokud firmy bojují o patenty mezi sebou a snaží se tak získat další příjmy, je to v pořádku. Uživatelé se ovšem musí bránit v případě, kdy by se dodatečným zdrojem zisků měli stát sami fotografové a příjemci fotografického sdělení. Souboj Kodak vs. Sony ukazuje, že výrobci DF se pokoušejí získat peníze jinde než na trhu. Na příkladu hudebního průmyslu jsme již viděli, že mlčení spotřebitelů může být cestou do propasti.
Původní zprávu Reuters o tomto soudním sporu najdete zde
